Krásná válečnice byla pohřbena s 23 mnichy. Musela je předtím uspokojit?

Podle nalezených kostí lze částečně určit, jak žena vypadala
Foto: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii (2)
Podle nalezených kostí lze částečně určit, jak žena vypadala
zajímavost

Musela jim sloužit, být jim „k ruce“ v každém ohledu a plnit všechna jejich přání. Tak zní jedna teorie, proč byla středověká žena v hrobě s třiadvaceti pobožnými muži. „Nebo se chopila zbraně, když byl hrad napaden. A lidé pak prostě dali na jedno místo všechny mrtvé,“ uvedl pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec.

reklama

Mnoho koster objevených při vykopávkách hradu Zorita de los Canes ve španělské provincii Guadalajara vykazuje násilná a často i smrtelná zranění, nejčastěji bodná poranění či údery „tupou silou“ na lebkách a v pánevních oblastech. Zdá se tedy, že je to následek bitvy, uvádí studie. Potud je to jasné.

Záhadou však je, proč je mezi třiadvaceti muži jedna žena. Podle informací ze zmíněné studie jí bylo zřejmě kolem čtyřiceti let, měla průměrnou postavu a podle všeho uměla dobře zacházet s mečem. Proto archeologové předpokládají, že šlo o válečnici. „Vypadá to, že bránila hrad před nájezdníky a mnichům tím prokázala službu. Proto ji mohli pohřbít spolu s nimi na znamení úcty, vlastně ji tím odměnili,“ uvažoval Moravec.

Slib chudoby jim nic neříkal

Hroby pocházejí z období mezi 12. a 15. stoletím, z doby složitého náboženského a politického konfliktu mezi křesťanskými a islámskými skupinami na Pyrenejském poloostrově. Na základě analýzy ostatků ženy se zdá, že zemřela v bitvě jako mniši, protože její kosti nevykazují žádné známky opětovného růstu kolem jejích zranění.

Tito konkrétní váleční mniši patřili k řádu Calatrava, který byl založen ve Španělsku v roce 1158. „Jejich úkolem bylo chránit Calatrava la Vieja, město podél sporné hranice mezi křesťanskými a muslimskými územími. Ve 13. století začala místní šlechta zásobovat řád penězi a muži,“ vysvětloval Moravec.

A podle výše zmíněné studie mnoho rekrutů řádu, zejména vyšších rytířů a seržantů, pocházelo z nižší šlechty. A přestože rytíři řádu Calatrava složili sliby chudoby, nadále hodovali jako šlechtici, jak potvrdila studie. Zřejmě i proto se objevily názory, že s ženou mohli mít i jiné úmysly než čistě bohulibé.

Teorie o služebné pokulhává

Analýzou různých izotopů nebo verzí dusíku v kostech ze Zorita de los Canes odborníci také zjistili, že strava mnichů byla bohatá na drůbež a mořské ryby, které byly preferovány a dostupné pro iberské společenské elity. Velká konzumace ryb naznačuje, že mniši dodržovali náboženská omezení masa.

Ve srovnání s muži žena jedla mnohem méně bílkovin, což potvrdila analýza izotopů. To naznačuje, že pravděpodobně pocházela z nižší společenské vrstvy než mniši. Objevila se také hypotéza, že žena byla služebnou na hradě a během bitvy se chopila zbraně, aby ho chránila, což nakonec vedlo k její smrti. „Její kosti ale nevykazovaly žádné opotřebení, které bylo typické pro podřadnou práci služebné,“ dodal Moravec.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Denisa Nesvačilová se konečně dostala ze spárů nevěrníka a má novou lásku.

reklama
#středověk #archeologie #historie #bitva

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.