Tuberkulóza v romských osadách je obrovský problém. Život opravdu není jen o koronaviru

V jedné maringotce má trvalé bydliště i 110 lidí
Zobrazit fotogalerii (2)
12.10.2020 - 07:15  

Neochota spolupracovat, negramotnost, výrazně rozdílné hodnotové orientace komplikují boj slovenských lékařů jak s tuberkulózou, tak nově s nemocí covid-19 v romských osadách. Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti. Bez přístupu k vodě, v nedobrých hygienických podmínkách a v nejasných rodinných konstelacích je téměř nemožné dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u TBC.

Strach z nákazy novým typem koronaviru a samozřejmě i z karantény však vede k tomu, že se obyvatelé osad více hlídají. Šíření covidu, stejně jako tuberkulózy napomáhá mimo jiné zvyk Romů sdružovat se na významných událostech typu svatba nebo pohřeb, zde se účast pohybuje od 200 až do 500 lidí.

Kdo je otcem a matkou dítěte?

Uvědomuje si to i docent MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie. Na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny téma TBC v romských osadách na Slovensku představil. 

Tuberkulóza je infekční onemocnění způsobené bakteriemi. Většinou napadá plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Šíří se vzduchem, když osoba s aktivní formou tuberkulózy kašle, kýchá nebo jiným způsobem rozšiřuje své sliny vzduchem.

Podle něj lékaři evidují největší výskyt tuberkulózy u Romů na východním Slovensku, konkrétně v Košickém a Prešovském kraji. Vysoký podíl tohoto onemocnění zde nacházejí u dětí. „Naštěstí existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19,“ doplňuje doc. Solovič.

Fungují jako prostředníci

Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky.

„Zvyšují efekt léčby v domácím prostředí. Ne vždy se nám ale podaří vybrat vhodného asistenta, někteří mají předsudky, mladé ženy často otěhotní a práci pak nezvládají. Někdy je taky problém ze strany zdravotníků, kteří mají předsudky a nechtějí spolupracovat s člověkem jiného etnika,“ popisuje pneumolog.

Lidé se lekli koronaviru

U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje docent Solovič.

Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC.

KAM DÁL: Primář Schütz: U potravinových doplňků nikdy nevíte, co obsahují. Lidé si pomalu uvědomují, že léčitel s mastí nepomůže.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru