Málokdo se pro vědecké účely nechal vystavit radioaktivním zářením jako Marie Curie Sklodowská. Dodnes jsou její osobní věci pokládány za nebezpečné, včetně její osobní kuchařky. Kdo chce nahlédnout do jejích vědeckých spisů, musí se obléct do ochranného oblečení. Nositelka dvou Nobelových cen za fyziku a chemii je v kontextu naší historie zcela unikátní vědkyně a její práce doslova změnila svět.
Nelehké začátky
Otec vědec a matka učitelka. Intelektuální zázemí rodačky z Varšavy jí předurčilo nebýt ženou v domácnosti, ale jen málokdo mohl tušit, že se stane první ženou, která obdrží Nobelovu cenu. Věda ovšem nebyla v jejím mládí hlavní výzvou, kterou překonávat. Politická situace v Polsku, které tehdy patřilo carskému Rusku, vytvořilo silnou podzemní vlasteneckou sílu, jež toužila po nezávislosti.
Její otec kvůli svému přesvědčení přišel o práci a plat a musel prodat byt, aby rodinu uživil. I Marie Curie se velmi brzy angažovala politicky. Na státním gymnáziu bylo jasné, že její intelekt převyšuje všechny ostatní. Tehdy již mluvila plynně rusky, anglicky, francouzsky a německy.
Jejím snem bylo studium vysoké školy v Paříži, ale musela si projít několika i milostnými peripetiemi. Nakonec se dočkala a ve svých 24 letech mohla nastoupit na Sorbonnu. V Paříži už byla její sestra, kterou dlouho finančně podporovala, a tak přirozeně ve městě umění bydlely pod jednou střechou.
Úspěchy začínají
Studentské úspěchy jí zaručily stipendium francouzské i polské. Pokračovala tak jako doktorandka. Během svého výzkumu potkala svého budoucího muže Pierra Curie. Dva zapálení vědci k sobě velmi brzy našli cestu a láska je spojila na lidské i intelektuální rovině. Přišla svatba, pořídili si skromný příbytek, kde hrála práce hlavní roli.
Druhý rok po svatbě se narodila dcera Irene. Marie Curie zvládla mateřskou i vědeckou činnost a postupně se blížil první velký pracovní úspěch. Zlomem byl objev německého fyzika Wilhelma Conrada Rontgena, který rozpracoval teorii X paprsků. Na tu navázala práce francouzského fyzika Henriho Becquerela a následně i Marie Curie.
Díky posloupnosti vědeckého výzkumu nakonec slavná vědkyně popsala jev radioaktivity a záření radioaktivních prvků. Tato problematika se stala po všech směrech zcela osudová.
Radium!
Nastaly čtyři roky života, kdy téměř bez peněz a laboratoře v improvizovaných podmínkách objevili nové prvky polonium a radium. Čisté radium se projevovalo jako zářivý bílý kov, který sám o sobě vyrábí energii. Za radioaktivitu dostali manželé Nobelovu cenu v roce 1903 společně s dalším vědcem Henrim Becquerelem. Radium se velmi brzy využívalo při likvidaci nádorů ozařováním. Práce manželů se začala projevovat i na jejich zdraví.
Při jednom experimentu si spálili ruce a kůže se jim začala loupat. Marie Curii dokonce potratila, ale v roce 1905 už se manželé mohli těšit z narození dcery Éve. O rok později v důsledku tragické nehody zemřel manžel Pierre, když se snažil na mokré ulici zkrotit splašeného koně. Uklouzl a spadl pod vůz, který mu rozdrtil lebku. Marie Curie už nenosila nic jiného než černé šaty a stala se z ní “slavná vdova”.
Smrt dlouhodobým zářením
V roce 1911 získala Marie Curie další Nobelovu cenu za chemii a ještě hodně dlouho se mohla věnovat vědecké činnosti. Její starší dcera Irene získala ve stejném oboru také Nobelovu cenu, ale podobně jako její matce jí nakonec radioaktivita byla osudnou. Obě zemřely v důsledku dlouhodobého vystavení radioaktivnímu záření. Zemřely na leukémii a Marie Curie trpěla velkými bolestmi a dokonce oslepla na obě oči. Obětování vědě je nakonec stálo život. Významná vědkyně zemřela ve svých 67 letech. Doslova ji zničil prvek, který objevila a svět z něj těží dodnes. V kontextu současné války na Ukrajině se však ukazuje, že její objev pomohl vývoji civilizace v mnoha ohledech, ale možná může způsobit třeba i konec světa.
Zdroj: dotyk.cz, novinky.cz
KAM DÁL: Pravá ruka prezidenta Putina: Tajemný Šojgu může být jeho nástupcem
