Błędowská poušť sloužila wehrmachtu jako cvičiště, využíval ji i Rommel. Dnes tam jezdí turisté

Za fata morgánou nebo písečnou bouří nemusíte cestovat až do daleké Afriky, abyste si ji dosytosti užili. Stačí se vydat na sever od našich hranic do Polska. Zde nedaleko města Dąbrowa Górnicza ve Slezském vojvodství naleznete opravdovou poušť, k jejímuž vzniku se vztahuje legenda o tom, že ďábel chtěl zasypat pískem důl, v němž se těžilo stříbro. Jaká je největší poušť ve střední Evropě?

18.06.2019 - 11:00  

Původně krajinu polské pouště ve středověku pokrýval bohatý lesní porost. Ale jak tomu v lidském pokolení bývá, lesy musely ustoupit, protože se zde ve 13. století našly zásoby stříbra a olova. Vlivem lidské činnosti, mýcení lesů a značné spotřeby vody, kterou si rozvoj hornictví vyžádal, se krajina postupně změnila v suché místo, v němž se srážky ihned vsáknou do písku. Ten v polské poušti tvoří vrstvu až 70 metrů hlubokou.

350 unikátních druhů rostlin

Suchý písek však vyhovuje borovicím, jež v Błędowské poušti našly svoje útočiště. Kromě nich tu narazíte ještě asi na 350 druhů unikátních rostlin. Poušť bývá častým cílem výletů - kde jinde byste chtěli pozorovat originální práci větru, který dokáže vytvářet téměř abstraktní umění - na písečném povrchu jsou k vidění krásné čeřiny stejné jako na Sahaře.

Drobné duny většinou zarůstají trávou, která písek drží pohromadě. Když budete mít štěstí, možná na procházce pouští objevíte i pár voňavých květů nebo uvidíte zmiji, která se však spíše v písku schovává, než by se na něm vyhřívala.

Pouštní liška v Błędowské poušti

Polská Błędowská poušť je dlouhá téměř 8 kilometrů a na šířku má 3,5 kilometru. Dost na to, aby mohla být využita jako vojenské cvičiště. Když německý generál Rommel za druhé světové války připravoval svoje vojáky z expedičního oddílu Afrikakorps na působení v Africe, vybral si právě Błędowskou poušť, jež měla simulovat tvrdé saharské podmínky. Po jeho zdejším působení zůstalo v poušti několik bunkrů, které jsou k vidění. Později poušť využívala i polská armáda.

Nefalšovaná pouštní bouře nebo exteriéry pro film

První fata morgána byla v Błędowské poušti k vidění v roce 1924. Další optické klamy byly hlášeny v 60. letech minulého století. Do jaké míry byly opravdové, je těžko posoudit. Vědci totiž jejich existenci zpochybňují faktem, že v polské poušti není natolik velká teplotní inverze, aby ke vzniku fata morgány vůbec došlo.

V každém případě se však jedná o zajímavé turistické lákadlo stejně jako nefalšovaná písečná bouře, kterou zde lze skutečně zažít, nebo zřícenina hradu Ogrodzieniec, jenž stojí na samém okraji pouště. Záběry z polské pouště můžete také vidět v oscarovém tříhodinovém velkofilmu Faraon z roku 1966 režiséra Jerzy Kawalerowicze, jenž byl natočený podle románu Boleslawa Pruse.

Naučná stezka vedoucí pouští

Po druhé světové válce byly na poušti úspěšně vysazeny borovice, čímž došlo ke snížení její rozlohy ze 150 na 33 km2. Aby zůstal ráz pouště zachovaný, o to se stará sdružení Polská Sahara. Provozuje naučnou stezku, seznamující zájemce o to nejzajímavější, co lze v Błędowské poušti vidět. Současně pečuje o udržení tohoto ojedinělého rázu krajiny.