Jeden z největších nacistických špionů byl Čech. Přeučil se dostal až do RAF
Kvůli jeho udání a následné spolupráci s gestapem zemřely stovky lidí, kteří měli něco společného s odbojovou činností za druhé světové války. Jméno Karel Čurda je synonymem zrady. Právem. Přitom chybělo málo a mohl být jedním z oslavovaných hrdinů, kteří se přímo či nepřímo podíleli na operaci Anthropoid. Výročí atentátu na Reinharda Heydricha si připomeneme 27. května.
Jméno jednoho z největších zrádců druhé světové války se opravdu stává univerzálním termínem pro podobně vyhrocené morální dilema, kdy selžete. Publicisté a historici se nebojí tvrdit, že v každém člověku je kus bestie a zrádce, v každém z nás je trochu Karla Čurdy.
Muž, jenž se při útěku z Československa osvědčil v bojích o Francii a následně utekl do Velké Británie, kde prošel těžkým výcvikem, aby se vrátil v podstatě na sebevražednou misi, propadl. Morálně, lidsky se z něj stala figurka, která nezvládla těžkou situaci. Soudit je lehké, ale představit si, že stojíme na jeho místě, už nám pohled na jeho osobu poněkud znesnadňuje.
Hrdinu, který unese i ty nejtěžší existenciální chvilky, nepoznáte na první pohled. Karel Čurda totiž ve Velké Británii budil dojem neochvějného frajera, který nemůže zapochybovat, ani uhnout z cesty. Tento dojem z něj měli jak kolegové, tak nadřízení, pro které byl jedním z těch ideálních kandidátů na výsadek do okupované země.
Také se tak stalo a Karel Čurda se stal členem skupiny Out Distance s dalšími členy – Opálkou a Kolaříkem. Jejich skupina se však hned zpočátku dostala do velmi těžké situace. Opálka se zranil a Kolařík se prozradil, a tak v obklíčení nepřítelem spáchal sebevraždu, aby nikoho neprozradil při případném mučení. K tomu parašutisté ztratili všechny dovezené materiály.
Útěchu a úkryt hledali Čurda s Opálkou v Praze. Karel Čurda se následně rozhodl opustit skupinu parašutistů. Požádal tak svého nadřízeného Opálku, zda mu povolí návrat domů za matkou do Nové Hlíny. Tento moment je pro následující události klíčový.
Karel Čurda se klidně mohl stát jedním z dalších hrdinů celé této odbojové akce. Adolf Opálka totiž následně skončil v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje a nebýt toho, že byl Karel Čurda najednou osamocen a odříznut od ostatních parašutistů, mohlo se vše odehrát jinak.
Historie se na „kdyby“ neptá, a tak Karel Čurda v Nové Hlíně postupně propadal osobnímu rozpadu statečnosti. Zabití třetího muže v říši bylo tou poslední kapkou. Odplata za smrt Heydricha byla krutá. Jeho rodnou vesnici mohl potkat podobný osud jako Lidice. Čurda nejdříve poslal anonymní udání na četnickou stanici v Benešově. To však zůstalo bez odezvy.
Zcela vystresovaný Čurda se tedy vydal zpět do Prahy – do bytu Svatošových, kde s parašutisty pobýval, a na stejném místě před vraždou Heydricha potkal Josefa Gabčíka. Sám Josef Svatoš na setkání se zcela zdeptaným Čurdou vzpomínal při rozhovoru v Malé pevnosti Terezín, kde se svěřil přeživšímu Václavu Krupkovi. Svatoš byl jeden z mnoha lidí, co byli zabiti na základě Čurdovy zrady.
Čurda v bytě Svatošových hledal kolegy parašutisty. Údajně se hrozně potil a třásl se strachy. Kouřil prý jednu cigaretu za druhou, nápadně a často koukal z okna. Vzpomínka tak naznačuje, že chvíle před zradou byl Čurda zcela ochromen stresem a strachem. Výcvik, který prodělal v Británii, evidentně nezafungoval, protože když se do podobné akce pustil, musel tušit, že návrat je nejistý.
Čurda mohl volit jen málo cest, kudy se ze své samoty a strachu vydat. Vybral si však tu úplně nejhorší. Muž, jenž chtěl pomoci vlastní zemi, ji nakonec zlomil a vydal na smrt stovky hrdinů, kteří byli ochotni obětovat svůj život pro vyšší princip. To Čurda v této situaci neuměl. Mohl spáchat sebevraždu, zkusit přežít v Nové Hlíně, ale on vešel do Petschkova paláce, kde byla hlavní úřadovna gestapa, a začal mluvit.
Nejhorší na celém příběhu Karla Čurdy je to, že začal s nacisty nadále spolupracovat. Stal se z něj aktivní a úspěšný konfident gestapa, takže ke své – už tak velké – zodpovědnosti za mrtvé přidal další jména. Stal se provokatérem – a hlavně alkoholikem. Člověk zlomený v páteři s prokletím života, kdy na rukou vidíte krev svých kamarádu a hrdinů.
Karel Čurda postupně prošel takovým otřesem, že absolutně změnil charakter. V roce 1947 stanul před soudem. Sám se přihlásil na služebnu a sám odmítl žádost o milost. Podivný příběh jedné zrady tak nadále frustruje celý národ, protože nechybělo moc a Čurda mohl být jedním z hrdinů bojujících s přesilou v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Místo toho byl v oběšen v pankrácké věznici.
Zdroje: Historie.cs, Krvavá léta, Česká televize
KAM DÁL: Operace Anthropoid: Jak jsme se zbavili Heydricha.