Největší stadion světa byl svědkem české historie. Od stovek mrtvých po památné koncerty

Všesokolský slet z roku 1932 se vyrovnal i těm největším spartakiádám
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Rozlohou ten největší stadion na světě zažil mnoho památných příběhů. Slávu střídal pád a dnešní situace je jen smutným odrazem lhostejnosti vůči kulturní památce. Každá historická etapa moderních dějin se zde zapsala nesmazatelným písmem. Strahovský stadion je němým svědkem naší minulosti.

Velký strahovský stadion vždy primárně sloužil ke sportovním událostem. Všesokolský slet a spartakiády neodmyslitelně patří k historii tohoto místa. Konec druhé světové války ale proměnil obrovskou rozlohu stadionu v internační tábor pro pražské Němce a nacistické vojáky. Pro některé z nich to bylo osudné…

Z vnějšího ochozu mohli diváci sledovat motocyklové a automobilové závody, které se konaly na silnici vedoucí kolem celého stadionu.

Tatíček Masaryk

Architekt Alois Dryák původně postavil strahovský stadion jako "skromnou" dřevěnou stavbu. Ta sloužila pro osmý Všesokolský slet v roce 1926, který navštívil sám tatíček Masaryk na svém koni Hektorovi. Ve třicátých letech získal stadion svoji charakteristickou železobetonovou podobu. Stavba měla od počátku stanovenou dnešní obrovskou rozlohu. V roce 1937 při příležitosti Zborovských oslav mohli občané vidět poslední veřejné rozloučení prezidenta T. G. Masaryka. Symbolicky se tím uzavřela doba nadějné první republiky.

Druhá světová válka

Historie v těchto místech zanechala krvavé stopy druhé světové války. Smutný příběh začali psát nacisti, kteří zde shromaždovali Židy před transportem do pracovních a koncentračních táborů. Paradoxem bylo, že stejné místo po skončení války sloužilo jako internační tábor pro pražské Němce a nacistické vojáky. Plocha stadionu v té době sloužila až pro 8 tisíc internovaných Němců. Během této doby se uskutečnilo několik aktů pomsty.

Češi v prostorách stadionu popravovali německé vojáky a ženy byly častými terči znásilnění. Existuje dokonce případ, kdy ozbrojená Česká garda útočí kulometem na příslušníky Rudé armády, kteří se dobývali do útrob stadionu, aby mohli pokračovat v pravidelném znásilňování německých žen. Během velmi krátké doby, kdy byl na stadionu zřízen internační tábor, zemřelo 43 civilistů a z toho 27 žen. 

Během Mezinárodního měnového fondu v roce 2000 stadion sloužil jako stanové městečko odpůrcům globalizace z celého světa. 

Megalomanské spartakiády

Deset let od konce války zorganizovala komunistická propaganda jednu z nejmegalomanštějších akcí, které stadion pamatuje. Místo se od roku 1955 v pravidelném intervalu pěti let proměnilo v centrum celostátní spartakiády. Stadion se následně pro potřeby monumentálních plánů potřeboval rozšiřovat. Stal se tak rozlohou největším na světě. Během spartakiády v roce 1960 se představilo 750 tisíc cvičenců a na tribunách se vystřídaly dva miliony diváků.

Revoluční ortel smrti

Poslední spartakiáda se konala v roce 1985 a ta následující se díky sametové revoluci nemohla uskutečnit. V porevolučním nadšení se místo proměnilo v kolébku hudebních koncertů. V roce 1990 navštívilo stadion 100 tisíc diváků, aby viděli koncert Rolling Stones. Rok 1994 patřil kapele Pink Floyd, kterou navštívilo 125 tisíc lidí a následně znovu “Stouni” se 130 tisíci diváky v roce 1995.

Strahovský stadion tak dosáhl svého pomyslného vrcholu. Od této doby místo výrazně chátrá. V roce 2003 byl objekt prohlášen kulturní památkou a dnes na své neuvěřitelné rozloze 62 876 m² rozprostírá sedm fotbalových hřišť klubu AC Sparta Praha. 

Stalinův pomník: Autor i se ženou spáchali sebevraždu. Více čtěte zde.