Co vlastně víme o životě jednoho z největší géniů, které kdy tento svět nosil? Většina z nás snad ví, že šlo o teoretického fyzika, autora teorie relativity, muže, který vysvětlil Brownův pohyb, nositele Nobelovy ceny... Víme, že tenhle rozcuchaný vědec, kterého si nejvíce pamatujeme z fotografie, na níž na celý svět vyplazuje jazyk, se narodil v Německu, někteří snad tuší, že v roce 1879.
Sňatek se sestřenicí i nabídka prezidentského křesla
Méně známý, i když také často “propíraný”, byl jeho soukromý život, kdy se po rozvodu se svojí první ženou oženil s vlastní sestřenicí. Jeho protinacistické názory, vycházející i z jeho židovského původu, jej po nástupu Hitlera k moci přiměly k opuštění rodné země, na druhou stranu si svými postoji vysloužil nabídku na post izraelského prezidenta, kterou s díky odmítl.
Poslední okamžiky geniálního fyzika
O životě geniálního fyzika je možné popsat stohy papíru, a také se tak samozřejmě již stalo. Co ale víme o jeho posledních chvílích a o tom, co následovalo po Einsteinově smrti?
Poslední Einsteinův den přišel v jeho 76 letech 18. dubna roku 1955. Toho dne byl vědec ponořen do přípravy projevu, který měl zanedlouho přednést v televizním vystoupení. Šlo o výroční projev při příležitosti výročí Izraele, tedy státu, kterého si vážil a který si vážil jeho.
Odmítl operaci, která mu mohla zachránit život
A právě při psaní tohoto projevu jej postihl fatální zdravotní problém, který sice již jednou díky rychlé operaci přežil, ale tentokrát už bohužel takové štěstí mít neměl. Došlo k prasknutí břišní aorty. I když byl ihned převezen do nemocnice, další zákrok už nepřipustil se slovy: „Je nevkusné uměle prodlužovat život. Udělal jsem svoji práci, je čas jít. Udělám to elegantně.” Brzy nato vydechl naposledy.
Poslední přání se Einsteinovi nesplnilo
Ještě před svojí smrtí ale stačil instruovat manželku i další členy rodiny o postupu, jaký mají po jeho skonu dodržet. Rozhodně si totiž nepřál jakékoliv zkoumání jeho těla, což se dalo v případě tak neobyčejného muže očekávat. Rodina se zachovala podle jeho přání a aby bylo zabráněno komukoliv porušit přání zesnulého, došlo ještě ve stejný den, tedy 18. dubna 1955, ke kremaci. Jenomže tělo už v té době nebylo kompletní. Postaral se o to patolog doktor Thomas Stolz Harvey, který prováděl pitvu těla, aby bylo možné zjistit příčinu úmrtí i možné další vlivy, které se na ní podílely. Při té příležitosti ale také vyjmul z Einsteinovy lebky jeho mozek a doslova jej ukradl.
Překvapení pro vědce se přece jen našlo
Díky tomuto kroku, ačkoliv byl zcela proti géniově přání, mohli vědci následně zkoumat, co vedlo k tak neobyčejnému nadání tohoto vědce. Ačkoliv původní prohlídka na mozku neshledala žádné neobvyklosti, lékařům takhle záhada nedávala spát ani desetiletí po Einsteinově smrti. A tak se v roce 1999 pustili do další analýzy, tentokrát již modernějšími metodami. A konečně na něco skutečně přišli. Albertu Einsteinovi chyběla jedna část mozku a místo, kde by za běžných okolností byla umístěna, tak mohl vyplnit temenní lalok, zodpovědný právě za matematické nadání, prostorové vnímání a také za pohybovou představivost.
Zdá se tedy, že záhada byla vyřešena. Albert Einstein byl geniálním člověkem právě proto, že mu část mozku chyběla…
Zdroj: wikipedie, allthatsinteresting
KAM DÁL: Řekni tátovi, ať zastaví zabíjení, prosí lidi možnou Putinovu dceru
