Pralesnička strašná: Žába, která vám místo proměny v prince nabídne rychlou smrt

Pomezí mezi Kolumbií a Panamou nepatří mezi typické dovolenkové destinace. Právě tam jsou pralesničky nejčastěji k vidění. Narazit na ni ale můžete v celém tropickém pásmu deštných pralesů Jižní a Střední Ameriky. Pohybují se v lesním podrostu, eventuálně obratně šplhají po stromech. V průměru mají kolem tří centimetrů, vyhledávají temno a vlhko. Výrazná barva je ale vždycky prozradí. Mátově zelené, žluté a oranžové žabky jsou vidět na dálku, boj s nimi má ale člověk předem prohraný. Jed, který pralesničky vystřelují, je totiž jedním z nejnebezpečnějších na světě. 

Ďábel koniklec: Prudce jedovatá rostlina, která ráda útočí na srdce

Kde berou pralesničky jed? 

Žáby získávají jed z potravy. Z larev, mravenců a termitů. Jed se jim ukládá těsně pod kůži, kde vydrží i několik let. Stačí velmi malé množství k tomu, aby se utlumily nervové impulsy, prudce se snížil krevní tlak a došlo k zástavě dechu a ke smrštění svalů.

Jak moc silný je jed pralesniček? 

Batrachotoxin je vysoce jedovatá látka a doposud se našla jen u tří druhů pralesniček a tří druhů ptáků z Papui Nové Guineji (po kontaktu s peřím člověk neumírá, ale cítí pálení a podrážděnou kůži). Žába ve svém těle uchovává pouhý jeden miligram jedu. I v tak malém množství jde o smrtící zbraň. Stačí totiž na zabití deseti tisíců myší, jednoho slona, případně dvaceti dospělých lidí, kteří se těšili dobrému zdraví. Proběhl experiment s jedem nasáklým ubrouskem a kočkám a psům se stal osudným jen krátký kontakt s ním. 

Na koho jsou pralesničky krátké? 

Pralesnička strašná nemá přirozeného nepřítele, ale jen dva konkurenty. Tím prvním je zhruba osmdesát centimetrů dlouhý had Erythrolamprus epinephalus, druhým indiánský kmen Chocó, který jed používá do foukaček a šípů. Lov žab je ale hodně nebezpečný. Musí je napíchnout na hůlku, zahřát nad ohněm a nechat do nádobky nakapat jed, který se vlivem tepla začne uvolňovat.

Pád ze tří kilometrů, červi v ráně a nekonečná pouť řekou deštného pralesa. Juliane Koepcke přežila vlastní smrt

Netradiční domácí mazlíček 

Pralesničku můžete chovat v domácích podmínkách. Jen vás to vyjde na nemalé peníze (zhruba 25 tisíc korun) a budete muset projít byrokratickým kolečkem po úřadech a projít registrací CITES, které podléhá dovoz nepůvodních druhů zvířat do Evropské unie. Nemají-li žáby přístup k potravě, na kterou jsou zvyklé z divočiny (mravenci, cvrčci a octomilky), ztratí svou jedovatost. I tak je ale třeba mít se na pozoru. 

Zdroj: Animaldiversity, Chovzvirat, Zoo-ostrava

KAM DÁL: Kravské mléko je pro kočku jako jed. Pomalu a systematicky ji zabíjí.