Rusko, NATO, nebo Čína: Kdo má nejvíce jaderných zbraní?
Ruský prezident Vladimir Putin na fóru ve Vladivostoku označil vpád sovětských vojsk do Československa za chybu. Nezmínil se však ani slůvkem o Ukrajině, která se mu očividně nehodí do ideologické výzbroje. Rusko vede už rok a půl výbojnou válku bez perspektivy jejího ukončení.
GLOSA: Putinův dvojí metr je zde evidentní. Zatímco invaze na Ukrajinu podle něho byla nevyhnutelná, protože Rusko prý bojuje se Západem o svou niternou existenci, vojenská intervence do Československa v srpnu 1968 byla chybou, stejně jako další zásah v Maďarsku o 12 let dříve, který měl zlikvidovat „kontrarevoluci“. Ve Vladivostoku v této souvislosti zazněly i jiné Putinovy „perly“.
Ruský politický vůdce například prohlásil zcela v rozporu se skutečností, že „Rusko poskytovalo pomoc jiným zemím, ale nikdy nebylo kolonizátorem“. Příkladů, kdy Rusko bylo kolonizátorem, bychom mohli najít celou řadu. Nejnověji bychom s trochou nadsázky mohli označit za kolonizaci i ruské čilé aktivity v Arktidě, kde se staví masivní infrastruktura, její území se militarizuje a Rusko chce přirozeně využít Arktidu k vytěžení ropy nebo zemního plynu. Rusko si chce objektivně Arktidu přivlastnit – včetně již zmíněných nerostných surovin .Nicméně o tom Putin samozřejmě nehovoří.
Zajímavé je, že i když Putin uznal, že invaze do Maďarska i Československa byla chybou tehdejší politické garnitury, současně deklaroval, že politika, která by byla zaměřená proti zájmům jiných zemí, je nepřípustná. Zřejmě v případě Ukrajiny však učinil vzácnou výjimku, protože invaze, k níž zavelel v únoru 2024, naplňuje všechny atributy politiky, která je právě zaměřená proti zájmům ostatních zemí, jak o ní ruský prezident mluvil ve Vladivostoku. Putin naopak řekl, že je to Západ, který aplikuje politiku vměšování a Rusko z toho vychází bez poskvrny, protože cizí státy přece nenapadá.
Objektivním faktem zůstává, že Putin, jak to každodenně servíruje ruské veřejnosti, nevede žádnou existenční, nýbrž dobyvačnou válku s cílem získat další území a zdroje, a to pod pláštíkem ochrany ruskojazyčného obyvatelstva či „denacifikace a demilitarizace“. Ostatně podle momentální potřeby Putin důvody invaze mění, jak se mu to právě hodí.
U Putina je charakteristické, že veškerou vinu hází na někoho jiného. Tu je to zaprodaný Západ v čele s USA, který hodlá Rusko bezezbytku a jednou provždy zničit jako geopolitickou sílu, tu neschopní ruští velitelé. Příznačné ovšem je, že ruský prezident nikdy neuzná vlastní vinu, která má na svědomí tisíce mrtvých Ukrajinců a obrovské materiální škody, z nichž se bude napadená země vzpamatovávat ještě desítky let.
KAM DÁL: Putinova zbraň posledního soudu: Raketa Sarmat může rozsévat zkázu na jakémkoliv místě na světě.