Slovy obhajujícího prezidenta Nicolase Madura se jedná o státní převrat. Muž, který navazuje na socialistickou politiku nebožtíka Hugo Cháveze, čelí největší vlně odporu vůči režimu s totalitními prvky.
Obrovský počet venezuelských emigrantů a tisíce lidí v ulicích jsou dnes ochotni bojovat za nové volby a převrat v demokratický režim, který údajně představuje právě samozvaný prezident číslo dvě a lídr opoziční vlády, která má většinu v parlamentu - Juan Guaidó.
Nový Vietnam?
Cesta k demokracii vede přes podporu politických velmocí. Konflikt ve Venezuele je také globálním střetem dvou odlišných světů. Opoziční politiku Juana Guaida nejhlasitěji podporují Spojené státy americké, ale postupně se k nim přidávají i jiné velmoci z celého světa jako Brazílie, Kolumbie, Kanada, Velká Británie, Francie a další státy Evropské unie.
Zmiňované státy však doposud veřejně neuznaly Juana Guaida prezidentem, ale to nic nemění na situaci, že s velkým odhodláním očekávají konec vlády Nicolase Madura. Ten zatím pod relativní kontrolou drží armádu, což představuje nejsilnější prvek v boji.
Sám Maduro provokativně hlásá obavy o tom, že Venezuela nehodlá být nový Vietnam, a odvážně tvrdí, že by tak USA zažily ještě těžší prohru než v dobách konfliktu s komunistickou částí Vietnamu.
Americká zahraniční politika nejedná v rukavičkách a přes embargo humanitární pomoci minulý týden vyslala konvoj kamionů na venezuelskou hranici. Situace v zemi není vůbec snadná. Ekonomika se nachází v obrovské krizi a dochází prostředky na základní potraviny a léky.
Američané se tak pokusili nabourat sebevědomí armády Nicolase Madura a očekávali, zda bude potřebná humanitární pomoc vpuštěna za hranice. To by znamenalo neuposlechnutí rozkazu prezidenta a nalomení jeho autority.
Patová situace
Na hranicích však dle očekávání konvoj také zůstal a stal se součástí pozemních střetů armády s demonstranty z řad opozice. Jen konflikt na hranicích stál život minimálně šesti občanů Venezuely. Prvky občanské války vlastně vyeskalovaly ve zrod pro mnohé do té doby neznámé osobnosti Juana Guaida.
Ten se novou hlavou státu korunoval po lednových masivních protivládních demonstracích, během kterých o přišlo o život minimálně 26 lidí.
Dav podporující opozici se staví proti regulérnosti voleb, které vynesly zpět do vládnoucí pozice Nicolase Madura. Venezuela je tak velmi nebezpečným a třaskavým tématem i v globální politice. Madura totiž naopak podporují státy jako Rusko, Čína, Írán a Sýrie. Ty mají největší strach z vměšování zájmu USA do vnitřních záležitostí Venezuely.
Otázkou také zůstává, zda je právě Juan Guaidó pravým sjednotitelem země. Jeho strana má na svědomí organizaci několika extrémních a agresivních demonstrací, které právě pomáhají v zemi nastolit chaos a krveprolití oproti klidnému řešení.
Co dál?
Agresivita americké politiky si jde jasně za svým. Diktatura Nicolase Madury byla nalomena a Spojené státy se toho rozhodly bez zaváhání využít. Americký viceprezident Mike Pence minulý týden ohlásil další zpřísnění sankcí a nabádá další státy Latinské Ameriky, aby zmrazily účty venezuelské vlády, tak jak to již učinily Spojené státy a britské banky.
Jen těžko lze předpovídat budoucnost, ale jistě lze očekávat, že situace ve Venezuele neskončí ze dne na den. Země, jež je velmi atraktivním partnerem vzhledem k obrovským zásobám ropy, tak může očekávat neklidné dny, kde se bude hrát o její budoucnost.
Juan Guaidó však hlasitě krotí slova o občanské válce, které naopak jeho protějšek a reprezentant socialistické revoluce s obavou vykřikuje, včetně obav z toho, že se Venezuela stane novým Vietnamem.
