Pěstujeme jahody: Co všechno udělat pro to, abychom měli výbornou sklizeň?

Jak na to, abychom docílili takové sklizně?
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Jahody lze pěstovat, zejména díky nenáročnosti na velkou plochu, prakticky na každé zahradě. I když se zdá mnohým lidem pěstování červených plodin poměrně pracné zejména na prakticky každodenní obstarávání, není vůbec za jistých okolností tak složité dosáhnout počátkem léta bohaté sklizně. Je potřeba si ale dát pozor na několik drobností, které následně mohou výrazně ovlivnit celkovou úrodu.

K jedněm z nejoblíbenějších druhů ovoce patří právě jahody. Dozrávají jako jedny z prvních druhů už počátkem června, zejména rané odrůdy. Pokud se rozhodnete pěstovat jahody, je nutné si nejdříve vybrat druh, neboť sortiment je skutečně bohatý. Existuje nespočet druhů jahodníků, které je možné pěstovat od nížin až do vyšších nadmořských výšek dosahujících zhruba 900 m n. m.

Sazenice a jejich nákup

Už při koupi samotných sazenic byste měli mít na paměti především zdravotní stav budoucího porostu. Jahody totiž velmi často trpí nejrůznějšími virovými chorobami, tudíž jedině nákupem sadby z kontrolovaných pěstitelských porostů získáte jistotu o zdraví a pravosti odrůd sazenic.  

Není dobré se nechat zlákat „výhodným“ nákupem rádoby atraktivních odrůd s údajně obřími plody, nezvyklým růstem, nevídanými výnosy a podobně. Reklamní triky jsou mnohdy velmi lákavé, výsledky samotného pěstování však téměř vždy poměrně značným zklamáním.

I příprava záhonu je velmi důležitá

Jahodníky lze pěstovat i v místech, kde jsou mírně kyselé půdy. Naopak alkalické jim vůbec neprospívají. Hodí se vysazovat je zejména na místech, kde byly dříve pěstovány brambory či některé druhy zeleniny. Strukturu půdy můžete také výrazně zlepšovat – např. přidáním kompostu či zahradnického substrátu – rašeliny. Před samotnou výsadbou lze aplikovat do země i nejrůznější hnojiva – jako Cererit, NPK, Synfertu.

Měsíční jahody: K těm by se spíše hodilo označení stáleplodící. Od počátku zralosti prvních plodů kvetou a plodí po celou sezonu až do zámrazu. Výnosy jsou ovšem zanedbatelné, jsou spíše pro potěchu a mlsání dětí.

Kdy a jak provádět výsadbu

Běžný cyklus pěstování jahod trvá tři roky na jednom místě. V tomto případě stačí vysazovat rostliny na podzim do řádků vzdálených zhruba 70 až 80 cm v řádcích 30 až 35 centimetrů.  

Naopak brzká srpnová výsadba nevyzrálých sazenic s sebou nese riziko velkých ztrát. Vhodnější termín výsadby je v nížinách od září do zhruba poloviny října, ve vyšších polohách by pak měla být výsadba jahodníku dokončena do dvacátého září.  

Textilie jako vhodný pomocník

Radost z budoucí úrody kazí mnoha zahrádkářům všudypřítomný plevel, který je potřeba minimálně jednou za týden řádně odstraňovat. A ani posklizňová práce se záhony jahodníků hustě zarostlými odnožemi není žádná extra zábava. Pomoci naopak mohou textilie, které vám ušetří práci s pletím či motáním se ve spleti šlahounů.

Osvědčená a doporučovaná je černá netkaná textilie, která snižuje rovněž riziko výskytu hniloby plodů. Její pořízení není ani nikterak nákladné. Prodává se v různých šířích a aplikuje se jednoduchým položením na záhon – textilie je lehká a na rozdíl od silných fólií se s ní poměrně snadno manipuluje.  

Záhon před položením textilie nejprve řádně prolijte vodou. Do textilie si před samotnou výsadbou vyznačte rozestupy sazenic a prostřihněte ji v těchto místech do kříže. Položenou textilii upevněte po obvodu záhonu, aby vám ji neodnesl vítr. Zahrňte ji do země po celém obvodu záhonu. K dispozici jsou v obchodech za pár korun i určité příchytky z plastu, které vám vydrží i několik let.  

Správný postup pěstitele jahody ochrání

Dnešní vyšlechtěné odrůdy jsou mnohem méně náchylné k nejrůznějším chorobám a také před samotnými škůdci se dá daleko lépe bránit, než tomu bylo ještě před pár lety. Je ale pravdou, že jahodníky trpí během posledních let stále více druhy nejrůznějších virových onemocnění, které mnohdy okem ani nezaznamenáte.

Právě proto se dost často mluví o tom, že rostliny zdegenerovaly – přitom jejich vzhled a stav mají na svědomí právě zmíněné virózy. A to je jeden z hlavních důvodů, proč bychom neměli porost nechávat déle jak dva až tři roky. Právě v těchto letech mají jahodníky ideální zdravotní stav a také plody jsou bezkonkurenčně nejlepší a nejkvalitnější.