Tajemná lidská kostra: Před spaním jsme menší než ráno, barevná kostní dřeň i dávno ztracená kůstka našich předků

Lidská kostra tvoří zhruba 14 % tělesné hmotnosti. Má své vlastní cévy a nervy
 

Kostra se mění během celého našeho života. Její funkce jsou mnohé, tou nejzásadnější je však ochrana těla. Třeba žebra chrání nejdůležitější lidské orgány a tak dále. Spousta věcí je ale úplně jinak, než nás učili ve škole, jak prokazují studie vědců z Imperial College či University of North Carolina. Někomu se dokonce v průběhu let vytvoří zcela nové kosti.

Učíme se, že lidská kostra čítá 206 kostí. Avšak děti se rodí s více než 300 kostmi, původně tvořenými chrupavkami. Ty v prvních letech života mineralizují, zároveň se některé kosti spojují dohromady. Jistí lidé se však rodí s kostmi navíc, například mají třináctý pár žeber, což je velmi vzácné, nebo mají navíc jiné kosti.

Nezmizela definitivně, zase ji objevili

U někoho se zase vyvinou během života další kosti. Nedávná studie vědců z londýnské Imperial College ukázala, že drobná kůstka v podobě fazole fabella, která se nachází na zadní straně kolena a kterou měli naši předci, se objevuje znovu.

V roce 1918 byla tato kostička nalezena u 11 procent světové populace, zatímco loni už to bylo u 39 procent. Tato kůstka má za úkol poskytovat tělu více stability. Proč se ale opět objevuje? Vědci tuto skutečnost vysvětlují tím, že díky lepší výživě jsme vyšší a těžší a máme delší holenní kosti a svalnatější lýtka.

Mění se naše výška

Změny výšky u dítěte v prvním roce života jsou velmi rychlé a výšky dospělého je dosaženo v pozdní adolescenci. Ale i když naše kosti přestanou růst, může se naše výška měnit. V kloubech je vrstva složená z vody a kolagenu: chrupavka. Během dne působí na chrupavku gravitace, zejména na páteř, a to znamená, že jsme večer, než jdeme spát, menší. Napsal to italský list Corriere della Sera.

Naštěstí se chrupavka po horizontálním uvolnění vrací k původnímu rozměru. Ve vesmíru, kde není gravitace, se na kosmonautech projevuje opačný efekt: po určité době strávené ve vesmíru jsou vyšší asi o tři procenta. Nestlačuje se však jen chrupavka: stává se to i u kostí. Vědci zjistili, že holenní kost se při běhu dočasně zkracuje o jeden milimetr.

Jiná barva kostní dřeně

Kyčelní kost je spojena se stehenní kostí, holenní kost s čéškou a tak dále. Všechny kosti jsou připojeny jedna ke druhé s výjimkou jazylky. Ta má podobu písmene U, nachází se u kořene jazyka a drží ji svaly a spoje v dolní části lebky a čelisti. Tato kost umožňuje mluvit, dýchat a polykat. Jazylka se jen výjimečně zlomí. Její zlomenina po smrti ukazuje na to, že se dotyčná osoba oběsila nebo byla uškrcena.

Dlouhé kosti jsou plné kostní dřeně tvořené tukovými, krevními a imunitními buňkami. Děti mají kostní dřeň růžovou a jejím úkolem je produkovat krevní buňky. V dospělosti je kostní dřeň žlutá a obsahuje deset procent veškerého tuku dospělého těla. Soudilo se, že tukové buňky kostní dřeně mají pouze funkci výplně, ale vědci z University of North Carolina zjistili, že tuk uvnitř kostí má významné metabolické a endokrinní funkce.

Osteokalcin může být klíčový

Nejmenšími kostmi lidského těla jsou kladívko, kovadlinka a třmínek, které se nalézají v uchu. Jejich úkolem je předávat zvukové vibrace zvenčí do vnitřního ucha. Tyto kůstky jsou nejen nejmenší, ale také jsou jediné, které se po roce věku mění. Změna jejich formy může ovlivnit sluch.

Při stresu uvolňuje naše tělo adrenalin. Vědci předpokládají, že hormon osteokalcin, uvolňovaný buňkami kostí, může hrát klíčovou roli při reakci na stres. Při pokusu na myších chovaných bez schopnosti produkovat osteokalcin se ukázalo, že u nich ve stavu silného stresu nenastává na rozdíl od normálních myší reakce "boj, nebo útěk". Vědci měřili úroveň osteokalcinu u člověka a zjistili, že se ve větším množství nalézá v krvi a moči poté, co byli lidé vystaveni stresu.

KAM DÁL: Pochybuje ještě někdo, že Zeman Česku škodí? Nechutné, zadání splnil dokonale.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru