Těžký život slavného pohádkáře. Hans Christian Andersen pocházel z nuzných poměrů a trpěl dramatickými vztahy

Socha Hanse Christiana Andersena v rodném Odense, kde celé dětství protrpěl
 

Kdo nezná nějakou z pohádek Hanse Christiana Andersena, jako kdyby nebyl. Dánský spisovatel dostal zbrusu nové muzeum od věhlasného japonského architekta Kengo Kumy. Nádherná stavba má vzbudit v návštěvnících bohatství lidské fantazie, což se pravděpodobně daří. Slavný literát však svůj život rozhodně neměl jako z pohádky a trpěl nejen nešťastnou láskou, ale také chudobou. Co o něm možná nevíte? 

Rodinné zázemí slavného spisovatele pohádek rozhodně nepatřilo k těm nejstabilnějším. Hans Christian Andersen se narodil v roce 1805 v dánském Odense do rodiny chudého ševce a pradleny.  

V bídě věřili příbuzní pohádce o tom, že kdysi jejich rod patřil k vyšší vrstvě a postupem času se objevily i spekulace, že Hans Christian je dokonce levobočkem někoho z královské rodiny. Vždyť právě dánský král mu v roce 1833 udělil veledůležité stipendium. Fantazie se tedy nepromítá jen do pohádkových příběhů, ale také do bulvárních teorií o původu jednoho z nejdůležitějších tvůrců příběhů pro děti.  

Rodinná anamnéza

O špatných poměrech jeho rodiny svědčí fakt, že jeho matka na konci života propadla alkoholu a sestra se živila jako prostitutka. Zdá se tak, že literatura a vzdělání bylo pro Andersena jedinou únikovou cestou z determinace, která na něj v rodině čekala. 

Stínu špatného rodinného zázemí se však za celý život nezbavil. Byl přecitlivělý, ctižádostivý a nesnášel kritiku. Ve své umělecké profesi toužil po společenském uznání, aby vyvážil hrůzné poměry, ze kterých vycházel. Celé své dětství zasvětil čtení literatury a měl výbornou paměť. Vytvořil si své loutkové divadlo, kde citoval ze Shakespeara, a už ve čtrnácti letech utekl do Kodaně, kde se zkoušel uchytit jako loutkoherec a zpěvák. 

Počáteční neúspěch

Andersenova tvorba byla na počátku kariéry přijímána kriticky. Nebyl vzdělaný a texty byly hrubé. On sám žil v levných hotelech a jednou dokonce přebýval ve vykřičeném domě, o čemž údajně vůbec nevěděl. 

V roce 1821 narazil konečně na štěstí. Seznámil se s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který ho poslal studovat a zajistil mu stipendium. Škola mu však moc nešla, ale nějaké základy přece jenom pochytil. Jazykově však neexceloval. Do konce života mu museli korektoři opravovat texty. Andersen odchodem z Odense pohřbil celé své dětství. Otec byl mrtev a matka trpěla alkoholismem, takže se není ani čemu divit. 

Sexuální orientace

Na začátku literární kariéry byl závislý na mecenáších. Život od nuly k nule vedl až do roku 1845, kdy se mu začalo postupně dařit. Hans Christian Andersen se celý život pral také se svou sexuální orientací.

Dle všeho byl bisexuální a hned několikrát se bezhlavě zamiloval do mužů, kteří mu lásku neopětovali. Bolest a zlomené srdce tak ilustroval do svých pohádkových příběhů. V tomto případě je nejpatrnější jeho vnitřní konflikt v nejslavnější pohádce Malá mořská víla. Těžké dilema v sexuální orientaci z něj učinilo asexuála. Ta však mohla být ovlivněna také jeho bytostnou ostýchavostí a konzervativní společností oné doby. 

O tom, že Andersen byl hluboce komplikovaná osoba, svědčí to, že ho psychologové pokládají za jednoho z nejznámějších autistů a nešťastníka, pro kterého byla literární tvorba vysvobozením z vnitřních bolestivých dilemat. Andersen zemřel několik měsíců poté, co spadl z postele a zranil se tak, že už se nikdy nepodařilo zlomeného člověka vyléčit. Jeho pohřeb se stal dnem národního smutku a zúčastnil se ho dokonce král Kristián IX. 

Zdoj: Muzeum Hanse Christiana Andersena, Český rozhlas

KAM DÁL: Zmizelá Praha. Zahrada jako z pohádky stála v místě, kde je dnes populární park

 


Hobby