Čas na výsev letniček. Jestli se nebojíte práce, připravte si teplé pařeniště na zeleninu

Už se nemůžete dočkat, až se budete věnovat zahrádce? Pokud chcete něco dělat už nyní, připravte si teplé pařeniště nebo vysejte letničky
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Zima je sice kalendářně v plném proudu, ale počasí je poněkud jarní. I z toho důvodu můžeme trochu více myslet na jaro. Připravujte si pařeniště či skleník na sezonu. Můžete začít s výsevem letniček. Pokud máte dostatek času a chuti do práce, připravte si teplé pařeniště. Co v něm budete pěstovat? Ideální je na rychlení salátu nebo ředkviček.

Už se neúprosně blíží únor a to je čas na výsev některých letniček, které vyžadují větší čas pro předpěstování. "Nejčastěji se jedná o drobnokvěté begónie neboli voskovky, surfinie, petúnie a podobně. Všechny tyto druhy totiž mají velmi drobná semena, která mají velmi málo zásobních látek, proto potřebují daleko více času, aby nabobtnala a vyklíčila," vysvětluje takhle časnou výsadbu pěstitel Petr Kumšta.

Potřebujeme malý skleník

V domácích podmínkách si tyto rostliny můžeme vypěstovat jen tehdy, máme-li alespoň malý skleník a dostatek trpělivosti, výsevy totiž musíme pravidelně větrat a případně trochu snižovat teplotu, aby se nevytáhly a nepostihla je plíseň. Počítat musíme též s pikýrováním, to je rozsazování malých rostlinek, a další péčí.

Máte poslední možnost odstranit loňské plody

V tomto měsíci je také nejzazší termín, kdy je nutné odstranit ručně, pomocí nůžek či houseníku (jde o střihací zařízení upevněné na dlouhé tyči) mumifikované moniliózní (shnilé) plody a případně i zámotky housenek. "Tento nebezpečný odstraněný materiál je pak nutné zlikvidovat nejlépe spálením. V případě zanedbání této údržby jsou tyto plody zdrojem infekce pro nadcházející vegetační období," varuje Petr Kumšta.

Při hustém sněžení setřásáme sníh z větví jehličnanů a stálezelených dřevin, při oteplení a ostrém slunci zastíníme citlivější rostliny bílou netkanou textilií.

Jaký hnůj je pro teplé pařeniště nejvhodnější? Zásadně musíte používat hnůj čerstvý, který se po ušlapání začne pařit a produkuje teplo. Nejlepší je hnůj koňský s příměsí slámy. Méně vhodný je kravský, ovčí, kozí či králičí, i když jsou také použitelné. Zcela nevhodný je hnůj prasečí.

Připravte si teplé pařeniště

Máme-li dostatečný zdroj slamnatého hnoje, nejlépe koňského, můžeme si založit teplé pařeniště. "Znamená to ovšem našlapat ho hnojem alespoň 60 cm silnou vrstvou a ten se doporučuje prohodit trochu močovinou. Jedině tak zajistíme, aby hnůj hřál," radí zahrádkář.
Na hnůj pak dáme přibližně 20 cm kvalitní zeminy.

Můžeme urychlit zeleninu

Příprava pařeniště je velice pracná, získáme však ekologicky vytápěnou plochu, kde můžeme rychlit salát, ředkvičky, kedlubny a vypěstovat zde i vitální sadbu.

"Na noc je však nutné pařeniště zakrývat polystyrénovými rohožemi nebo jiným vhodným izolačním materiálem. V teplých slunných dnech je potřeba dostatečně větrat. Tento prostor vyžaduje častou kontrolu a péči. Získáme ale i pařeništní zem ze zetlelého hnoje a to je výborný pěstební substrát," dodal Petr Kumšta.