Nový film Krajina ve stínu: Popravy v období těsně po konci války jsou téma, o kterém se příliš nemluví

Bohdan Sláma je tvůrcem filmu Krajina ve stínu
Zobrazit fotogalerii (5)
13.08.2020 - 14:00  

Jak se vyrovnat se smrtí z rukou vlastních sousedů? Jak čelit rostoucímu zlu, kterému nikdo nevzdoruje? Co dokáže lidská vůle žít a jaká je hodnota pokory a naděje? Film Krajina ve stínu vychází ze skutečných událostí a venkovské genocidy, které se odehrály v pohraniční oblasti Vitorazska v období 30.–50. let minulého století. 

Uznávaný český režisér Bohdan Sláma představil záběry z nového historického dramatu Krajina ve stínu. Film je kronikou lidí na malé vesnici v pohraničí, kteří si prožili zkázu třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.

Černobílá verze na klasický filmový pás

Ve snímku se objeví samá velká jména jako Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Bára Poláková, Csongor Kassai, Petra Špalková, Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Cyril Drozda nebo Marek Taclík, tudíž je jasné, že o kvalitu hereckých výkonů se bát nemusíte. Velkým překvapením také je, že Sláma osudovou epopej natočil v černobílé verzi a na klasický filmový pás. 

Brutální masakr na konci války

Film Krajina ve stínu má široký časový záběr, jeho hrdinové čelí nacismu i komunismu, přímým podnětem pro jeho vznik a natočení se stal poválečný masakr v obci Tušť v oblasti Vitorazska na jihu Čech. Koncem května 1945 zde bylo brutálně zavražděno 14 lidí. Divoký poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, na 20 000 z nich bylo podle odhadů popraveno samozvanými soudci. 

Návrat ke kořenům přinesl zkázu

„Obyvatelé Vitorazska žili vždy v Rakousku, jejich obce byly přičleněny k Československu až v roce 1920. Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se zpět ke svým kořenům, řada lidí ji využila. Bylo ovšem už po anšlusu, takže šlo o „návrat“ do nacistického Německa. Kdo si jej zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, když se situace opět obrátila,“ uvedl film do tragických historických souvislostí historik Pavel Kosatík. „Během odsunu Němců a zde především bylo vedle spravedlivě potrestaných postiženo také mnoho nevinných.“

Co si o své roli myslí hlavní hrdinka

Krajina ve stínu je kronikou celé vesnice, v popředí příběhu stojí osud rodiny Veberových, která po válce přichází o hlavu rodiny. Matka tak musí sebe i své děti chránit sama.

„Ačkoliv se moje postava přihlásí k české národnosti, je divokým způsobem odsunuta i s dětmi do Rakouska. Pak dostane povolení k návratu, ale ve vesnici ji už nikdo nepřijme. Je totiž jejím živým svědomím,“ prozradila o své hlavní roli matky roli Magdaléna Borová.

Jaká je hlavní myšlenka snímku

„Zajímalo nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Příběh vypráví o postavách, které navzdory všemu nerezignují, dokážou neztratit své lidství a to z nich činí hrdiny. Některé aspekty těchto situací se opět vracejí, a to nás musí neustále vést k pozornosti a ostražitosti. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ prozradil hlavní motiv, proč film vznikl a co má vyjadřovat, režisér Bohdan Sláma.

Názor historika 

„Je dobře, že ten film vznikl. Myslím, že bychom se měli zabývat i bolestnými a často dodnes nezahojenými ranami naší novodobé historie. K nim patří i meziválečné soužití s německou národnostní menšinou, druhá světová válka a také poválečný odsun a jeho důsledky," říká k filmu historik Pavel Kosatík.

KAM DÁL: Jan Palach: Opravdu chtěl být Husem 20. století a ovlivnila ho prvorepubliková výchova?