Proč jsou úřední maturity nesmysl? Žákům zůstane cejch neschopných, další důvody vysvětluje odborník

Mohou z nich být "ti s úřední maturitou" podobně jako "ti právníci z Plzně"
 

Premiér Andrej Babiš chce úřední maturity. Budou tedy zdravému rozumu navzdory? Podle mnoha odborníků jde totiž o nesmyslný paskvil, ministr školství je dokonce považuje za nezákonné. Přesto dostal Robert Plaga od sněmovny za úkol je připravit. V čem jsou tedy tak "nebezpečné" a jak žáky do budoucna poznamenají? 

Poslanecká sněmovna uložila ministerstvu školství zpracovat předpis umožňující středoškolákům získání takzvané úřední maturity. Objektivně je třeba přiznat, že Česká republika není jedinou zemí seriózně si pohrávající s danou myšlenkou.

Některé země Evropské unie tento institut už oficiálně zavedly, třeba včetně sousedního Slovenska, které k tomu přistoupilo už v loňském roce. V České republice jsou střední školy nejdéle zavřené z celé Evropy, a tak se úvahy o jejich případném zavedení pro tento ročník i v naší zemi docela nabízejí. Skutečně by to ale maturantům přineslo nějakou výhodu či pomoc?

Jiří Matěj Brůna
- v minulosti držitel českého rekordu v počtu různých vystudovaných škol v nejkratší době (během 7 let získal celkem 6 titulů)
- dlouhodobě se zabývá oblastí školství a vzdělávání
- soukromý učitel zaměřující se na žáky a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami
- zajímá se o vzdělávací politiku, moderní trendy ve výuce, nerovnosti v přístupu ke vzdělávání nebo inspirativní projekty
- je synovcem známého pražského básníka Jiřího Brůny a vnukem spisovatele Otakara Brůny

Maturanti v nejistotě

Letošní maturanti bez vlastního přičinění prožívají dvojnásobnou dávku stresu. „Kromě obligátního napětí a nervozity z maturitních příprav jako takových, které si asi mnozí z nás stále živě pamatují a jež k tomu všemu tak nějak patří, přibyla navíc neodbytná nejistota, jak to vlastně s těmi maturitami tentokrát bude. Studenti se tak dostali do nezáviděníhodné a nestandardní situace,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz soukromý učitel, zaměřující se na žáky a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Jiří Matěj Brůna.

Určitá úleva, zohlednění či přizpůsobení v rámci "zkoušek dospělosti" je tak rozhodně namístě. Úřední maturita v navrhované podobě se ale podle Brůny nezdá jako cesta, která by do budoucna maturantům cokoliv usnadnila. „Někteří maturanti sami správně argumentují tím, že pokud by se něco takového skutečně zavedlo, lze důvodně předpokládat, že v očích jiných, například potenciálních zaměstnavatelů nebo vysokých škol, by ze sebe těžko smazávali nálepku těch méněcenných a obtížně se zbavovali stínu pochybností.“

Nelichotivá nálepka "úředních maturantů" do budoucna

Na mysl se vkrádá příměr třeba s mediálně exponovanou kauzou plzeňské právnické fakulty. „Přestože už je to hezkých pár let, co kauza vyplula na povrch, a ačkoliv asi každý chápe, že vedle privilegované skupinky protekčních studentů tam řádně vystudovalo velké množství studentů zcela standardní cestou, mít v příslušné kolonce CV uvedenu jako alma mater právě tuto školu bude patrně ještě drahnou dobu spolehlivou cestou k pozvednutí obočí ze strany jiných lidí. Zbavit se cejchu není ničím jednoduchým,“ tvrdí Brůna.

Právě tohle by se podle něj mohlo lehce stát letošním maturantům, pokud by jim byla udělena na základě průměru známek dosavadního studia tzv. "úřední maturita", třebaže prvotní záměry a motivy pro její realizaci mohou být vedeny dobrými úmysly.

Chceme zůstat montovnou, nebo být technologickým tygrem?

Nezáviděním cejchem je rovněž již vžité označení naší země jako evropské montovny, jejíž konkurenceschopnost je do značné míry doposud vystavěna na relativně levné práci a nižší přidané hodnotě výrobní sféry ve srovnání s průmyslem západních států.

„Mnohé vládní i nevládní strategie prošpikované vzletnými ambiciózními budoucími cíli a vizemi spatřují naši udržitelnou prosperitu především v odbourání této nelichotivé pozice, a naopak v důrazu na využití inovačního potenciálu, v němž hraje klíčovou roli vysoká úroveň vzdělanosti a kompetencí pracovníků spolu s užším propojením firemní sféry a akademického prostředí,“ říká pro Čtidoma.cz Brůna a dodává: „Prohlášení v tom smyslu, že většina zaměstnavatelů na maturitu a obecně na dosažený stupeň vzdělání stejně nehledí, jsou s tímto v přímém rozporu.“

Klíč je v univerzálosti a flexibilitě

A v čem je tedy budoucnost? Podle Brůny v univerzálnosti a flexibilitě vzdělání, v propojení jeho formální a neformální části, přičemž se postupem doby u mladé generace, spolu s vnímáním a aspiracemi jejich rodičů, stalo jakýmsi standardem dojít minimálně k maturitnímu stupni vzdělávací soustavy.

„Jinými slovy, ze základní školy se stal nikoliv základ, nýbrž povinné minimum a základ představuje právě složení maturitní zkoušky s tím, že více než polovina mladých lidí dále pokračuje ve studiu v terciárním stupni vzdělávání. Nejen z toho důvodu není radno maturitu a její důležitost, jakkoliv degradovat či zpochybňovat,“ dodal pro Čtidoma.cz Matěj Brůna.

KAM DÁL: Máte nohy připravené na léto? Zbavte je plísní a rozpraskaných pat.


Životní styl

Hobby