Komunističtí pohlaváři po roce 1989: Štrougal to s důvěrou ve stranu nepřeháněl, Jakeš za svými názory stál až do konce

Štrougal a Jakeš patřili mezi nemocnější muže v zemi
Zobrazit fotogalerii (3)
14.08.2020 - 14:00  

Jak by dnes nejslavnější komunistický politik Miloš Jakeš oslavil 98. narozeniny a zda by mu straničtí kolegové přišli gratulovat, můžeme jen spekulovat. V létě totiž odešel na věčnost a vzal si s sebou do hrobu i svou hrdost na to, že byl zapáleným komunistou. To jeho kolega Lubomír Štrougal stále ještě žije a strach z trestních stíhání, která ho provázejí, má neustále. 

Jeden z hlavních komunistických představitelů Miloš Jakeš se zapsal do paměti široké veřejnosti především svým legendárním projevem, kde si pletl bojlery a brojlery nebo kde nazval zpěvačku Hanku Zagorovou milou holkou, která tři roky po sobě bere každý rok 600 tisíc. I když se může zdát, že byl hloupý, jeho stranický kolega Štrougal si to nemyslel. „Nebyl zas tak blbej, jak se mohlo zdát,“ prohlásil pětadevadesátiletý Štrougal poté, co jeho věrný druh skonal za dramatických okolností v Ústřední vojenské nemocnici.

Jakeš zemřel sám jako kůl v plotě

Zemřel sám jako kůl v plotě, jak s oblibou označoval své stranické kolegy, na nadstandardním pokoji v době koronaviru. Než se přišlo na to, že je mrtvý, prý uběhlo dost času, nikdo tedy neví, kdy přesně to bylo. Jakeš byl však na samotu zvyklý. Rodina se ho zbavila a z jeho vily na Hanspaulce ho přemístila do bytu v Dejvicích, kde ho prý bez telefonu zanechala osudu. Začal se tedy stranit lidí a z tehdejšího vlivného muže se stal vetchý stařík.

Celý Jakešův život byl spjatý s komunismem. Celý život si stál za tím, že režim nebyl špatný a že těch pár chyb, co komunisté udělali, bylo neúmyslných. I ve svých letech byl přesvědčen, že jeho kroky byly správné a nic by na nich neměnil. Byl to prostě zarytý komunista tělem i duší.

Štrougal od věrnosti straně brzy upustil

To jeho kolega Lubomír Štrougal, to byla jiná písnička. Narodil se do levicově smýšlející rodiny a jeho otec byl zavřen za odbojovou činnost, kde také přišel o život. Na rozdíl od Jakeše vynikal nadprůměrnou inteligencí a vzdělaností. Začínal jako ministr zemědělství, pak se stal ministrem vnitra, což byla za komunistů klíčová funkce.

Po okupaci roku 1968 řídil vládu místo tehdejšího premiéra Oldřicha Černíka, který byl společně s Dubčekem odvláčen do Moskvy. Vláda se pod jeho vedením měla tvářit jako protiokupační, opak byl ale pravdou. S krátkými přestávkami byl předsedou federální vlády téměř osmnáct let. Jeho jméno je nesmazatelně spojeno s Michailem Gorbačovem a perestrojkou.

Po revoluci v roce 1989 neúspěšně kandidoval na post generálního tajemníka ÚV KSČ, následně rezignoval na post poslance ve Federálním shromáždění a také na členství ve straně. Roku 1990 z ní byl dokonce vyloučen, ukončil tak politickou kariéru a stáhl se do ústraní. Byl několikrát obviněn z trestných činů z dob, kdy byl premiérem. V současnosti žije v absolutním ústraní. Na rozdíl od Jakeše ho přesvědčení, že kdyby byla v osudovou dobu strana jednotná, mohla sametovou revoluci zvládnout, opustilo velmi brzy.

KAM DÁL: Kandidát na hejtmana Povšík: Rath byl politický talent. Neštítil se ale ničeho, aby odstranil lidi, kteří mu vadili