Zapomenutý Štefan Lux: Sebevraždou chtěl ukázat na agresivitu předválečného Německa

S nástupem Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 přišla záhy do Německa absolutní moc nacistů. Ta se mimo jiné začala projevovat také nevybíravou nesnášenlivostí k židovskému národu. Toho si byl vědom Štefan Lux, slovenský novinář židovského původu, a odhodlal se k činu, kterým chtěl vyburcovat svět, aby si tuto hrůznou situaci uvědomil. 3. července 1936 spáchal před zraky členů zasedání Společnosti národů v Ženevě sebevraždu zastřelením.

04.07.2019 - 08:30  
Štefan Lux se svojí sebevraždou snažil vyburcovat národy proti sílícímu antisemitismu
Zobrazit fotogalerii (3)

Dnes už jméno slovenského novináře, herce a spisovatele Štefana Luxe dávno zapadlo v zapomnění a málokdo o něm ví. Přitom je to možná škoda, protože se pokusil o to, co udělal Jan Palach v roce 1969. Svojí dobrovolnou smrtí hodlal upozornit na nebezpečí, které pocházelo z hitlerovského Německa.

Jako Žid se s nástupem nacismu v Německu setkal s brutalitou hitlerovských fanatiků, kteří mu v roce 1933 vtrhli do bytu a zničili v něm všechen nábytek. V reakci na tuto událost Štefan Lux vzal svoji rodinu, ženu a malého syna a uchýlil se do bezpečí Prahy.

Hodlal zde pokračovat ve své herecké profesi, založil divadlo, avšak příliš se mu nedařilo a jeho rodina žila v chudobě. Proto se alespoň pustil do publicistické činnosti a živil se jako dopisovatel rozhlasu a novin. Ve svých příspěvcích vyzýval k boji proti šířícímu se antisemitismu, protože měl pocit, že se setkává okolo sebe pouze s pasivitou vůči nacistickému Německu.

Štefan Lux se narodil v roce 1888 v rodině židovského notáře ve slovenských Malackách. V otcových šlépějích však nehodlal jít a našel si pro sebe jiné povolání, které ho lákalo daleko více. Stal se divadelním hercem a dokonce vydal i sbírku básní. První světová válka jeho umělecké vyjadřování přerušila a Štefan Lux musel narukovat. Po skončení války se přestěhoval do Berlína, kde pokračoval v umělecké dráze herce, režiséra i básníka.

Zasedání Společnosti národů v Ženevě

Protože Štefan Lux pracoval jako aktivní publicista, získal novinářský průkaz a byl československými médii vyslán na zasedání Společnosti národů do Ženevy, aby odtamtud informoval o zdejším dění. Odjel tam s přesvědčením, že je třeba celé Společnosti národů ukázat, jaké nebezpečí se z Německa šíří do jeho okolí. Snad doufal, že to tamní funkcionáře pohne k nějakým výrazným činům. Sám osobně se rozhodl pro protestní sebevraždu.

Když 3. července si při plenárním zasedání Společnosti národů vzal řeč španělský delegát, vyskočil Lux na tribunu, kde odložil svoji aktovku s dopisy na rozloučenou a se slovy "Toto je poslední úder." se střelil revolverem do hrudi. V místnosti vypukla panika a křik, zasedání muselo být přerušeno. Lux byl v agónii převezený do nemocnice, kde svému zranění po několika hodinách podlehl.

Měla Luxova sebevražda nějaký význam?

Luxovo symbolické gesto a smrt zaznamenala pouze světová média a některé osobnosti, které se k této tragické události vyjádřily. Jinak jeho čin zůstal bez patřičné odezvy, jakou si Lux nejspíš představoval. Vlastně to bylo stejné jako u Jana Palacha, který svým bolestivým sebeobětováním upálením chtěl také vyburcovat československý národ k boji proti sovětské okupaci v roce 1968.

Jak vypadal svět po Luxově sebevraždě, víme - začala druhá světová válka a s ní zmar a holocaust, který znamenal smrt milionů lidí, a to nejen židovského původu.