Rusové v panice instalují systémy protivzdušné obrany na střechách budov. Před ukrajinskými drony se neschovají

Ukrajinci používají proti Rusům také dron Bayraktar TB2, který se už osvědčil proti proruským separatistům po roce 2014
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

V současné fázi války na Ukrajině sílí zejména používání dronů všeho druhu, od průzkumných a bojových až po sebevražedné. Zatímco Rusko pomocí raket a dronů útočí soustavně na ukrajinskou civilní infrastrukturu, Ukrajina částečně přenesla válku přímo do Ruska, kde působí agresorovi rozsáhlé škody přesnými zásahy.

Pokud na začátku války na Ukrajině hrálo prim především pozemní vojsko a dělostřelectvo, což samozřejmě sledujeme i dnes, postupně se, s nadsázkou řečeno, otevřela nová fronta války – vzdušná. Obě strany konfliktu používají proti sobě rozličné druhy dronů – průzkumné, bojové a sebevražedné – a v obou případech jsou strany zásobovány svými spojenci.

Rusové panikaří z dronů

O tom, že jsou útoky drony účinné a rozsévají také strach, svědčí snaha Ruska instalovat okolo velkých měst systémy protivzdušné obrany, jako například u Petrohradu. Sociální sítě také obletěly před rokem snímky protivzdušných prostředků na střechách výškových budov v Moskvě.

Zejména se to týká vládních budov, objektů ministerstva obrany či vnitra a dalších. Podle vojenských odborníků se jedná pravděpodobně o protivzdušný systém Pancir-S1. Ten byl mimo jiné nasazený také v Sýrii či Libyi.

Drony vládnou nebi

Rusko má vlastní drony Lancet, jejichž výroba je levná a rychlá, a proto může v potřebném počtu tyto stroje nasazovat proti nepříteli, nicméně okupantům dodává sebevražedné drony také Írán v podobě strojů Šáhid-136. Ukrajina si po záboru Krymu Ruskem v roce 2014 uvědomila potřebu bezpilotních prostředků a začala v této souvislosti činit aktivní kroky. Ukrajina disponuje širokým spektrem dronů, velmi dobrou práci odvádějí Tureckem dodávané Bayraktary, které byly používány úspěšně již proti pozicím proruských separatistů na východě Ukrajiny v roce 2014.

Dále Ukrajina používá své drony R18, které operují hlavně v noci a zaměřují se na likvidaci nepřátelských tanků, obrněných vozidel či nákladních automobilů. PD-2 potom představuje víceúčelové bezpilotní letadlo, které vzniklo jako prostředek pro provádění průzkumu i provádění bojových operací svrháváním bomb do hmotnosti 3 kg. Od USA na Ukrajinu proudí drony Switchblade, miniaturní drony Hornet, ve hře je i poslání pokročilých víceúčelových dronů MQ-1C Gray Eagle.

Výbornou práci odvádějí pro Ukrajinu zejména námořní drony (Sea Baby), které v Černém moři potopily či vážně poškodily řadu ruských plavidel včetně výsadkových. V této souvislosti uveďme, že v první rok války byla poslána ke dnu pýcha Černomořské flotily, křižník Moskva. Ten nicméně nebyl potopen námořními drony, ale střelami Neptun.

Přenést válku na území nepřítele

Ukrajina velmi dobře ví, že aby měla naději na úspěch v konečném účtování, musí alespoň částečně přenést válku na území nepřítele. A to se také děje ke zděšení nejen civilistů, ale rovněž nejvyšších politických a armádních činitelů Kremlu. Ukrajinci jsou ve výrobě vlastních dronů zruční a používají bezpilotní vzdušné prostředky i na velké vzdálenosti. O tom se ostatně přesvědčila i řada velkých ruských měst, kam Ukrajinci směřují své přesně cílené útoky.

V lednu 2024 zaútočil dron na ropný terminál v Leningradské oblasti, když musel k tomu urazit vzdálenost přibližně 1 000 km. Jiný útok na velkou vzdálenost se odehrál v ruském městě Tula, kde ukrajinské sebevražedné drony cílily na továrnu na výrobu systémů protivzdušné obrany. Špatnou zprávou pro Rusy je i skutečnost, že ukrajinské drony útočí také u Baltu. Již dříve obránci před ruskou invazí podnikli útoky na vybrané cíle v ruském městě Bělgorod. Drony obvykle provádějí útoky na ropné či benzínové terminály, skladiště zbraní, letiště a jiné cíle.

 

Dobrou zprávou pro Ukrajinu jsou plány společné výroby dronů se západními firmami, a tedy i transfer jejich technologického know-how. Od ruské invaze na Ukrajinu Kyjev zestonásobil produkci vlastních dronů, které jsou rychle nasaditelné na frontě.

Zejména se činí v tomto směru společnost Skyeton, která vyvíjí domácí dron Raybird-3. Skyeton výrazně zvýšil výrobu. „Věci, které nám trvalo udělat před rokem 2022 rok, nyní děláme v řádu týdnů,“ pochvaluje si šéf ukrajinské firmy Andrii Fialkovskyi. Činná je rovněž ukrajinská společnost Ukrjet. Vyvíjí dron, o němž není známo příliš detailů, ale je navržen tak, aby mohl urazit vzdálenost 1 000 km, tedy aby v budoucnu zasáhl cíle ve velkých ruských městech. Náběh na výrobu domácích velkých útočných dronů je tedy slibný. K tomu připočtěme také snahu spojenců Kyjeva včetně České republiky, v níž vznikají veřejné sbírky na výrobu tisíce dronů pro Ukrajinu.

Ruská mohutná investice do útočných dronů

Na druhé straně nezahálí ani Rusko, které disponuje většími výrobními kapacitami na produkci dronů. Moskva se soustředí také na výrobu vlastních dronů při snižování nákladů. Ruské drony jsou soustavně vylepšovány, aby obstály na moderním válčišti 21. století. Minulý rok se v médiích objevila informace, že ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, která se nachází zhruba 900 kilometrů východně od Moskvy, má být podle plánu vyrobeno do roku 2025 6 000 útočných dronů.

Je tedy jasné, že Rusko počítá s dlouhým trváním války, kterou 24. února 2022 bezprecedentní invazí na Ukrajinu vyvolalo. Role dronů a jejich použití tak významně vzrostla po vypuknutí ozbrojeného konfliktu. Obě strany chtějí na tyto bezpilotní prostředky ve svých zvláštních operacích dále spoléhat.

Zdroj: Army Recognition, Defence Blog

KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.