Jak se mladí muslimové radikalizují? Reportérka líčí příběh dvou sester, které se připojily k Islámskému státu

Radikální islám je jedním z nejomílanějších termínů posledních let. V souvislosti s ním se často mluví o krizi médií, o zamlčování informací, o novodobé cenzuře. Významná norská novinářka a reportérka nabízí pohled na to, jak může radikalizace mladých lidí vypadat.

29.08.2018 - 11:30   |  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (4)

Slovenské nakladatelství Absynt, které se specializuje na reportážní literaturu a vydává knihy tak zvučných jmen, jako jsou třeba Ryszard Kapuściński (recenzi knihy Impérium o pádu Sovětského svazu si můžete přečíst zde) či Hanna Krall (recenzi knihy Srdcový král si přečtěte zde), naposledy nabídlo českému trhu dosud nejobsáhlejší knihu s názvem Dvě sestry. Vzhledem k tomu, že kniha je tematicky zaměřena na současnost, není tak překvapivé, že Dvě sestry jsou zatím jedním z nejúspěšnějších česky vydaných titulů slovenského nakladatelství. Zájem lze zaznamenat jak ze strany recenzentů, tak kritiků. Ostatně k úspěchu Dvou sester přispělo i to, že autorka, norská reportérka a spisovatelka Åsne Seierstad, není českým čtenářům neznámá. Už v roce 2005 vydalo nakladatelství NLN její titul Knihkupec v Kábulu.

Více než pětisetstránkové Dvě sestry převedla do češtiny zkušená překladatelka z norštiny (rovněž literární kritička) Kateřina Krištůfková. Té je nutno vzdát hold především za to, jak se (s výrazným přispěním odborníků) popasovala s množstvím arabských jmen a reálií. S transkripcí jí pomáhal vedle jiných třeba turkista Petr Kučera, jenž překládá knihy tureckého nobelisty Orhana Pamuka.

Žít v chalífátu

V roce 2013 se dvě somálské sestry, trvale žijící v Norsku, rozhodly odjet do Sýrie, jelikož jedině v životě v chalífátu viděly možnost, jak žít v souladu s učením proroka Muhammada. V Norsku zanechají jak rodiče, tak započaté studium, ale i přátele (virtuální komunikace s nimi je norskou novinářkou v knize Dvě sestry zprostředkována).

Právě na základě pečlivých a podrobných rešerší vyvstává postupná radikalizace, kterou dívky prošly. 

Jak se dvě náctileté dívky do Sýrie dostaly, co je přimělo k tomu, aby si zahalovaly vlasy, aby riskovaly de facto vlastní životy, na to se Åsne Seierstad pokouší přijít především s přispěním rodinných příslušníků, ale i policistů či učitelek dvou sester. S těmi všemi norská novinářka mluvila a desítky rozhovorů spolu s množstvím písemných materiálů posloužily jako východisko pro zrekonstruování sester Ayan a Leily.

Tam a zase zpátky?

Právě na základě pečlivých a podrobných rešerší vyvstává postupná radikalizace, kterou dívky prošly. Popisuje, jak starší ze sester, Ayan, začala na střední škole navštěvovat přednášky organizace Islam Net. Právě na těchto přednáškách prošla Ayan, spolu s dalšími muslimskými kamarádkami, radikalizací, jež ji, stejně jako její sestru, nakonec dovedla až do Sýrie. Norská novinářka předkládá obraz toho, na jakých principech tyto organizace fungují – představují západní svět jako strukturu založenou na vykořisťovacích mechanismech, jejichž hnací silou je nenávist ke všemu cizímu.

Seierstad rovněž sleduje, co je pro sestry na islámském náboženství klíčové – jak se mění jejich vztah ke koránu i jejich způsob oblékání. Poté, co Ayan a Leila utekly, jejich otec, Sadiq, muslim, který kdysi uprchl ze Somálska před válkou, se okamžitě vydal za nimi, aby dcery přivedl zpátky. Právě tato linka zapříčiňuje výraznou dynamiku textu, díky které máme důkaz o tom, že čtenář reportážních románů může přelouskat více než pět set stran, aniž by jeho zájem jakkoliv ochabl.  

Polský reportér píše o tom, jak padl Sovětský svaz, i o strašlivých gulazích, v nichž umíraly stovky lidí denně. Čtěte zde.