Zlatý český Atentát! Britský film Anthropoid je plný nesmyslů, Gabčík s Kubišem se obracejí v hrobě

Filmy postavené na skutečné události jsou oblíbenou látkou jak v domácí, tak ve světové kinematografii. Příběhů z druhé světové války máme na stříbrném plátně zadaptovaných mnoho. Ať už se věnují holocaustu, či přímo vojenským bitvám, vždy se jednalo o vděčné drama, které je nutné skrze dojemný, napínavý či edukativní příběh připomínat.

Československá produkce se může v tomto ohledu chlubit opravdu unikátním dílem, které uspěje i v porovnání s mnohem nákladnějším snímkem ze zahraničí. Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Operace Anthropoid tak nabízí hned dvě zcela odlišné filmové verze, které jsou snadno ke zhlédnutí buď na HBO, či na YouTube. Porovnat filmy a udělat si názor tedy můžete klidně sami.

V každém z nás je kousek Karla Čurdy. Jak se z hrdiny stane zrádce s krví stovek lidí na rukou?

Atentát

Jiří Sequens st. byl výrazný tvůrce převážně televizních filmů. Bezesporu nejlepší dílo své kariéry však natočil v roce 1964. Pouhých 22 let po odbojové operaci Anthropoid vznikla první filmová podoba dramatických okolností kolem zabití jedné z nejmocnějších postav třetí říše – Reinharda Heydricha.

Sequensův film, kde září Radoslav Brzobohatý, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar a Josef Vinklář, je hodnotný hlavně z hlediska autenticity. Černobílé dílo žije také z faktu, že vzniklo relativně brzy po samotné události. Ne tolik vzdálená doba se projevuje v reálných exteriérech, ale také v atmosféře.

Důstojné pojednání o této odbojové akci zároveň není viditelně zatěžkáno propagandou a ideologií komunismu, jak tomu u snímků o druhé světové válce bývá zvykem. Jiří Sequens st. během propagace snímku v Norsku zažil velmi zvláštní příhodu, kdy se na film přišla podívat Lina, vdova po Reinhardu Heydrichovi.

Obecně je nutné dodat, že film Atentát není přesnou rekonstrukcí celé akce. V ději se objevuje několik nepřesností, ale to je pro dramatické zpracování něčím zcela normálním. I tak je Sequensův pohled na operaci Anthropoid nestárnoucí a přežije i v konkurenci akčnějších filmů.

Anthropoid

Dramatické události kolem smrti Reinharda Heydricha přilákaly pozornost také zahraničních filmařů. Jistý vliv Velké Británie na tuto historickou událost je nepopiratelný, tady se však celý snímek prezentoval v moderním a pro oko světa přijatelnějším podání.

Josefa Gabčíka zde hraje populární britský herec Cillian Murphy a Jana Kubiše lamač dívčích srdcí Jamie Dornan. Přednosti staršího snímku Atentát, jako je autenticita, bychom tu hledali jen těžko. Byť se celé natáčení odehrává v reáliích Prahy a na místech, kde výsadkáři opravdu působili, nelze se z českého pohledu zbavit umělé konstrukce příběhu vytvořeného pro radost širší masy diváků. Milostné scény, překroucené osudy reálných postav a prvoplánové dramatizování děje film shazuje do bezpečného průměru, který ani neurazí, ale ničím zásadním nenadchne. Jde ovšem bezpochyby o skvělé filmařské řemeslo a českého diváka potěší hned několik zajímavých detailů, které jistě nepřehlédne.

Ležáky srovnané se zemí. Krutou pomstu za likvidaci Heydricha přežily jenom dvě děti

Dostat příběh o likvidaci Reinharda Heydricha do světa je však velmi důležité rozhodnutí a Češi se tedy sice v poněkud hybridní formě dostali na plátna kin po celém světě. Gabčík s Kubišem se však musí stále nervózně obracet v hrobě. Tohle zkrátka na pochvalu není.

10 chyb ve filmu Anthropoid

• Ve scéně razie mluví Němci v původním znění anglicky, nikoli německy. Stejně tak z rádia se v původním znění ozývá angličtina místo němčiny.
• Josef Valčík (Václav Neužil ml.) měl při posledním boji v kryptě knírek a vlasy obarvené na černo, nebyly tudíž světlé jako ve filmu. Vlasy si nechal obarvit už o Velikonocích 1942, kdy byl navštívit svou rodinu na Valašsku.
• Kubiš (Jamie Dornan) s Gabčíkem (Cillian Murphy) kvůli navigační chybě seskočili u obce Nehvizdy ve středních Čechách. Původně měli seskočit u Ejpovic u Plzně, vzdálených 100 km od Nehvizd. Ve filmu seskočí 30 km od Prahy.
• Kulomety na kostel ve skutečnosti střílely z budovy naproti, ne z ulice jako ve filmu.
• Ve filmu bylo při dobývání kostela zastřeleno mnoho nacistů, ve skutečnosti však žádný Němec nezemřel.
• V čase 1:02:02 je vidět za Gabčíkem (Cillian Murphy) dnešní pouliční lampa, která v té době neexistovala.
• Gabčík ve skutečnosti nevběhl před auto, ale zůstal na chodníku připraven střílet na auto ze strany.
• Na začátku filmu se dozvídáme, že po Mnichovské dohodě získalo Německo území ČSR a vznikl protektorát. To se stalo ale až o rok později. V roce 1938 ČSR ztratila pouze pohraničí, a to ve prospěch nejen Německa, ale i Polska a Maďarska, a vznikla tzv. druhá republika.
• Ve filmu zaznívá, že Reinhard Heydrich zemřel a den předtím byly vyhlazeny Lidice. Doopravdy zemřel Heydrich 4. 6. 1942 a Lidice pak byly vypáleny 10. 6. 1942.
• Ve filmu se objevuje pomník TGM na Hradčanském náměstí. Ten byl ale postaven až v roce 2000.
• Ve skutečnosti v roce 1942 v Resslově ulici jezdila tramvaj. Ve filmu přitom nejsou ani koleje, ani trolej.
• Scéna po seskoku zoufale neodpovídá historické realitě. Skutečný hajný Šmejkal byl hrdinou a parašutistům poskytnul neocenitelnou podporu. Pes, který ho v 5. minutě filmu doprovází, nejenže není lovecký (což je samo o sobě podivné), ale jedná se o plemeno australského honáckého psa, jehož výskyt v daném prostředí a době hraničí s nesmyslností. Těžko uvěřitelný je i telefonní přístroj v bizarním rozpadajícím se srubu – hájovny snad výjimečně mohly být už tehdy telefonizované, ale vypadaly (i za války) jaksi „méně primitivně“.

Zdroje: redakce, csfd.cz, ceskatelevize.cz, iprima.cz

KAM DÁL: Zapomenutý Československý hrdina: Generál Moravec špehoval nacisty, komunisté se s ním nemazali.