Kundera slaví narozeniny. Nejkontroverznější momenty milovaného a nenáviděného spisovatele

Spisovatel Milan Kundera slaví 92 let života
 

Spisovateli Milanu Kunderovi se podařilo svým dílem oslovit celý svět. „Kundera je nepopiratelně ve světě nejúspěšnějším českým romanopiscem druhé poloviny dvacátého století, byť se mnozí mohou domnívat, že je Francouz," sdělil pro čtidoma český literární a divadelní vědec Pavel Janoušek. K jeho životu se váže však hned několik kontroverzních  okamžiků. Které to jsou? 

 

Čerstvě dvaadevadesátiletý spisovatel žije od své emigrace v roce 1975 ve Francii, kde také získal o šest let později francouzské občanství. Jeho láska k rodné vlasti je komplikovaná, a proto se také poslední dílo až na jednu výjimku nepřekládá do češtiny. V čem tkví jeho narušený vztah k České republice a proč byla v minulém roce slovy literárního vědce Pavla Janouška provedena veřejná poprava literární celebrity?  

prof. PhDr. Pavel Janoušek, DSc. je vedoucí oddělení 20. století a literatury současné při Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky.

Skandální biografie

Milan Kundera se stal předmětem kritiky v souvislosti s vydání románové biografie od spisovatele Jana Nováka. Devítisetstránková kniha s názvem Kundera: Český život a doba od nakladatelsví Argo a Paseka se zaměřuje na život slavného spisovatel před rokem 1975. Jan Novák neskrýval své antipatie vůči uznávanému spisovateli ani ve veřejném prostoru, což byla ovšem do jisté míry cílená a nutno dodat úspěšná PR kampaň před prodejem zmíněné "biografie". 

„Kundera byl manipulátor, lže o svém životě a má na svědomí udání lidí,” tvrdil v rozhovorech pro DVTV či Respekt autor románové biografie. Bouřlivé diskuze o díle, které sám Kundera neautorizoval, často skončila u kritiky samotného Nováka. Pavel Janoušek ve svém rozsáhém rozboru knihy Jana Nováka pro časopis Tvar poukazuje na nepodložené soudy, které přetékají i do žánru bulváru:  „Váhavost, udavačství, elitářství, exhibicionismus, zbabělost, despotismus, bezuzdné děvkaření, sexuální úchylky, povýšené chování k přátelům a tak dále. Ochotně se tak Novák propondělíčkovává až na úroveň bulváru," píše v rozsáhlém textu, který je celý k přečtení zde. 

Udání Dvořáčka

Od tendenčního soudu Jana Nováka se dostáváme k pravděpodobně nejožehavější kauze ze života Milana Kundery. V prvním románu Žert z roku 1967, který mu pomohl vyjít první schůdek k Nesmrtelnosti, významný spisovatel čelit podobnému konfliktu jako hrdinové zmíněné knihy. Osudná žertovná pohlednice s nápisem "Ať žije Trockij!" poslaná mladým studentem a přesvědčeným komunistou způsobí nepředpokládaný pád v socialistické hierarchii. Přítel ho udá a hlavní dotčený hrdina se hce mstít. 

Hlavní téma knihy Žert jako by volně navazovalo na kauzu Milana Kundery, kterou na veřejnost vytáhl týdeník Respekt v roce 2008. Jako mladý student údajně Kundera v roce 1950 nahlásil na Sboru národní bezpečnosti západního agenta Miroslava Dvořáčka. 

Podle článku Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů se měl mladý Kundera dostavit na SNB s tím, že nějaký muž si nechal v úschovně kufr u jedné z Kunderovy spolubydlící na koleji. 

Majitel kufru Dvořáček byl následně zatčen a uvězněn na 22 let, z toho 14 let musel přežít tvrdé komunistické pracovní tábory. Sám Milan Kundera toto tvrzení odmítá a své jméno v záznamech si nedokáže vysvětlit. Literární historik Zdeněk Pešata tvrdí, že se o udání postaral Kunderův kamarád Miroslav Dlask.

Kauza není dodnes zcela osvětlena, ale názorové póly se už dávno přesvědčují o své pravdě. Málokdo v kontextu údajného udání hovoří o vyší moci totalitního režimu, který z lidí dělal morální mrzáky. Kundera jako udavač je totiž pro mnohé velmi dobrým terčem špinavého kolektivního svědomí. Pokud však Kundera opravdu tehdy pochybyl a z jeho iniciativy nevinný člověk prožil do konce života peklo, bylo by mnohem inspirativnější vyjít z ulity dotčeného literárního génia a postavit se vlastnímu selhání čelem. 

Podpora Romanu Polanskému

Kromě toho, že byl Milan Kundera v mládí zapáleným komunistou, je nutné dodat, že jeho vztah k socialismu měl svůj vývoj. V šedesátých letech se snažil o liberalizaci tehdejšího režimu a otevřeně odsuzoval cenzuru (film Věry Chytilové) a popsal, že osud české literatury je životně závislý na míře duchovní svobody. 

O dalším kontroverzním jednání Milana Kundery, které nebylo ve veřejném prostoru tolik propíráno, je jeho podpis na podporu režiséra Romana Polanského. Ten byl ve Švýcarsku v roce 2009 zadržen za několik let starý případ zneužití nezletilé dívky.

Milan Kundera  nakonec v roce 2019 přijal zpět české občanství z rukou velvyslance v Paříži. Rozhodující pro něj údajně bylo setkání s premiérem Andrejem Babišem a důstojné připomenutí jeho devadesátých narozenin v České republice.

Milan Kundera je nadále pro nemalou část populace kontroverzní postava, ale jak zmiňuje zásadní otázku akademik Pavel Janoušek:  „Není proto rozumnější připustit, že Kunderovo literární dílo je právě takové, jaké je, protože vyrostlo ze specifického života a myšlení komplikované osobnosti?" Odpověď je na každém z nás. Důležitým předpokladem je však znalost jeho literárního día, které zanechalo nesmazatelnou stopu ve světové literatuře. 

KAM DÁL: Uznání až 11 let po smrti. Šílenec umění Vincent van Gogh prodal za život jeden obraz. Dnes se prodává i na propiskách

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru