Jaké parky vznikaly za totality? Průzkum zmapuje ty nejzajímavější

Jaké parky a zahrady vznikaly v Československu za totality a co o nich víme? Touto otázkou se nyní zabývají odborníci v oboru, kteří je chtějí zmapovat a navrhnout postup k jejich ochraně, pokud se jedná o cenné lokality.

16.01.2020 - 09:45  
Vědecká studie má být podkladem pro ochranu kvalitních parků a zahrad

Vědci začali poprvé zkoumat parky a zahrady z let 1939 až 1989

Vědci začali poprvé detailně zkoumat parky a zahrady, které vznikly v Česku v dobách totality, tedy od roku 1939 do roku 1989. Z 300 navštívených vybrali 30 nejcennějších, kterými se dále budou zabývat. Chtějí, aby byla výjimečná díla dostatečně chráněna, a chtějí vytvořit soubor nástrojů, jak o ně pečovat, uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Univerzita se na projektu podílí společně s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým.

Botanická zahrada i další místa

Mezi vybranými parky a zahradami je například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, krajinářská úprava pietního území v Lidicích, parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku v Praze, zahrada hodonínské nemocnice, park Přátelství v Praze či park Střed v Mostě.

Zachránit, co se dá

Odborníci navazují na výzkum zahradně-architektonické tvorby meziválečného období, která znamenala pomyslný vrchol. Podle Zámečníka se ale dosud nikdo obsáhle nezabýval tím, co v oboru vzniklo za totality. Nedostatek informací o zahradně-architektonické tvorbě celé druhé poloviny 20. století tak mnohdy vede k nenahraditelným ztrátám. Odborníci musí nyní zpracovat například osobní archivy konkrétních zahradních architektů. „Cílem je shromáždit a často zachránit dostupné zdroje informací, kriticky je vyhodnotit a zpřístupnit je pro jejich další využití,“ uvedl Zámečník. Součástí oboru byla rovněž řada profesních organizací, jejichž činnost představuje doposud nevytěžený potenciál s možností jeho využití pro řešení aktuálních témat.

První část je hotova

Vědci mají za sebou prvotní terénní průzkumy zahrad a parků v jednotlivých krajích. „Při výběru objektů se přihlíželo zejména k zachovalosti jejich historické kompozice. Vybraná místa by měla svým aktuálním stavem, dobou vzniku a charakterem zahradní nebo krajinářské úpravy co nejlépe prezentovat zahradně-architektonickou tvorbu sledovaného období,“ uvedl Zámečník.