Výrobce vláčků PIKO má továrnu v Asii: Využití levné pracovní síly pod dohledem evropských expertů funguje

Nový závod firmy Piko v Chashanu zvyšuje produkci raketovým tempem
Zobrazit fotogalerii (7)
17.02.2020 - 12:00  

Pozici jednoho z nejznámějších výrobců modelové železnice u nás i v celé Evropě si za uplynulá desetiletí vybudovala firma PIKO. Někdejší socialistický kombinát se po privatizaci zcela proměnil a dnes si díky prozíravé obchodní politice svého majitele vede velmi úspěšně. Jako jeden z mála výrobců „vláčků“ se vydal na ne zcela probádanou, avšak v jistém smyslu vzrušující cestu výstavby vlastního závodu v Číně, ve městě Chashan. Jak se mu tam daří?

Společnost Piko odlišuje takřka od všech ostatních výrobců v oboru modelové železnice fakt, že před privatizací v 90. letech minulého století nikdy nebyla v soukromých rukách. Zatímco jiné známé značky byly obvykle založeny jako malé kovodílny, slévárny apod. - například světoznámou firmu Märklin založil v roce 1859 Theodor Friedrich Wilhelm Märklin jako dílnu na výrobu kovových kuchyní pro panenky - firma Piko vznikla na příkaz SMAD (Sovětské vojenské správy v Německu) v roce 1948, to jest ještě před založením NDR (1949).

Modelová železnice z továrny Siemens & Halske
Sověti měli, jak známo, na všech územích, která ovládali, politiku vše naprosto měnit podle svého. SMAD vydala příkaz někdejší firmě Siemens & Halske v Saské Kamenici (Chemnitz), která do té doby vyráběla měřicí přístroje, v co nejkratší době vyvinout a začít vyrábět elektrickou modelovou železnici, protože obyvatelé sovětské okupační zóny nemohli nakupovat tyto produkty za měnu, která platila po měnové reformě v západním Německu.

Konstruktéři Siemens & Halske díky své invenci našli řešení: inspirovali se modely firmy Trix z předválečného období, které měli doma, a v krátké době skutečně vyvinuli nový systém, který byl představen veřejnosti na podzimním veletrhu v Lipsku v roce 1949 pod názvem Pico Express. Produkty vzbudily obrovský zájem a následně se začaly vyrábět v Chemnitzu v továrně, která byla vlastněna sovětskou společností a původně se zabývala výrobou kabelů.

Později, v roce 1952, ale byla výroba modelů přestěhována do Sonnebergu (části Oberlind) v Durynsku, známého jako „město hraček“, a v Chemnitzu vznikla továrna na výrobu rádií a televizorů RFT. Název modelových vláčků se tehdy změnil z Pico na Piko a název výrobce zněl VEB Elektroinstallation Oberlind (EIO). V roce 1959 pak vznikl ještě pobočný závod v Radeburgu (u Drážďan), kde se vyvíjely zcela nové modely ve velikosti H0. Ten však neměl dlouhého trvání - v roce 1965 byl uzavřen a veškerá jeho produkce byla přestěhována do Sonnebergu.

Piko Sonneberg
V roce 1962 byl založen podnik VEB Piko Sonneberg, který začal postupně přebírat malé (dříve soukromé) firmy z oboru modelové železnice, jež na území NDR ještě působily - státní moc tak likvidovala zbytky privátního podnikání. Byl převzat prodej produktů VEB Modellbahnzubehör Glashütte, VEB Modellbahn Oybin a VEB Modellbahnwagen Dresden (Schicht), kde se vyráběly i u nás velmi známé modelové železniční vozy a příslušenství ve velikosti H0. V roce 1974 vznikl VEB Kombinat Piko Sonneberg - nejvyšší forma socialistického podniku v NDR.

Pod jeho vedení se dostaly další firmy: Elmes (později VEB Anker-Mechanik Eisfeld), Prefo (VEB Prefo Dresden) či VEB Press- und Spritzwerk Suhl. Výroba stoupala a kombinát Piko zásoboval modelovou železnicí celý socialistický trh v rámci RVHP (s přednostním plněním zakázek pro SSSR); některé produkty šly i na export na Západ. Později v 80. letech dokonce začal modelové start-sety od Pika prodávat zásilkový gigant Quelle. V roce 1989 měl kombinát Piko 15 závodů s asi 1 000 zaměstnanci.

Po politických změnách 1989
V období po zániku socialistické NDR byl závod Piko privatizován: jeho nový majitel Dr. René Wilfer zpočátku stabilizoval dosavadní produkci a pomaloučku, v rámci finančně zvládnutelných kroků, začal nakupovat nové stroje a modernizovat výrobu. Od 1. května 1992 nesl podnik nový název Piko Spielwaren GmbH (tedy společnost s ručením omezeným). Dr. Wilfer zahájil postupné ukončování výroby modelů ze starého období, z nichž některé už neměly (kvůli svému zastaralému technickému řešení) naději na úspěch na trhu a s velkou péčí začal vyvíjet a vyrábět modely zcela nové, na mnohem lepší úrovni, ale stále za velmi přijatelné ceny.

Tato politika mu přinesla úspěch: na trhu se později objevila zcela nová nabídka modelů ve velikostech H0, TT a N a kromě toho byl založen zcela nový obor modelů pro zahradní železnice (velikost G). V této kategorii zaznamenal Dr. Wilfer rovněž nesmírný úspěch.

Závod v Asii

Vzhledem k tomu, že kapacita závodu v Sonnebergu se naplnila a bylo potřeba stále řešit další problémy s produkcí nových modelů, zvolil Dr. Wilfer vlastní cestu - v součinnosti s čínskými experty a právníky jeho společnost zakoupila pozemky a vystavěla nový vlastní závod ve městě Chashan na jihu Číny. Zde se nyní realizuje většina produkce modelů ve velikostech H0, TT a N, která vyžaduje velký podíl přesné ruční práce - velké modely pro zahradní železnice se vyrábějí v Sonnebergu, kde rovněž vznikají návrhy nových modelů všech velikostí.

V minulém roce navýšila firma svůj obrat o 14 % a pro příští období počítá s nárůstem podobně velkým. To jí umožňuje přicházet každý rok s tak početnou řadou novinek, o jaké si konkurenční firmy mohou nechat jen zdát. Je tedy zřejmé, že politika výroby zboží ve vlastním závodě v Číně, s využitím tamější levné pracovní síly, pod dohledem evropských expertů, může vést k velmi pozitivním výsledkům.