Herci, hudebníci, politici, vědci, lékaři. Z Československa se utíkalo v několika historicky zásadních vlnách. Před okupací nacistickým Německem v letech před rokem 1939, následně po vítězném únoru komunistické garnitury v roce 1948 a následně v roce 1968, po okupaci vojsk Varšavské smlouvy. V těchto okamžicích byl zájem opustit zemi enormní. Kromě mladých lidí či celých rodin utíkaly i významné kulturní osobnosti. Některé však dokonce socialistický režim donutil opustit vlast, kterou tolik milovali.
Miloš Forman
Jedná se bezesporu o jednoho z nejúspěšnějších filmových režisérů narozených v Československu. Držitel dvou prestižních oscarů za režii, autor dvanácti celovečerních filmů, z nichž každý si drží nadprůměrnou úroveň. Autor, který dokázal ve svých prvních filmech s krutým humorem nastavit zrcadlo zdejší společnosti a za velkou louží si byl schopen počkat na důležitý scénář i za cenu přechodné chudoby.
Miloš Forman se dokázal adaptovat a zároveň si ve své tvorbě udržel rukopis, nadhled a prosadil neskutečný talent. Z významné filmařské generace se dostal bezpochyby ze všech nejdál. Štěstí za hranicemi Československa zkoušeli i jeho kolegové Ivan Passer či Jan Němec. Ti však takovou díru do světa neudělali. U Miloše Formana můžeme s klidem říct, že mu v kariéře nucená emigrace jenom pomohla. Režim se zbavil nepohodlné osoby a on se mohl svobodně nadechnout v zemi neomezených možností, byť v Československu zanechal své dva syny…
Ivan Král
Trochu jiný příběh. Řekne si čtenář životopisu úspěšného hudebníka Ivana Krále. Ten totiž v mládí opouštěl Československo velmi nerad a dokonce proti vlastní vůli. V roce 1966 se totiž začal rýsovat úspěch jeho pražské kapely Saze, která vystupovala v Semaforu, či ji do hitparády zařadil legendární Jiří Černý.
V roce 1964 však dostal jeho otec práci pro ČTK v New Yorku. Rodiče se přestěhovali, ale děti musely prozatím zůstat v Československu. Až přišel rok 1966 a Ivan Král se na příkaz svého otce po maturitě nakonec přemístil do USA, kde začal pracovat jako poslíček pro OSN. Přes studium francouzské literatury, skrze několik dělnických profesí se prokousal k práci blízké hudbě. Nejdříve pro hudební vydavatelství Apple music, které založili slavní The Beatles. V té době už si zakládá svou kapelu Luger, která se sice příležitostně potká na několika akcích s Kiss či Davidem Peelem, ale zásadní díru do světa neudělá.
Ivan Král se však dostal do hudební subkultury tehdejšího New Yorku a postupně se jako velmi dobrý a spolehlivý kytarista začal objevovat v čím dál tím významnější společnosti. Zlom v jeho kariéře přišel po setkání a spolupráci se slavnou americkou rockovou a undergroundovou osobností Patti Smith. Nejdříve však nějakou dobu hrál s kapelou Blondie.
Jako člen kapely Patti Smith přispěl za několik spoluprácí několika napsanými skladbami s tím, že nejslavnější se jmenuje Dancing Barefoot. Po rozpadu kapely Patti Smith spolupracoval na jedné desce také s Iggy Popem. Žádný jiný rockový muzikant s českým původem nedosáhl takového úspěchu jako Ivan Král.
Karel Kryl
Písničkář Karel Kryl byl přirozeně svojí tvorbou trnem v oku komunistického režimu. Ve svých skladbách nešetřil kritickými metaforami a nebylo překvapením, že se ho v období normalizace pokusila tehdejší garnitura dostat mimo území Československa.
Když v roce 1969 odcestoval na písničkářský festival do západního Německa, rozhodl se zde také zůstat a požádat o azyl. V Německu zůstal následujících 20 let a začátky pro něj nebyly vůbec lehké. Cizí jazyk, cizí kultura a vzdálenost domova na něj působily negativně. Cítil se osamocen a poněkud ztracen.
Kritické písně na svých albech vydával nadále a našly se i cesty, jak se jeho nahrávky dostaly na území Československa. Kryl se stal významným hlasem odporu, i když žil v Mnichově. Externě spolupracoval také s redakcí Svobodné Evropy a od roku 1983 zde působil nastálo. O německé občanství nikdy nepožádal, nadále psal básně, knihy a hlavně své písně. O úspěchu či neúspěchu se tak v souvislosti s exilem Karla Kryla nemůže mluvit. Odloučení se svojí vlastí odtrpěl hlavně ve vnitřním duševním souboji.
KAM DÁL: Pražská alkoholická záchytka, která inspirovala svět. První se však pravděpodobně zrodila v Rusku
