Ďábel koniklec: Prudce jedovatá rostlina, která ráda útočí na srdce
Nemáme ani potuchy, co všechno v sobě příroda ukrývá. Často se dokonce potvrdí nepřímá úměra: čím menší tvor se objeví, tím nebezpečnější je. O pralesničce to platí stoprocentně. Nikdo by od tak drobné žabky nečekal smrtící úder.
Pomezí mezi Kolumbií a Panamou nepatří mezi typické dovolenkové destinace. Právě tam jsou pralesničky nejčastěji k vidění. Narazit na ni ale můžete v celém tropickém pásmu deštných pralesů Jižní a Střední Ameriky. Pohybují se v lesním podrostu, eventuálně obratně šplhají po stromech. V průměru mají kolem tří centimetrů, vyhledávají temno a vlhko. Výrazná barva je ale vždycky prozradí. Mátově zelené, žluté a oranžové žabky jsou vidět na dálku, boj s nimi má ale člověk předem prohraný. Jed, který pralesničky vystřelují, je totiž jedním z nejnebezpečnějších na světě.
Kde berou pralesničky jed?
Žáby získávají jed z potravy. Z larev, mravenců a termitů. Jed se jim ukládá těsně pod kůži, kde vydrží i několik let. Stačí velmi malé množství k tomu, aby se utlumily nervové impulsy, prudce se snížil krevní tlak a došlo k zástavě dechu a ke smrštění svalů.
Batrachotoxin je vysoce jedovatá látka a doposud se našla jen u tří druhů pralesniček a tří druhů ptáků z Papui Nové Guineji (po kontaktu s peřím člověk neumírá, ale cítí pálení a podrážděnou kůži). Žába ve svém těle uchovává pouhý jeden miligram jedu. I v tak malém množství jde o smrtící zbraň. Stačí totiž na zabití deseti tisíců myší, jednoho slona, případně dvaceti dospělých lidí, kteří se těšili dobrému zdraví. Proběhl experiment s jedem nasáklým ubrouskem a kočkám a psům se stal osudným jen krátký kontakt s ním.
Pralesnička strašná nemá přirozeného nepřítele, ale jen dva konkurenty. Tím prvním je zhruba osmdesát centimetrů dlouhý had Erythrolamprus epinephalus, druhým indiánský kmen Chocó, který jed používá do foukaček a šípů. Lov žab je ale hodně nebezpečný. Musí je napíchnout na hůlku, zahřát nad ohněm a nechat do nádobky nakapat jed, který se vlivem tepla začne uvolňovat.
Pralesničku můžete chovat v domácích podmínkách. Jen vás to vyjde na nemalé peníze (zhruba 25 tisíc korun) a budete muset projít byrokratickým kolečkem po úřadech a projít registrací CITES, které podléhá dovoz nepůvodních druhů zvířat do Evropské unie. Nemají-li žáby přístup k potravě, na kterou jsou zvyklé z divočiny (mravenci, cvrčci a octomilky), ztratí svou jedovatost. I tak je ale třeba mít se na pozoru.
Zdroj: Animaldiversity, Chovzvirat, Zoo-ostrava
KAM DÁL: Kravské mléko je pro kočku jako jed. Pomalu a systematicky ji zabíjí.