Konec s Alzheimerovou chorobou? Vědcům se poprvé povedlo zvrátit ztrátu paměti

Studie provedená na myších dokázala, že je možné zvrátit ztrátu paměti i u lidí genetickou léčbou
 

Vědci z anglické Cambridge objevili lék, který nejen zastavil, ale i účinně zvrátil ztrátu paměti u laboratotních myší. Tvrdí, že by jejich objev mohl vést ke zvratu v boji s Alzheimerovou chorobou. Ačkoliv byl jejich výzkum zatím provedený jen na hlodavcích, princip by byl stejný i u lidí. Molekuly a struktura mozku je u lidí totiž stejná.

Studie anglických vědců byla recenzována a publikována ve věděckém časopise Molekulární psychiatrie. Zkoumala změny v extracelulární matrixu mozku, které vedly ke ztrátě paměti spojené se stárnutím.

Genetická léčba

Odborníci našli způsob, jak tyto změny zvrátit pomocí genetické léčby, a věří, že je možné zabránit ztrátě paměti v pozdějším životě i u lidí. Zvyšováním hladiny chondroitinu 6-sulfátu pomocí virové vektorové paměti a hladiny plasticity byly změny obnoveny na úroveň zdravých zvířat.

Studie zkoumala perineuronální sítě (PNN), které jsou strukturami v mozku obsahujícími chondroitin sulfát proteoglykan na povrchu neuronů, které se podílejí na kontrole neuroplasticity a také na naší paměti. Snížení chondroitin 6-sulfátů (C6S) související s věkem vede k tomu, že PNN jsou stále více inhibiční (méně funkční). S věkem je tedy funkčnost PNN značně omezena, tím pádem i naše paměť, na které se podílejí.

Vědci dále řešili, jak by manipulace se složením chondroitin sulfátu (CS) PNN mohla obnovit neuroplasticitu a zmírnit nedostatky paměti u starých myší. Za tímto účelem zkoumali 20měsíční myši, které jsou považovány za velmi staré. Provedením sady testů bylo prokázáno, že tyto myši vykazovaly pouze ty nedostatky v paměti, které byly srovnatelné s mnohem mladšími.

Jak se testovala paměť u myší?

Příklad jednoho z použitých testů zahrnoval například schopnost myší rozpoznat předmět. Myš byla umístěna na začátek bludiště ve tvaru Y a byla ponechána prozkoumat dva identické objekty na konci obou paží bludiště.

Po krátké době byl hlodavec znovu umístěn do bludiště, tentokrát však jedna paže bludiště obsahovala nový předmět, zatímco druhá obsahovala stejný objekt jako předtím. Tým změřil čas, který myš strávila zkoumáním každého objektu. Tímto způsobem zjistili, co si myš  pamatovala z předchozí úlohy.

U starších myší bylo mnohem méně pravděpodobné, že si předmět zapamatují. U stárnoucích myší použili "virový vektor", což je virus schopný obnovit 6-sulfátové chondroitinové sulfáty na PNNS. Bylo zjištěno, že to zcela obnovilo paměť u starších myší na úroveň podobnou jejich mladším protějškům.

Objevili něco, co může mít obrovský význam

Vědci poznamenali, že obnovením hladin C6S u starších zvířat se podařilo zachránit paměťové nedostatky a obnovit dlouhodobé synaptické vazby v mozkové kůře, které tvoří naše vzpomínky. To znamená, že objevili, jak zmírnit poškození paměti související s věkem.

Profesor James Fawcett z John van Geest Center for Brain Repair na univerzitě v Cambridge uvedl: „To, co je na tom vzrušující, je to, že ačkoli se naše studie týkala pouze myší, stejný mechanismus by měl fungovat i u lidí. Molekuly a struktury v lidském mozku jsou stejné jako u hlodavců. To znamená, že je možné zabránit lidem ve ztrátě paměti vlivem stáří.“

Zdroj: Express

KAM DÁL: Vedro k padnutí: Je možné, že nás dokáže ochladit horký čaj, nebo jde jen o babskou povídačku?