Vánoční dárky, které šetří peníze: Inspirujme se minulostí, jejich historie sahá hluboko

Vánoce jsou plné tradic a ty s letopočtem 2022 jsou doslova na spadnutí. O ryze českou sváteční večeři se sice neochudíme, ale nikdy není na škodu udělat si malý výlet za hranice a zjistit, co jedí lidé v tento den v cizině. I když třeba takové Slovensko mnozí stále ještě tak úplně za cizinu nepovažují.
Vánoce a hlavně Štědrý den je pro mnohé z nás vyvrcholením celého roku, těšíme se nejen na rodinu a na dárky, které přinese, ale také na další tradice, které jsou s ním spojeny. Vánoční stromek, koledy, vůně i jídlo, které jsme zvyklí v tento den jídat od dětství. V našich krajích je to samozřejmě ta pravá rybí polévka nejlépe z jikrnáče a kapr nebo řízek s bramborovým salátem. Za našimi hranicemi to lidé vidí docela jinak. Už jen Slováci, s nimiž jsme po desetiletí sdíleli jeden společný stát, by se s takovou večeří určitě nespokojili.
Slovensko je dodnes na rozdíl od Česka mnohem religióznější, tedy žije zde mnohem více věřících lidí. Od toho se také odvíjí i mnoho vánočních zvyků i celkové vnímání tohoto období.
V mnohem více rodinách nejde jen o dárky a neobvyklou hojnost dobrého jídla, ale hlavně o duši, víru a oslavu Ježíšova narození. To ale určitě neznamená, že se naši východní sousedé ochudí o předchozím půstem vyslouženou hostinu. Jen nesmíme čekat kapra se salátem. Na co se těší Slováci už od svátku svaté Kateřiny?
Jestliže milujete klasickou rybí polévku (nebo snad i její variace), na východ od Jablunkova byste se jí nedočkali. Slovenské rodiny se scházejí u zelňačky, kterou hospodyně připravují samozřejmě z kysaného zelí, klobás a přidávají také sušené houby, ideálně hřiby a v některých regionech dokonce i sušené švestky.
Mnohé kuchařky používají k zahuštění vydatné polévky místo mouky rýži, která má kromě svého praktického účelu přinést strávníkům do příštího roku také štěstí. K tradici, kterou se někteří lidé snaží dodržovat i u nás, aby viděli zlaté prasátko, je v tento požívání pouze bezmasého jídla - s výjimkou ryby, která má v církevním jídelníčku obecně zvláštní postavení. A tak se v rodinách, které jsou z tohoto pohledu důslednější, zmiňovaná klobása v zelňačce jen vyvaří, ale na talíři ji rodina nakonec alespoň toho večera nenajde.
„U nás v rodině se všechny zvyky dodržovaly hodně přísně, ale nám dětem maminka vždycky nechávala v polévce jedno kolečko klobásy a tvářili jsme se u toho všichni, jako že jde o tajemství. Jako malí jsme to s bráchou brali vážně, bylo to naše tajné spojení s maminkou, i když o tom samozřejmě tatínek dobře věděl. Jen se tvářil, že nic nevidí,“ prozradila s úsměvem paní Monika, která sice pochází ze Slovenska, ale posledních devět let již žije v Praze. Vánoce si tady ale představit neumí a každoročně se touto dobou vrací domů na Slovensko, kde jsou svátky - jak s trochou humoru říká - takové, jak mají být.
Místo zelňačky, nebo chcete-li kapustnice, se v některých regionech na štědrovečerním stole objevují také polévky luštěninové. Stejně jako se u nás stále ještě udržuje povědomí o tom, že čočka přináší do domácnosti peníze (ale vaříme ji většinou až na Nový rok), věří v pomoc luštěnin i Slováci.
Další chod štědrovečerní večeře už je prakticky stejný jako v Česku. Ryba s bramborovým salátem se objevuje na většině slavnostně prostřených stolů. Dnes už není tak jednoznačné, že to musí být právě kapr, připravuje se třeba i losos nebo zkrátka jiná ryba, kterou koupíme v obchodě v podobě filé.
Církevním zvyklostem i rodinným tradicím je ale tímto vyhověno, v tom se s našimi sousedy jistě shodneme. Pak ale přichází další chod večeře, kterou my neznáme. Jde o opekance, což jsou poměrně malé kuličky z chlebového těsta, podobné třeba dukátovým buchtičkám. Hospodyně si je pečou předem a na Štědrý den je už jen spaří vroucím mlékem, omastí a dochutí medem, tvarohem, mákem, cukrem nebo i dalšími ingrediencemi podle místního zvyku.
Ani po opekancích ale ještě není dobré vstávat od stolu. Rodinu čekají obřadní koláče, které mohou mít různou podobu i chuť, ale často jde o kynuté těsto pokryté makovou, tvarohovou, povidlovou a ořechovou náplní. Také se vám vybavil valašský frgál? Naši slovenští sousedé ale ještě nahoru tvoří z těsta mřížku.
Stejně jako u nás pečou i naši sousedé vánoční cukroví, v tom se zvyky v obou zemích prakticky neliší. Přece jen čtyřiasedmdesát let ve společném československém státě muselo zanechat nějakou stopu. Co ale na našich vánočních stolech chybí a Slováci si bez toho neumí svátky představit, jsou speciální sušenky většinou ve tvaru trubiček. Jsou česnekové a medové, to pro zdraví a šťastný sladký život.
A dál? Pak už jen rodina, klid, svíčky, světla, dárky a klid, který bychom si v tento den tolik přáli a ve většině rodin zvláště s malými dětmi nebo třeba různými politickými názory je prakticky nedosažitelný.
Pokusit se najít stejnou notu ale můžeme my tady u nás v Česku, stejně jako na Slovensku a kdekoliv jinde - a to nejen na Štědrý den.
Zdroj: Slovensko (Světadíly), wikipedie, Slované, respondent M. Kárná
KAM DÁL: Rakovinu oka u dítěte můžeme odhalit i z obyčejné fotografie. Retinoblastom se rozvíjí již od narození.