Rok 1285 je rokem vůbec první zmínky o vsi a tvrzi Hrádek. Původně poplužní dvůr založený ve stejné době jako tvrz se časem rozrostl o osadu zvanou Podhradec, jejíž název byl po roce 1788 změněn na Červený Hrádek. V roce 1400 ves obhospodařoval Heřman z Říčan a jeho potomci, v roce 1508 pak Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Po druhé světové válce byla obec připojena k sousedním Sedlčanům.
Místo zámku gotická tvrz
Dříve na místě zámku stávala opevněná gotická tvrz ze 13. století. Ta, už podle dochovaných zbytků hráze, sloužila i jako vodní tvrz, jež zadržovala vodu z kolem protékajícího potoka Mastníku. Součástí vodní tvrze byl dokonce i padací most. Dnes již dobře známým Červeným Hrádkem byla tvrz nazývána od 16. století, a to zřejmě podle barvy omítky či snad krytiny, jíž byla zdobena.
V druhé polovině 17. století byla výrazně tvrz poškozena rozsáhlým požárem, po němž zůstala poměrně dlouho v rozvalinách. Znovu vybudována byla až začátkem 18. století.
Konec 19. století ve znamení přestavby
Do současné podoby romantického stylu byl zámek přestaven v letech 1844-1894. Po roce 1893 přestavbu řídil pražský stavitel Josef Freyn, kterému asistoval jeho příbuzný, tehdejší student Vídeňské akademie výtvarných umění Jan Kotěra. Po roce 1895 už stavbu vedl Kotěra sám. Přestavba proběhla z iniciativy barona Johanna Mladoty von Solopisk.
Exteriér je spíše v novogotickém stylu, zatímco v interiérech převládá inspirace secesí. Ze stejné doby pochází i věž s cimbuřím a sedlovou střechou.
Zůstaly zdi věží či cenný mobiliář
Z původní stavby bylo zachováno jen několik detailů jako zdivo obou věží, renesanční klepadlo na vratech hlavní brány, barokní kovové rameno s odznaky umučení Krista nebo barokní dřevěný reliéf svatého Víta se dvěma lvy.
Dále je zmiňován i cenný mobiliář jako renesanční skříň s intarsiemi Krista a svatého Pavla, empírový psací stůl, rokoková skříň, barokní a empírové rámy obrazů či cínové nádobí ze 17. století.
Vyvlastnění, restituce i natáčení filmu
Za druhé světové války se část vsi severně od železniční trati Olbramovice – Sedlčany stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat. Členové rodu Mladotů ze Solopisk byli majiteli zámku až do roku 1948, kdy jej stát vyvlastnil. Prostory poté využívalo muzeum a archiv. Po roce 1989 byl Mladotům v restituci vrácen zpět, jeho majitelem se stal Jan Mladota ze Solopisk.
Zámek je v dnešní době veřejnosti otevřen jen příležitostně, například v době konání koncertů či svateb. Volně přístupný během sezony je pouze krásný zámecký park v anglickém stylu. Zajímavostí je, že jedinečnosti zámku i přilehlého parku si všiml také režisér Zdeněk Podskalský, který si místní chloubu vybral i jako jednu z lokalit při natáčení české komedie s názvem Trhák.
KAM DÁL: Balená voda nebo voda z kohoutku? Kupujeme mnohonásobně dražší, přitom často zbytečně.
