Čerstvě dvaadevadesátiletý spisovatel žije od své emigrace v roce 1975 ve Francii, kde také získal o šest let později francouzské občanství. Jeho láska k rodné vlasti je komplikovaná, a proto se také poslední dílo až na jednu výjimku nepřekládá do češtiny. V čem tkví jeho narušený vztah k České republice a proč byla v minulém roce slovy literárního vědce Pavla Janouška provedena veřejná poprava literární celebrity?
Skandální biografie
Milan Kundera se stal předmětem kritiky v souvislosti s vydání románové biografie od spisovatele Jana Nováka. Devítisetstránková kniha s názvem Kundera: Český život a doba od nakladatelsví Argo a Paseka se zaměřuje na život slavného spisovatel před rokem 1975. Jan Novák neskrýval své antipatie vůči uznávanému spisovateli ani ve veřejném prostoru, což byla ovšem do jisté míry cílená a nutno dodat úspěšná PR kampaň před prodejem zmíněné "biografie".
„Kundera byl manipulátor, lže o svém životě a má na svědomí udání lidí,” tvrdil v rozhovorech pro DVTV či Respekt autor románové biografie. Bouřlivé diskuze o díle, které sám Kundera neautorizoval, často skončila u kritiky samotného Nováka. Pavel Janoušek ve svém rozsáhém rozboru knihy Jana Nováka pro časopis Tvar poukazuje na nepodložené soudy, které přetékají i do žánru bulváru: „Váhavost, udavačství, elitářství, exhibicionismus, zbabělost, despotismus, bezuzdné děvkaření, sexuální úchylky, povýšené chování k přátelům a tak dále. Ochotně se tak Novák propondělíčkovává až na úroveň bulváru," píše v rozsáhlém textu, který je celý k přečtení zde.
Udání Dvořáčka
Od tendenčního soudu Jana Nováka se dostáváme k pravděpodobně nejožehavější kauze ze života Milana Kundery. V prvním románu Žert z roku 1967, který mu pomohl vyjít první schůdek k Nesmrtelnosti, významný spisovatel čelit podobnému konfliktu jako hrdinové zmíněné knihy. Osudná žertovná pohlednice s nápisem "Ať žije Trockij!" poslaná mladým studentem a přesvědčeným komunistou způsobí nepředpokládaný pád v socialistické hierarchii. Přítel ho udá a hlavní dotčený hrdina se hce mstít.
Hlavní téma knihy Žert jako by volně navazovalo na kauzu Milana Kundery, kterou na veřejnost vytáhl týdeník Respekt v roce 2008. Jako mladý student údajně Kundera v roce 1950 nahlásil na Sboru národní bezpečnosti západního agenta Miroslava Dvořáčka.
Podle článku Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů se měl mladý Kundera dostavit na SNB s tím, že nějaký muž si nechal v úschovně kufr u jedné z Kunderovy spolubydlící na koleji.
Majitel kufru Dvořáček byl následně zatčen a uvězněn na 22 let, z toho 14 let musel přežít tvrdé komunistické pracovní tábory. Sám Milan Kundera toto tvrzení odmítá a své jméno v záznamech si nedokáže vysvětlit. Literární historik Zdeněk Pešata tvrdí, že se o udání postaral Kunderův kamarád Miroslav Dlask.
Kauza není dodnes zcela osvětlena, ale názorové póly se už dávno přesvědčují o své pravdě. Málokdo v kontextu údajného udání hovoří o vyší moci totalitního režimu, který z lidí dělal morální mrzáky. Kundera jako udavač je totiž pro mnohé velmi dobrým terčem špinavého kolektivního svědomí. Pokud však Kundera opravdu tehdy pochybyl a z jeho iniciativy nevinný člověk prožil do konce života peklo, bylo by mnohem inspirativnější vyjít z ulity dotčeného literárního génia a postavit se vlastnímu selhání čelem.
Podpora Romanu Polanskému
Kromě toho, že byl Milan Kundera v mládí zapáleným komunistou, je nutné dodat, že jeho vztah k socialismu měl svůj vývoj. V šedesátých letech se snažil o liberalizaci tehdejšího režimu a otevřeně odsuzoval cenzuru (film Věry Chytilové) a popsal, že osud české literatury je životně závislý na míře duchovní svobody.
O dalším kontroverzním jednání Milana Kundery, které nebylo ve veřejném prostoru tolik propíráno, je jeho podpis na podporu režiséra Romana Polanského. Ten byl ve Švýcarsku v roce 2009 zadržen za několik let starý případ zneužití nezletilé dívky.
Milan Kundera nakonec v roce 2019 přijal zpět české občanství z rukou velvyslance v Paříži. Rozhodující pro něj údajně bylo setkání s premiérem Andrejem Babišem a důstojné připomenutí jeho devadesátých narozenin v České republice.
Milan Kundera je nadále pro nemalou část populace kontroverzní postava, ale jak zmiňuje zásadní otázku akademik Pavel Janoušek: „Není proto rozumnější připustit, že Kunderovo literární dílo je právě takové, jaké je, protože vyrostlo ze specifického života a myšlení komplikované osobnosti?" Odpověď je na každém z nás. Důležitým předpokladem je však znalost jeho literárního día, které zanechalo nesmazatelnou stopu ve světové literatuře.
KAM DÁL: Uznání až 11 let po smrti. Šílenec umění Vincent van Gogh prodal za život jeden obraz. Dnes se prodává i na propiskách
