Od sirotčince k módnímu impériu. Jak chudoba inspirovala Coco Chanel k vytvoření nadčasové módy
Ačkoli neuměla kreslit a nerada šila, stala se jedničkou v textilním průmyslu jako návrhářka oděvů. Od jednoduchého kostýmku na úrovni urazila dlouhou cestu až ke kontroverzním minisukním. Když navrhovala své ikonické kostýmky, vždy měla na paměti vkus a cudnost a nikdy nepřekročila hranice slušnosti.
Narodila se jako nemanželské dítě, a protože její matka záhy zemřela, ocitla se v útlém věku v sirotčinci mezi jeptiškami, které ji naučily šít. Již od začátku se s ní život nemazlil, a proto ani ona neznala slitování, šla si tvrdě za svým a závratná kariéra módní návrhářky na sebe nenechala dlouho čekat.
V jednoduchosti je krása
Bída byla celoživotní inspirací pro její oděvní tvorbu. Vytvořila módní styl pauvre, který vycházel z oděvů pro chudé. Bohatí si tento typ outfitů velice oblíbili a byli ochotni za něj také platit. Ženy se začaly oblékat do pánských žerzejových svetrů, prostých trikotových šatů v námořnickém stylu nebo obyčejných bavlněných oděvů. Ošacení doplňovaly třeba šálou nebo manžetami. Jelikož materiály, ze kterých šila, zase tak moc nestály a také tu byla jednoduchost, mohlo se podle vzorů Coco Chanel vyrábět sériově. Kouzlo všech jejích textilních výrobků bylo v jednoduchosti, na kterou měla patent. „Někteří lidé si myslí, že luxus je opakem chudoby. Ne, je to opak vulgarity,“ vyjádřila se Coco Chanel.
Léta nuzoty
Vlastním jménem se jmenovala Gabrielle Bonheur Chanel a narodila se 19. srpna 1883 ve francouzském Saumuru. Měla těžké dětství. Matka jí zemřela, když jí bylo 12 let, a otec, který pracoval jako podomní obchodník, ji umístil do sirotčince, kde vyrůstala. Přezdívku ale nedostala od jeptišek. Krátce totiž působila jako zpěvačka v klubech ve Vichy a Moulins, kde dostala přízvisko Coco. Inspirací pro její pseudonym prý byla píseň, kterou zpívala. „Byla to zkrácená verze cocotte, francouzského slova pro vydržovanou ženu,“ vysvětlila Coco.
Ze dna na vrchol
Kariéru nastartovala v pařížském kloboučnictví díky milenci Etiennovi Balsanovi, se kterým měla koncem 20. let minulého století románek. Etienna záhy vyměnila za bohatšího Arthura Capela, který jí pomohl vybudovat firmu Chanel. Obchod s klobouky postupně proměnila v módní firmu a časem své impérium rozšířila do Deauville a Biarritzu. Na módní vrchol ji vyšvihly šaty vyrobené ze starého oděvu pro chladné dny. Když je některé zákaznice uviděly, hned je chtěly také. A ona slíbila, že jim je ušije. „Moje štěstí je postaveno na tom starém kusu oděvu, který jsem si oblékla, protože v Deauville byla zima,“ řekla jednou.
Zatímco většina módních ikon hledala inspiraci v přepychu, Coco Chanel se nezřídka vracela ke kořenům jednoduchosti, které poznala v chudobě. Její schopnost transformovat jednoduchost a praktičnost, s nimiž se setkala v čase bídy, v ikonický, nadčasový styl, je důkazem jejího génia a trvalé síly jejího odkazu.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Co dělá Kim Novak? Vzdala se slávy. Hollywood vyměnila za ateliér a žije dnes jen a jen pro umění.
