Dnes už jméno slovenského novináře, herce a spisovatele Štefana Luxe dávno zapadlo v zapomnění a málokdo o něm ví. Přitom je to možná škoda, protože se pokusil o to, co udělal Jan Palach v roce 1969. Svojí dobrovolnou smrtí hodlal upozornit na nebezpečí, které pocházelo z hitlerovského Německa.
Jako Žid se s nástupem nacismu v Německu setkal s brutalitou hitlerovských fanatiků, kteří mu v roce 1933 vtrhli do bytu a zničili v něm všechen nábytek. V reakci na tuto událost Štefan Lux vzal svoji rodinu, ženu a malého syna a uchýlil se do bezpečí Prahy.
Hodlal zde pokračovat ve své herecké profesi, založil divadlo, avšak příliš se mu nedařilo a jeho rodina žila v chudobě. Proto se alespoň pustil do publicistické činnosti a živil se jako dopisovatel rozhlasu a novin. Ve svých příspěvcích vyzýval k boji proti šířícímu se antisemitismu, protože měl pocit, že se setkává okolo sebe pouze s pasivitou vůči nacistickému Německu.
Zasedání Společnosti národů v Ženevě
Protože Štefan Lux pracoval jako aktivní publicista, získal novinářský průkaz a byl československými médii vyslán na zasedání Společnosti národů do Ženevy, aby odtamtud informoval o zdejším dění. Odjel tam s přesvědčením, že je třeba celé Společnosti národů ukázat, jaké nebezpečí se z Německa šíří do jeho okolí. Snad doufal, že to tamní funkcionáře pohne k nějakým výrazným činům. Sám osobně se rozhodl pro protestní sebevraždu.
Když 3. července si při plenárním zasedání Společnosti národů vzal řeč španělský delegát, vyskočil Lux na tribunu, kde odložil svoji aktovku s dopisy na rozloučenou a se slovy "Toto je poslední úder." se střelil revolverem do hrudi. V místnosti vypukla panika a křik, zasedání muselo být přerušeno. Lux byl v agónii převezený do nemocnice, kde svému zranění po několika hodinách podlehl.
Měla Luxova sebevražda nějaký význam?
Luxovo symbolické gesto a smrt zaznamenala pouze světová média a některé osobnosti, které se k této tragické události vyjádřily. Jinak jeho čin zůstal bez patřičné odezvy, jakou si Lux nejspíš představoval. Vlastně to bylo stejné jako u Jana Palacha, který svým bolestivým sebeobětováním upálením chtěl také vyburcovat československý národ k boji proti sovětské okupaci v roce 1968.
Jak vypadal svět po Luxově sebevraždě, víme - začala druhá světová válka a s ní zmar a holocaust, který znamenal smrt milionů lidí, a to nejen židovského původu.
