V čem tkví úspěch Černobylu: Seriálu umetla cestu i osmá řada Hry o trůny

Seriál Černobyl je jedním z nejdiskutovanějších seriálů posledních měsíců. Co stojí za jeho mimořádným úspěchem? Rozhodně to totiž není jen výborné zpracování příběhu, který jako by si o podobný projekt takřka říkal.

03.06.2019 - 11:00  
V čem tkví mimořádný úspěch seriálu?
Zobrazit fotogalerii (4)

Na česko-slovensko filmové databázi je momentálně Černobyl s téměř devadesáti sedmi procenty druhý nejlepší seriál ze všech. Úspěch seriálu je skutečně mimořádný. Pozoruhodné je už to, že osmačtyřicetiletý tvůrce a scenárista Craig Mazin, který za Černobylem stojí, na svém kontě nic moc podařeného nemá. Tedy alespoň v oblasti podobně laděných seriálů a filmů. Jinak je Craig Mazin scenáristicky podepsaný třeba pod úspěšnými, ale nenáročnými filmy jako Pařba v Bangkoku či třetí a čtvrtý díl parodických Scary Movie.

Hra o trůny a co dál?

Černobyl přitom zcela nadchnul jiné diváky než ty, kteří obvykle sledují podobné druhy filmů. Ovšem nejen ty. Je to seriál podobně úspěšný jako u nás svého času Most! a cení si jej opravdu pozoruhodné množství fanoušků. Mezi nimi nalezneme třeba i Johna Carpentera, slavného režiséra hororů.

Za jeden z důvodů toho, proč je Černobyl tak úspěšný, lze považovat i nedávno ukončenou Hru o trůny. Tu totiž Černobyl tak trochu vystřídal na špičce nejsledovanějších a nejdiskutovanějších seriálů na světě. A Hru o trůny takto nahradil zrovna ve chvíli, kdy se mnozí fanoušci legendární adaptace Písně ohně a ledu George R. R. Martina od tohoto seriálu odvrátili. Prostě proto, že závěrečná série byla ze všech osmi tou nejméně zdařilou. Postavy se chovaly nelogicky, seriál ztratil na překvapivosti, pro niž byl celou dobu tak oceňován, a našlo by se mnoho dalších lapsů, kvůli nimž Hra o trůny výrazně nesplnila očekávání, jež na ni byla kladena.

A tak měl Černobyl cestu umetenou. Pětidílný miniseriál zachycuje jednu z největších katastrof dvacátého století. Zmiňovaný Craig Mazin údajně producentům sám nabídl možnost zpracování havárie černobylské jaderné elektrárny v roce 1986. Mazin se na projekt připravil velice pečlivými rešeršemi, příběh však není skutečnosti zcela věrný. Kdo by ostatně měl zájem ohledat černobylskou tragédii z více faktů se držícího hlediska, má výbornou příležitost. Konkrétně díky knize běloruské investigativní žurnalistky a také nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti.

Do ní Alexijevičová shromáždila výpovědi těch, kteří katastrofu v Černobylu přežili. A jednou z vyzpovídaných byla i Ludmila Ignatěnková, těhotná manželka u havárie sloužícího hasiče Vasilije, jenž silné dávce radiace, které byl vystaven, podlehl. Alexijevičové knihy jsou silné především díky autenticitě.

V čem tkví úspěch?

To seriál Černobyl, jejž režíroval Johan Renck, vsází vedle mrazivého příběhu i na osvědčené filmové triky. Ty mu jsou některými filmovými kritiky vyčítány. A je pravda, že leckterá replika ze seriálu tahá kvůli klišovitosti za uši. Na druhou stranu je třeba i díky těmto postupům seriál tak úspěšný a představuje mnohé okolnosti týkající se černobylské havárie, jež byly většině diváků do té doby neznámé.

Skutečnost, že seriál může splnit i úlohu vzdělávací a informační, je podepřena fyzičkou a fyzikem v hlavních rolích. Z jejich promluv mohou diváci načerpat informace nejen o tom, co stálo za havárií v Černobylu, ale i o tom, jak funguje jaderná elektrárna.

Samozřejmě to není nejpodstatnější důvod, díky němuž se stal Černobyl tak úspěšný. Tím je vedle zvoleného tématu především to, že seriál je zkrátka a jednoduše dobře udělán.