Švýcarský recept na záchranu klimatu. Stačí sázet stromy

Strom do každé rodiny, chtělo by se říci. Švýcarští vědci mají v tomto ohledu jasno. Záchrana klimatu tkví právě v sázení lesů. Na první pohled zcela samozřejmá teorie má mnohem větší potenciál, než si myslíme. Čím to je? 

05.07.2019 - 16:00  
Švýcaři mají recept na záchranu planety

Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.

Sázení stromů má podle švýcarských vědců potenciál pohltit dvě třetiny emisí oxidu uhličitého (CO2), které způsobil člověk. Právě nárůst emisí tohoto skleníkového plynu ohrožuje šance na udržení globálního oteplování v bezpečných mezích.

Vědci ví...

Švýcarská studie podle agentury DPA poprvé ukazuje, že klimatický cíl IPCC je dosažitelný. Podle IPCC musí být do roku 2050 nejen omezeny emise skleníkového plynu, ale je také třeba nově osázet stromy až miliardu hektarů půdy. "To je nepochybně dosažitelné," stojí ve studii.

Podle vědců nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států.

Jde především o dříve nedotčené, ale dnes poničené ekosystémy, píšou vědci pod vedením Jeana-Françoise Bastina. Zvlášť velké množství ploch vhodných k zalesňování má Rusko následované s odstupem Spojenými státy, Kanadou, Austrálií, Brazílií a Čínou.

Nové lesy, až vyrostou, by mohly pojmout až 205 miliard tun oxidu uhličitého. To jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka

Strom, kam se podíváš

„Musíme ale jednat rychle, protože bude trvat desetiletí, než lesy dozrají a vyčerpají svůj potenciál přirozeného úložiště CO2," říká jeden z hlavních autorů studie Tom Crowther. Ploch vhodných k zalesňování však mezitím právě v důsledku klimatické změny každým rokem ubývá, upozornil.

Studie také upozorňuje na údajný omyl některých vědců, kteří vycházejí z předpokladu, že změna klimatu zvyšuje plochu porostlou stromy. To sice platí pro severní lesy, například na Sibiři, ale hustota stromů je tam mnohem nižší, zdůrazňují švýcarští odborníci.

Klíčová slova: