Hynek Čermák: Fotografuji hlavně akty, na mnoha z nich se podílí i moje manželka jako modelka

Sympatického herce Hynka Čermáka můžeme potkat hlavně v Dejvickém divadle nebo na plátnech kin a televizních obrazovkách. S trochou štěstí se s ním ale setkáme i na vernisáži výstavy aktů, jejichž je sám autorem. Jak se k tomuto koníčku dostal a co na to říká jeho manželka? 

22.10.2019 - 11:00  
Hynek Čermák není jen herec. Velmi dobře pracuje také s fotografií
Zobrazit fotogalerii (4)

Hynek Čermák se ve filmu objevuje již více než dvacet let. Jeho jméno i tvář najdeme například ve filmech Muži v naději, …a bude hůř, Kájínek i mnoha dalších. Nevyhýbá se ani seriálovým rolím, z nichž jsou známé jeho role v Kriminálce Anděl, Expozituře, Cirkusu Bukowsky, ale i v Četnických humoreskách. Po svém původním angažmá v kladenském městském divadle přesídlil před devíti lety do legendárního Dejvického divadla, kde působí dodnes.  

Lidé vás znají a mají rádi hlavně jako herce. Vy se ale hlásíte i k dalšímu uměleckému směru, a tím je fotografie. Jaký poměr mezi tvorbou hereckou a fotografickou byste si stanovil? 
Já jsem samozřejmě v první řadě herec a fotograf jsem pouze amatérský. Je to můj koníček pro chvíle, kdy mám volný čas. Fotografuji jen pro radost, takže ačkoliv již proběhlo několik výstav, za profesionála se v tomto oboru rozhodně nepovažuji. 

Jak se herec dostane k fotografování? 
Asi není rozdíl mezi tím, jak se k fotografování dostane herec a kdokoliv jiný. Inspirací pro první fotografie mi byly práce některých výrazných profesionálních fotografů, jako je třeba Tereza z Davle, ale i tvorba Helmuta Newtona nebo Tarase Kuščynského. Jsou to snímky, které miluji. Hodně blízké jsou mi fotografie právě Terezy z Davle, což je asi dáno hlavně tím, že má ráda stejné typy modelek jako já. 

Mluvíte o modelkách - můžete tedy svoje fotografie a jejich náměty přiblížit? 
Fotografuji hlavně akty, přičemž na vzniku mnoha z nich má svůj podíl i moje manželka v roli modelky. Jsem rád, že se jí fotografování líbí a nemusím ji k tomu ani přemlouvat. 

Je určitě velká výhoda mít svoji "osobní" modelku. Jak ale sháníte ostatní? Jsou vaše jméno a známá tvář spíše pomocí nebo překážkou? 
Je to velmi jednoduché: zajímavé holce řeknu: ´Jsi strašně krásná, nechtěla by sis uchovat tu krásu navždy a přijít do ateliéru nafotit si akt?´ Pak jsou dvě možnosti - buď řekne ´Ne, děkuju´ nebo přijde a třeba je s fotografiemi spokojená a přijde znovu. Když se na sebe navážeme a tak zvaně na sebe slyšíme, tak mám i modelky, s nimiž fotím častěji, protože si zkrátka rozumíme. Nehledám v tom žádné složitosti, ostatně ani tam nejsou.  

Mluvil jste o několika výstavách. Kolik jich tedy už bylo? 
Myslím, že šest. V Praze, v Hradci Králové, v Chicagu… Pár míst už prostě bylo a třeba budou i další. 

Dovolím si položit zdánlivě jednoduchou otázku - proč právě fotografie? Ženskou krásu je možné zachytit mnoha způsoby.  
Na jednoduchou otázku mám také jednoduchou odpověď. Protože mám rád ženy a baví mě pracovat s moderními technologiemi. Dnešní fotoaparáty jsou už tak dokonalé, že se mi zdá, že nabízejí tolik možností jako třeba malířská paleta. Když tu technologii zvládnete, máte šanci zachytit opravdu mimořádné věci. A to mě baví. 

Jak funguje propojení divadla a fotografie? Mohou tyto dvě profese vzájemně čerpat energii a inspiraci? 
Určitě ano. Je tam hodně společných jmenovatelů, jako je například krása. I když vzpomeneme na Shakespearovy hry, tak ve všech hraje určitou roli erotika nebo láska a ve fotografii je to také tak. 

Nahlédněme tedy ještě na chvíli do divadla a herectví obecně. Co nyní v této oblasti připravujete? 
V Dejvickém divadle připravujeme novou hru od Friedricha Dürrenmatta a pracuji také s Patrikem Hartlem na novém filmu podle jeho románu, který se jmenuje Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Takže mám opravdu pořád co dělat. 

Klíčová slova:
akt