Očkování je stresující samo o sobě. Když se do toho ještě přidají vojáci v maskáčích, tak má člověk prostě strach. Oni ale byli milí! 

Očkování v O2 areně si vzala na starost armáda. Vše probíhá hladce a do několika minut
 

Také se děsíte očkování? Největší očkovací centrum v Praze organizuje armáda v maskáčích, což většině lidem ještě strachu přidá. Vojáci jsou sice nesmlouvaví, ale rozkazy na vás nekřičí, jsou slušní a uctiví a perfektně organizují dav. Pokyny jsou jasné, srozumitelné, očkující doktoři jsou milí, jedno "ale" tu přesto je.

/KOMENTÁŘ/ Nechat se očkovat v O2 areně universum byl vesměs, až na to malé štípnutí, velmi zajímavý zážitek. Respekt z vojáků, perfektní organizace a proti tomu milí profesionální doktoři v civilu. 

 

Všechno je jasné a srozumitelné

 

Celý proces byl skvěle zorganizovaný, armáda dávala lidem povely tak, aby vše hezky odsýpalo. Zároveň s povely ale vojáci nešetřili slovem prosím, nemusíte se tedy bát, že mimo očkování projdete i vojenským výcvikem.

Chcete potkat příjemné lidi? Nechte se očkovat! Jenže to jako když řídíte volkswagen. Žádná emoce, jen vás to odveze, kam potřebujete.

Procedura vakcinace v O2 areně je skvěle zvládnutá, nikde se zbytečně nečeká, všechny fronty jsou krátké a rychle postupují. Vojáci vydávají srozumitelné pokyny a vy postupně procházíte čtyřmi frontami. První venku před vchodem, kde voják rezolutně posílá vykuky do fronty se slovy "přece tady nebudeme předbíhat". Fronta má jen pár minut. Pak se jde do další kratičké fronty k turniketům, které naskenují očkovací QR kód a pustí vás dovnitř. Když ho nemáte nebo je problém, voják vás pošle ke stolku "informace" a tam se vše rychle a jednoduše vyřeší. A pak už turniketem projdete. Pokračujete koridorem s desítkami stojanů s dezinfekcí a i tam je voják, který vás hlídá, zda jste je použili. Když ne, tak připomene. Málokdo chce diskutovat. 

Pokračuje se po schodech ke stolům operátorek, které znova kontrolují vaši registraci. A vojáci bdí, aby nebyl žádný stolek volný. Po minutě jdete do další fronty před halou, jakmile na vás dojde řada, další voják vás odvelí do fronty k dokrovi, který má nejvolněji. V případě, že si něčím nejste jisti, stačí se jen zeptat a každý vám ochotně poradí.

 

Jediným negativním aspektem celého očkování je to, že jde o "extrémně neosobní proces", prostě pandemické opatření.

 

Žádné emoce, ty prostě chybějí

 

Pokud je tedy člověk starší, žije sám a očkování je pro něj velká událost, vstupenka do normálního života, nejspíše pro něj bude lepší volbou nechat se naočkovat u svého lékaře. V O2 aréně zkrátka nepocítíte tu osobní péči vašeho doktora, přístup k vakcinaci je tam efektivní, ale takový nelidský, robotický. 

Celé očkování trvalo sice jen 11 minut, poté si ještě čtvrt hodiny posedíte v hale s odstupy, jestli se u vás nedostaví negativní příznaky, a je konec. Jenže jen rozhovor se sestrou a očkujícím lékařem je milý, jinak jen dostáváte instrukce a polovyděšeně je plníte. Naštěstí právě tím, až na drobné štípnutí, vojenská procedura končí a člověk se zas stává osobností.

 

KAM DÁL: Jiří Langmajer se vrací na televizní obrazovky jako hokejový trenér Luboš Hrouzek


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru