Čerstvá kořenová zelenina na zimu. Jde to, jen je třeba vědět, jak ji uskladnit

Z logiky přírody vyplývá, že se lidstvo po staletí učí od svých předků. Přesto ale často zapomínáme na dovednosti a znalosti, které naši předci běžně využívali - často proto, že jim zkrátka nic jiného nezbývalo, a my již máme i jiné možnosti. Jedním z takových momentů je i uchovávání vlastnoručně vypěstované zeleniny na zimu tak, abychom o úrodu nepřišli. Jak na to?

04.09.2019 - 16:00  
Jak uchovat zeleninu po celou zimu? Jde to, ale je nutná péče
Zobrazit fotogalerii (5)

Základem uchování zeleniny v dobrém stavu je již její sklizeň. Pokud ji chceme uložit a využívat po co nejdelší dobu v čerstvé podobě, je nezbytně nutné dbát na opatrné vyjmutí ze země bez poškození kořene. Právě i drobné oděrky nebo rýhy, způsobené při vyrývání, výrazně zkracují čas, po který zůstane mrkev, celer nebo i další druhy kořenové zeleniny bez plísní a hniloby.

Po vyrytí je nutné zeleninu pečlivě přebrat, omýt a nechat přirozeně osušit. Kořeny a bulvy je poté vhodné ještě jednou prohlédnout, abychom odhalili i dříve skrytá poškození; k uskladnění vybereme jen bezvadné kusy. Totéž platí i v případě, že zeleninu koupíme od jiného pěstitele.

Důležitá je důkladná příprava

Vzpomeneme-li si na sklepy našich babiček, v každém z nich bylo možné najít dřevěné bedýnky plné písku. A právě tento materiál je nejvhodnější použít pro účely skladování kořenové zeleniny. Ještě před jejím konečným uložením do písku je ale třeba opatrně oříznout nať, a to přibližně jeden centimetr nad samotným kořenem. Větší zbytky natě by mohly způsobit zahnívání zeleniny, při nižším řezu pak hrozí poškození kořene, a tím i jeho znehodnocení.

Opatrně do písku…

Takto připravená zelenina je již vhodná k uložení do písku. Opět je důležité s kořeny a bulvami zacházet opatrně. Jednoduché zapíchnutí mrkve do vyšší vrstvy písku zvyšuje riziko jejího poškození, a proto volíme buď cestu podobnou procesu sázení, tedy vytvoření důlku, vsazení a přihrnutí kořene pískem (což ale nebývá snadná záležitost), nebo do připravené bedýnky vsypeme nejprve přibližně polovinu připraveného materiálu, do kterého mrkve opatrně částečně zapíchneme a následně zbytek písku obsypeme kolem ukládané zeleniny. Je třeba přitom dbát na správnou výšku pískového lože, které nemá zakrývat horní část kořene se zbytky natě.

S bedýnkou do sklepa

Stejně důležité jako prvotní příprava je následné uložení plných zeleninových bedýnek na místo, vhodné k jejich co nejdelšímu uchování. Nejlepší jsou pro tyto účely právě vlhké a chladné sklepy, kde teplota v zimě překračuje bod mrazu jen o 4 - 6 stupňů Celsia. I v takto ideálních podmínkách je ale nezbytná pravidelná kontrola uskladněné zeleniny a případné odstranění kusů, které se viditelně kazí.

Přitom ale kořeny z písku nevyndáváme, pouze pohledem zhodnotíme stav částí, které vyčnívají nad povrch. Důležité je také písek čas od času navlhčit, aby zůstávaly podmínky stále co nejlepší. Při takovéto péči a v popsaném prostředí může vlastní zelenina vydržet čerstvá prakticky po celou zimu a rodina tak nejen výrazně ušetří, ale také má jistotu, že jde o opravdu zdravé jídlo.

Jde to i jednodušeji

Kromě bedýnek s pískem některé hospodyně doporučují i jednodušší variantu, která ale většinou neposkytuje tak dlouhou trvanlivost zeleniny. Mrkev, petržel i další je možné po omytí ve velmi slabém roztoku hypermanganu uchovávat (opět ideálně ve sklepě) jen ve skleněných lahvích.

Co se zbytkem?

Jedním z prvních popsaných úkolů je třídění zeleniny před jejím uložením. Co tedy udělat s kusy, které k uskladnění vhodné nejsou? Samozřejmě přichází v úvahu mnoho moderních možností, jako je sušení a následné uložení v nepropustných, nejlépe skleněných obalech, mražení (které ale většinou vyžaduje opravdu velký mrazák) nebo samozřejmě co nejrychlejší konzumaci.   

 

Klíčová slova: