Řešení energetické krize je pro českou vládu zřejmě něco, s čím si absolutně neví rady. Zlobí se voliči opozičních hnutí ANO i SPD, naštvaní jsou i voliči pětikoalice. Vztekají se už i ti, kteří politiku nikdy nesledovali. Vláda sice vymyslela svůj tzv. úsporný tarif, na který vyčlenila 66 miliard korun. Letos z něj ovšem vyplatí pouze jednu čtvrtinu. Prohlásil to před pár dny ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela pro TV NOVA.
Vláda nevidí, neslyší
Ekonomové radí, opozice radí, stačí jen kouknout za hranice a vzít si příklad, jak situaci řeší ve vyspělých státech. Nic z toho vláda Petra Fialy slyšet nechce. Jen zarputile drží deficitní rozpočet na uzdě. Jak dlouho ještě? A co mají dělat podnikatelé, velké firmy a co obce a města?
„S vládou jsme samozřejmě jednali, neboť mnohá města a obce se nyní dozvídají, jak moc jim zdraží na příští rok energie. A u některých je to i o 50, 100 nebo i 1 000 procent, což je šílený zásek do jejich rozpočtů. Navíc už neplatí ani to, že kdo měl zafixováno, měl aspoň nějaké jistoty,“ uvedla nás do problému pro Čtidoma.cz výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.
Jednání měst a obcí se státem
„My - tedy města, obce a územní samosprávy - jsme veřejnoprávní korporace a hospodaříme s vlastním majetkem a na vlastní riziko. Což je, na rozdíl od státu, zásadně jiné postavení. My za naše hospodaření neseme odpovědnost a nemůžeme si dotisknout bankovky, když nám dojdou. Neseme riziko za naše hospodaření a musíme mít buďto vyrovnaný rozpočet, nebo mít peníze na účtu, anebo si peníze půjčit a splácet je. Anebo je nemůžeme utratit a musíme své rozpočty přizpůsobit situaci úplně stejně jako každá rodina nebo firma,“ vysvětlila pro Čtidoma.cz výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.
Jak jednání Svazu měst a obcí s vládou Petra Fialy dopadlo? „Přišla nám jedna úžasná věta, kterou určitě každý čtenář pochopí. Pan předseda vlády nám sdělil, že tím, že rostou kvůli inflaci ceny, zvyšuje se odvod DPH do státního rozpočtu, a tím pádem procentem přerozdělování se plní městům a obcím kasy. A když tedy máme vyšší příjem z rozpočtového určení daní, tak máme dost peněz na zvýšené ceny za energie,“ říká se znatelným úsměvem v hlase Radka Vladyková a dodává i to tradiční "B", které většinou tyto slovní hrátky mívají. „Městům a obcím totiž rostou i výdaje a koeficient z rozpočtového určení daní nám inflaci ani nevyrovná. My nenakupujeme příliš často chlebíčky na zasedání rady. My většinou děláme velké investice a všichni víme, že ceny na stavebních trzích letí násobně nahoru. Takže nám zvýšený příjem z rozpočtového určení ceny stavebních prací nijak nezlevní. Naopak musíme řešit smlouvy a termíny, na vše musíme dělat výběrová řízení, dodržet podmínky dotací a jsme tak v několika ohních. Z těch peněz "navíc" tedy nejsou města a obce schopny tyto strmě rostoucí náklady pokrýt a rostoucí ceny energií nám začnou drtit rozpočty,“ dodává pro Čtidoma.cz Vladyková.
Co udělá rodina, když jí v domácím rozpočtu docházejí finance? Nejede na dovolenou, začne méně utrácet za potraviny a věci denní spotřeby. Přestane chodit do restaurace, za kulturou a samozřejmě se snaží šetřit na spotřebě energií i pohonných hmot.
Obce a města v pasti?
Co může udělat město nebo obec, aby do schváleného rozpočtu, plánu investic a se snahou dodržet komfort pro občany, na který jsou zvyklí, nehodila kvůli nečekaným výdajům vidle? Může vypínat veřejné osvětlení, ale to významně snižuje bezpečnost. Navíc to pro menší obec může být poměrně problematické, protože takovou službou určitě mladé rodiny k nastěhování nenaláká. Anebo vypnout světlo ve školkách a školách? Nesmysl...
Může se pokusit vyjednat lepší cenu od nových dodavatelů? „My jsme stejný zákazník jako každý jiný, a navíc musíme tu cenu soutěžit. Takže i ti, co se dostanou do nějaké finanční pasti kvůli cenám a potřebují nového dodavatele energie, musí vypsat regulérní veřejnou zakázku. A my už máme na Svazu informace, že obce vypsaly zakázku s cenami, které jsou pro ně únosné, a nikdo se jim do výběrového řízení nepřihlásil,“ popisuje strasti současných vedení měst a obcí Radka Vladyková. Dodavatelé energií se s nikým nemazlí a zvedají ceny, potažmo zálohy do brutální výše.
Města a obce reagují tím, že se snaží vyměňovat svá starší zařízení a odběrná místa za úspornější, tedy veřejná osvětlení, zateplují domy a celkově snižují energetickou náročnost spotřeby obce. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR k tomu dodává: „Například na výměny veřejného osvětlení vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu dotační titul, řeší se i alternativní zdroje energií, kdy jsou již vyčleněny pilotní programy na podporu komunitní energetiky. To jsou pozitivní zprávy, ale tohle neudělají obce ze dne na den. Vláda spoléhá na to, že města a obce mají na svých účtech naspořeno dost a že si tedy mohou dovolit tyto finance použít. Jenomže už neříkají "B", tedy že města a obce mají i na rok dopředu finance zazávazkované, a tím pádem nejsou ty peníze likvidní hotovost. Kryjí se z nich faktury na výdaje, my za ně platíme mateřské školky a nové mosty a dláždíme chodníky. A opravdu tam ty peníze nejsou proto, že na nich sedíme a čekáme na zdražení, abychom pak ty finance rozpustili sem.“
KAM DÁL: Postcovidový syndrom po omikronu: Přednosta plicní kliniky popsal příznaky a léčbu dětí i dospělých. Radí, co sledovat.
