Nehoda, která změnila druhou světovou válku. Němci se tehdy pořádně spletli

Bombardování Londýna dne 24.srpna 1940 byl omyl
  |   zajímavost

Omyl německé armády, ke kterému došlo během druhé světové války, stál život 15 000 civilistů a srovnal velkou část Londýna se zemí. Tato "nehoda" měla vliv nejen na bitvu o Británii, ale dokonce i na průběh a výsledek celé druhé světové války. Z toho, jak jediná událost může dramaticky změnit osud hned několika zemí, mrazí.

Německá armáda plenila v létě roku 1940 západní Evropu a Británie stála proti Německu téměř úplně sama. Největší spojenec Spojeného království, Francie, se totiž nebyla schopna ubránit německým útokům.

Útok na Británii

Britové čekali německý útok každým okamžikem. Očekávaná invaze přišla v srpnu, jednalo se o letecký útok, který měl za cíl zdevastovat britské továrny, základny a letiště. Anglie ale útok ustála, a to dokonce i přesto, že počet německých vojenských letadel přesahoval ten britský.

Zanedlouho ale začaly německé letecké útoky zintenzivňovat a jejich přesila tak byla čím dál tím více znát. Britům postupně docházeli piloti i letadla, německé útoky totiž byly naplánovány v těsném závěsu tak, aby Angličané neměli dost času na opravu strojů.

Hitler údajně doufal, že touto taktikou brzy donutí Spojené království, aby se vzdalo. Dokonce i cíle, na které německá armáda mířila, byly pouze vojenského charakteru. Bitva byla předem promyšlená do těch nejmenších detailů.

Nikdo ale nepočítal s tím, že se stane "nehoda", která bude stát životy tisíce civilistů.

Osudový omyl

Dne 24. srpna začala německá armáda bombardovat Londýn, což bylo v přímém rozporu s jejím záměrem bombardovat pouze cíle vojenského charakteru, aby se Británie nebránila, ale vzdala. Jak tedy mohlo k něčemu takovému dojít? Údajně šlo o omyl.

Německé bombardéry nikdy neměly shodit výbušný náklad přímo na hlavní město Anglie. Nad Londýnem měly totiž tehdy pouze přeletět a bomby shodit až na vojenské cíle, které ležely mimo město. To se ale nestalo.

Tento útok si Británie samozřejmě nenechala líbit. Winston Churchill tehdy, v reakci na bombardování Londýna, nařídil útok na Berlín. Šlo o vůbec první bombardování německého hlavního města od začátku druhé světové války.

Válka je sice strategickou záležitostí, události v srpnu roku 1940 ale svědčí o tom, že v ní hrají velkou roli i emoce a tak trochu "náhody" nebo omyly.

Útok na Berlín, který byl pouze symbolickou odpovědí na bombardování Londýna, ke kterému došlo omylem, měl katastrofální dohru. Ačkoliv při bombardování Berlína nikdo nebyl zraněn a došlo jen k zanedbatelným škodám, stal se důvodem pro drastickou změnu německé válečné taktiky.

Hitlera totiž britská opovážlivost rozčílila do nepříčetnosti a zahájil útok na Londýn, tentokrát plnou silou a se zcela jiným cílem.

Blitz

Bombardování Londýna, které započalo 7. srpna, je známé také jako Blitz. Trvalo 57 dní a přeměnilo hlavní město Anglie v ruiny.

Bylo tak jasné, že cílem nyní není, aby se Britové vzdali, německým plánem a cílem vojenského úsilí se stal teror. Bombardování Londýna stálo tehdy život zhruba 15 000 civilistů.

Hitler nakonec musel obrátit svou pozornost k Rusku a začalo tak bojovat na dvou frontách. Z toho už se německá armáda nikdy nezotavila.

Jak by skončila druhá světová válka, kdyby Německo omylem neshodilo bomby na Londýn, už se nikdy nedozvíme.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by HistoricPix (@historicpix)

 

Zdroj: War History Online

KAM DÁL: Velká hlava, křivé nožičky a psotník: Ferdinand I. Dobrotivý měl v nemocném těle geniální mozek.