„Něco málo jsme prodali, ale nejsou skoro žádní turisté. Až se definitivně zavřou hranice, tak budeme muset zavřít taky. S rozhodnutím vlády ale absolutně souhlasím,” sdělila osamocená prodavačka ve stánku s trdelníky.
Prázdné náměstí Republiky naznačuje, že začátek jedné z hlavních turistických cest se probudil do zcela unikátního rána. Nádherné sluneční odpoledne předpovídá příchod jara. Hlavní město však až na výjimky vyhlíží poněkud temnější období.
Orloj má stále publikum
Před Obecním domem není ani živáčka. V krásné secesní restauraci jsou židle sklizené na stolech a průchod Prašnou bránou snad nikdy nebyl klidnější. Zvláštní pocit střídá okouzlení. Když člověk zapomene na strach z nemoci Covid-19, město se po letech odhaluje ve své původní kráse.
Všechny krámky s turistickým kýčem jsou zavřené a ulice zejí prázdnotou. Tři zaparkovaná pseudohistorická auta nemají své zákazníky. „Zítra končíme, nemá to cenu. Jsme tu jenom kvůli zaměstnavateli, chceme už být taky doma,“ vysvětlil stručně jeden z řidičů, který s kávou v kelímku vyhlíží konec směny.
Každý Pražan se Celetné ulici za normálních okolností vyhýbá. V současné chvíli se jedná o klidný bulvár, kde se marně pokouší prodejci prodat alespoň několik trdelníků předtím, než definitivně zavřou. Rusky mluvící turisté nemají roušku, ale ústa si zakrývají oblíbenou turistickou sladkostí. Bezdomovkyně se slzami v očích prosí o peníze na jídlo.
Zavřené obchody s thajskými masážemi nikomu vůbec nechybí a prázdné Staroměstské náměstí je něco, co se opravdu často nevidí. Blíží se celá hodina a přece jenom se několik lidí srocuje před pražským orlojem.
Přehlídka apoštolů a dalších figur včetně zvonící Smrtky budí zvídavou pozornost i v časech koronaviru. Královská cesta pokračuje stále v nezvykle klidných kulisách. „Pak máme dva dny něco vydělat,” říká svým kolegům zaměstnanec restaurace, který otáčí kousek od Malého náměstí několik klobás do hot dogů. Staroměstské ulice se zužují, ale lidí je stále poskromnu.
Bojíme se!
Pomalu se odhaluje cíl všech turistů - Karlův most. V běžném pražském režimu musíte vstávat v pět ráno, abyste nejstarší pražský most zachytili s minimem návštěvníků. Nouzový stav, bezpečnostní opatření a strach způsobil, že i zde je nezvyklý klid.
Vltava plyne, slunce hází dlouhé stíny a centrum Prahy už dlouho podobné dny nezažilo. Na druhém břehu najdeme v ulici Mostecká, jen několik kroků od Karlova mostu, oblíbené rohové potraviny.
Lidové ceny a klasický sortiment je cílem několika místních, ale hlavně turistů. Unavená prodavačka za pultem vypráví, že předešlý den se zde odehrálo hotové peklo.
„Tady to bylo úplně šílený. Davy turistů sem chodily nakupovat hlavně alkohol. Náš provozní nestíhal doplňovat lahvové pivo. Opilí Němci a Italové tady popíjeli i v obchodě, jednu opilou Němku jsme museli vyvést ven. Já se upřímně bojím. O sebe i o svoje kolegyně. Máme tady jenom dezinfekční gely na ruce, žádné roušky, ani rukavice,” vypráví rozhořčená prodavačka potravin. „Zásobováni jsme dobře a každý den. Tržby jsou jako v letním provozu. Včera to tady taky vypadalo, jako když k nám turisti chodí nakupovat v létě. Šílené.”
V neděli je provoz klidnější a paní se těší, až se situace uklidní. V Mostecké ulici je klid a jen hrstka lidí s rouškami i bez. Malostranské náměstí jen potvrzuje situaci v celém městě. Nikdo nikde. Jaro však vytáhlo lidi alespoň do parků. Brzy se totiž klidně může stát, že bezpečnostní opatření se zpřísní a lidé budou muset koukat na jaro jen z okna. Praha se tak definitivně promění v město duchů.
