Umělá inteligence by v budoucnu mohla změnit pracovní i smluvní vztahy

Umělá inteligence (AI) by v budoucnu mohla změnit pracovní i smluvní vztahy. Mohla by také ovlivnit vymahatelnost smluv, mimosmluvní odpovědnost za škodu a pracovní vztahy. Podle tajemnice kanceláře vládního zmocněnce pro lidská práva Moniky Hanychové AI může ve svých důsledcích také zkomplikovat přístup k lidským právům. Kromě narušení ochrany soukromí může také podporovat rasové a jiné předsudky.

27.05.2019 - 16:00  
Kam až bude lidstvo schopné zajít?
Zobrazit fotogalerii (3)

Podle Alžběty Krausové z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR je přitom reálné, že by v budoucnu AI mohla nahradit zaměstnance. "Existují systémy, které odpozorují například, jak kuchař vaří. Jak solí, co přidává do jídla a podobně. A dokážou to napodobit," uvedla. Právo proto bude muset řešit, je-li možné monitorovat zaměstnance a vytvářet jejich kopie pomocí AI, dodala Krausová.

Ani právníci zatím netuší

Vymahatelnost smluv a jejich spravedlivé nastavení by mohly být podle Krausové dalším problematickým tématem budoucnosti. Podniky a poskytovatelé budou mít problémy s definicí produktu, služby a jejich vadami. "Pokud produkt začne pracovat jinak, než má, je to vada nebo další funkcionalita, která se vyvinula?" řekla Krausová. Právníci podle ní v současnosti neví, jak smlouvy pro poskytovatele a uživatele služeb správně naformulovat.

Budoucnost bude vyžadovat navržení nových principů odpovědnosti za AI, například, když autonomní auto srazí chodce. "Zatím je vždy určena osoba odpovědná za stroj. To se ale může změnit a mělo by se to měnit. Systémy AI jsou nepředvídatelné, autonomní a na jejich fungování se podílí velké množství lidí," sdělila Krausová.

V červnu by mělo být jasněji

Uživatelé například zadávají požadavky do vyhledávačů a mění tak jejich algoritmy. Změnou mohou být sami poškozeni. Je potřeba stanovit, kdo za poškození bude odpovědný. Krausová je součástí expertní skupiny Evropské unie, která v červnu vydá zprávu s navrženými principy odpovědnosti.

K většímu sdílení mezi firmami by podle Krausové mělo docházet v případě neosobních dat, jako jsou data ze senzorů, pneumatik nebo dronů monitorující úrodu. Nová pravidla budou potřeba také pro nastavení autorských práv. "Autorem prozatím může být pouze fyzická osoba, obsah vytvořený algoritmem nemusí být chráněn," doplnila Krausová. Nové zákony, jak tvrdí, budou nutné také pro testování a provoz autonomních vozidel.

Co třeba barva pleti?

AI ovlivní podle Hanychové také lidská práva a ochranu soukromí. "Například hromadné sledování občanů nemusí jako takové být v rozporu, ale musí obsahovat velmi specifické záruky, kontrolní mechanismy a tak dále," řekla Hanychová. Problematický je případ, kdy AI rozpozná obličej protestujícího člověka a může ho tak v systému označit za možného extrémistu. Současná ochrana osobních údajů a soukromí podle ní nebude do budoucna stačit.

Pokud po AI budou lidé potřebovat dodat určitá data, může do nich zahrnout například rasové předsudky. "AI není chytřejší, aby je rozpoznala, jen reprodukuje předchozí data. Pokud v nich uvidí nejčastěji bílého muže, nemusí pak počítat s jinou barvou pleti a výsledky to ovlivní," vysvětlila Hanychová.