Hon na čarodějnice v českých zemích: Stovky upálených, vynikal zejména jeden region

Jen velmi matné jsou zprávy o prvním inkvizičním tribunálu v českých zemích. Úplně první zmínku najdeme v druhé polovině 13. století, kdy příchod valdenského hnutí do rakouských zemí znamenal dosah i na Moravu. V roce 1257 papež Alexandr IV. ustanovil na žádost Přemysla Otakara II., aby existoval samostatný tribunál v Polsku a Čechách. Jak důsledné a kruté v té době bylo jejich úřadování, nelze dokázat.

14 kacířů

Až první polovina 14. století přináší ucelenější informace o inkvizičním jednání na našem území. Inkvizitor Valtr byl pověřen Janem IV. z Dražic. Z historických pramenů známe proces s Richardinem, jenž byl usvědčen z hereze.

Soudy s čarodějnicemi ve Vardø vystavovaly ženy mučení, topení a nakonec vždy končily upálením

Doktor z Pávie se však před hrozbou plamenů sám nabídl, že zmíněný text, který ho málem přivedl na hranici, přepíše. Ústupek a zpytování svědomí vedly k jeho propuštění. Jeho případu předcházelo 14 dalších, které tak šťastně neskončily. Životy obviněných zhasly v ohni na hranici.

První velká vlna

Nepokoje na panství Oldřicha III. z Hradce nabobtnaly do neúměrných rozměrů. Na základě špatné hospodářské situace a problematických česko-německých vztahů mezi poddanými se konflikt dostal pod větší drobnohled. Mezi lidmi se zde šířila valdenská hereze, a tak papež Benedikt XII. jmenoval dva inkvizitory, dominikána Havla z Kosořic a františkána Petra z Načeradce.

Inkvizitor Havel o čtyři roky později informoval papežskou kurii o tom, že se v českých zemích šíří kacířství. Valdenští reagovali několikaletým povstáním proti katolíkům, které však skončilo velkými inkvizičními procesy. Potlačené povstání znamenalo 4 400 podezřelých, 220 z nich bylo upáleno na hranicích.

Symbol útlaku

V období husitských válek se upalování stalo zcela normální pro obě strany. Války jako takové odstartoval samotný proces s mistrem Janem Husem a mnoha jeho zastánci. V následujícím historickém období se velké inkviziční procesy na našem území neodehrávaly. Existuje však jeden region, kde se pořádal opravdový hon na čarodějnice.

Hloupý žárlivý manžel poslal na smrt vlastní ženu. Odsoudil ji nedostudovaný právník

Jindřich František Boblig

Asi nejvýraznější stopu inkvizičních procesů vysledujeme na Jesenicku a Šumpersku v 17. století. Celkově zde bylo upáleno přes 200 lidí a hlavním důvodem byla vyvolaná hysterie ohledně podezření z čarodějnictví.

Unikátní případ se odehrál ve Velkých Losinách na Šumpersku, kde Jindřich František Boblig z Edelstadtu vykonal 56 poprav, na nichž sám výrazně zbohatl. Jeho konání mělo celkem přes sto obětí a mezi nimi se objevil i šumperský děkan Kryštof Lautner. Šumperské šílenství skončilo až v roce 1696.

Kladivo na čarodějnice

Na základě šumperských čarodějnických procesů vznikla kniha Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Otakar Vávra následně podle této předlohy natočil v roce 1969 stejnojmenný film, který se stal pro svoji metaforu s komunistickými procesy dílem trezorovým.

Ovšem jen málo se ví, že realita daleko předčila film i Kaplického knihu. Procesy totiž nezačaly až v roce 1951 příchodem výše zmíněného Bobliga. V Jeseníku se „šílelo“ už v roce 1622. Vyšetřovaných tehdy bylo 35 lidí, přesné počty odsouzených nejsou známé.

Zdroje: redakce, rozhlas.cz, stoplusjednicka.cz

KAM DÁL: Ženu prý v minulém životě upálili na hranici. Má důkazy.