Ve Čkyni našli faráře v kaluži krve. Může si za to sám, říkali místní

O tom, že ani doma nemusí být člověk v bezpečí, se bohužel přesvědčila třicetiletá žena v jedné z menších obcí na Broumovsku, když před lety nic netušíc otevřela dveře synovi své sousedky. Určitě ji v té chvíli nenapadlo, že pouští do bytu svého vraha. Chlapci přitom bylo v roce 1993, kdy se vražda odehrála, pouhých sedmnáct let…
Jak málo stačí na to, aby člověk přišel o život? Bohužel jde mnohdy skutečně jen o sekundy a špatné rozhodnutí, případně o jednu skleničku alkoholu navíc. Všechny tyto náhody se spojily v říjnu roku 1993, aby vyústily do tragického příběhu, jehož aktéry byli sedmnáctiletý mladík Zdeněk a jeho třicetiletá sousedka Eva. Co všechno se událo a proč se Eva toho dne už nedočkala večera?
Eva byla i přes svůj věk v péči babičky, která se o ni vzhledem k vnuččině psychickému stavu musela starat. Obě ženy společně žily v bytovce spolu s dalšími rodinami. Nechyběly mezi nimi ani rozvedená matka a její děti, včetně zmiňovaného Zdeňka. Ten byl dítětem, lépe řečeno dospívajícím mužem, s velmi problémovým chováním. Ve škole se mu nelíbilo, tak se rozhodl jít raději vydělávat. Problém byl ale v tom, že za tak časté absence, jakými se mohl „pochlubit“, se peníze většinou nedostávají. A tak se mladík potuloval od ničeho k ničemu, do práce zašel jen občas a mezi tím hlavně popíjel levná vína z místního konzumu. Stejně tomu bylo i v osudný den.
Babička Evu opouštěla jen málokdy, dobře věděla, jak moc potřebuje její soustavný dohled. Toho dne to ale nešlo jinak, a tak se mladá žena ocitla na několik hodin sama doma. Odcházející babičky si naneštěstí všiml Zdeněk, kterého okamžitě napadlo, že si dojde k důvěřivé Evě pro peníze, kterých nikdy neměl dost. Věřil, že bez babiččina dohledu půjde všechno lehce. Do bytu se vetřel snadno, jeho oběť ho dobře znala a věděla, že je to chlapec, který jim čas od času dokonce pomáhá. Nebála se ho proto pozvat dál.
Po chvilce společenského povídání se Zdeněk vydal na cestu za svým cílem. Řekl si Evě o peníze, ale ta mu ve zmatku nabídla jen drobné. Sama dobře netušila, o co vlastně jde. Jenomže Zdeněk byl připraven. Svůj čin si naplánoval, a tak se zanedlouho již oháněl nožem, který měl dříve dobře schovaný. Nebohá žena nevěděla, co má dělat a celý její příběh i život spěly k rychlému konci. Rozzlobený Zdeněk ji několikrát bodl nožem, našel dva a půl tisíce korun a chystal se k odchodu. V tom si ale všiml, že Eva ještě žije. Proto vzal v hrůze z prozrazení a snad i z vlastního šíleného činu to první, co mu přišlo pod ruku. Popadl docela obyčejnou vidličku a tou nešťastnici zasadil ještě několik posledních ran. Nemohl se ale dívat na to, co provedl, a tak jí obličej nakonec zakryl kouskem látky.
Tak ji také později našla doma babička i přivolaní kriminalisté. Těm bylo brzy jasné, že vraždil patrně někdo z úzkého okruhu lidí, s nimiž byla psychicky nemocná žena schopná a ochotná komunikovat. Zdeněk se tak objevil mezi prvními podezřelými. Když se navíc ukázalo, že zmizel z domova, rozjelo se pátrání na plné obrátky. Netrvalo dlouho a sedmnáctiletého vraha policisté zatkli při pokusu dostat se do Hradce Králové za příbuzným. Nebylo kam utéct před odpovědností a následným trestem. Zdeněk, na něhož ukazovaly všechny důkazy, se k vraždě přiznal a jako mladistvý nakonec putoval na sedm a půl roku do vězení.
Můžeme se jen přít, jak je možné, že vlastně stále ještě dítě vezme do ruky nůž a obyčejnou vidličku a pro pár korun připraví jiného člověka o život. V tomto případě hrál kromě absence morálky svoji velkou roli také alkohol. Žádné vysvětlení, které bychom mohli dalším podrobným zkoumáním odhalit, ale třicetileté Evě život nevrátí. Přišla o něj kvůli dvěma a půl tisícům korun.
Zdroj: policie, denik, plus.rozhlas
KAM DÁL: Zodiac a Jack Rozparovač: Stále se objevují nové informace, jejich běsnění děsí i fascinuje.