Nejkrutější královna historie Ranavalona usedla na trůn neprávem, popravila odpůrce a zlikvidovala polovinu národa

Královna Ranavalona I. vládla 33 let. Za tu dobu z poloviny vyhladila vlastní národ
Zobrazit fotogalerii (2)
27.02.2020 - 12:00  

Myslíte si, že byli Drákula, tedy kníže Vlad III. nebo Ivan Hrozný krutými vládci? To jistě byli, o tom není pochyb a jejich oběti by určitě (kdyby mohly) vyprávěly dlouhé hodiny. Jenže ani jejich praktiky se nemohou rovnat krutosti patrně nejsadističtější vládkyni všech dob, madagaskarské královně Ranavaloně I.

Malá a jistě roztomilá princezna Ramavo (pozdější královna Ranavalona I.) se narodila v královské rezidenci princi Andriantsalamanjakovi a princezně Rabodonandriantompo. Pomineme-li nutnost zapamatovat si jména rodičů, měla princezna jistě příjemné dětství. Poté, kdy její otec upozornil tehdejšího krále Andrianampoinimerina na plánovaný atentát proti jeho osobě, byl mu na oplátku přislíben sňatek jeho dcery s královým synem Radamem, dědicem trůnu. Jejich dítě pak mělo být dalším následníkem.

Manželství bez následníka

Manželství sice bylo uzavřeno, ale princ o svoji ženu Ramavu velký zájem nejevil. Možná i proto nebyl tento svazek naplněn narozením dítěte a trůn tak zůstal bez přímého následníka. Po smrti krále Andrianampoinimerina se tohoto řadu ujal Radama a lid v té době ještě ani zdaleka netušil, že prožívá poslední roky před krutovládou, jakou si nikdo neuměl představit.

Vražedný nástup na trůn

Král Radama zemřel ve svých pouhých 35 letech v roce 1828 a pro Madagaskar nastalo období hrůzy. Ačkoliv se měl králem stát jeho synovec Rakatobe, tehdy ještě princezna Ramavo se chopila příležitosti, která jí ani nepatřila. Násilím se chopila moci a zcela tak odstavila nadějného, inteligentního a vzdělaného Rakatoba. Jak lze očekávat, Rakatobe nežil dlouho. Zvykem té doby a hlavně podstatou vlády Ramavo bylo vraždění odpůrců jakéhokoliv typu. Možnost odstranit právoplatného následníka trůnu si tedy rozhodně ujít nenechala. Spolu s ním násilně zahynuli i členové jeho rodiny, stejně jako všichni ostatní případní následníci, kteří měli na trůn větší právo než Ramavo. Cesta na trůn byla volná a princezna se nechala 2. června roku 1829 slavnostně korunovat královnou. Přijala jméno Ranavalona I., na které obyvatelé Madagaskaru nikdy nezapomenou…

První královna Madagaskaru

I když na Madagaskaru, mezi jeho původním obyvatelstvem, bývalo zvykem, že vládly ženy, po období panování vládce Andriamanela ve druhé polovině 16. století se tato tradice změnila ve prospěch mužů. Ženy začaly být považovány za nevhodné pro takové posty, což však Ranavalona I. samozřejmě neuznávala. Ostatně sama prokázala, že minimálně co do krutosti se svým mužským soupeřům více než vyrovná.

Třiatřicet let teroru

Ranavalona I. dělala všechno pro posílení své moci. Své odpůrce bez milosti likvidovala, zakázala křesťanství, Madagaskar uzavřela před světem. Každý byť sebemenší odpor trestala smrtí odvážlivce, který by se jí jakkoliv protivil. Výjimkou nebylo upalování či vaření odpůrců zaživa. Královna postupně vypovídala smlouvy s evropskými státy, zrušila školy a cizince, kteří se pokoušeli Madagaskaru pomáhat, vypověděla ze země. Její lid tak neměl proti krutovládě své neomezené vládkyně žádnou obranu.

Přežila jen polovina národa

Madagaskarský lid sužovala jednak přímo vláda jejích královny, pak ale také choroby a válečné konflikty. A tak není divu, že se Ranavaloně I. “podařilo” za dobu svého vládnutí snížil počet obyvatel Madagaskaru na polovinu - tedy z původních pěti milionů na dva a půl. Je to sice nepředstavitelné, ale jde o skutečnost.

“Královský syn” měl zpoždění

Při svém konání si nechálava Ranavalona samozřejmě radit místními aristokraty, k nimž měla často užší kontakt, než by bylo vhodné. A tak se také stalo, že se její syn, označovaný také za syna bývalého krále Radama, narodil jedenáct měsíců po jeho smrti. Kdo by se ale odvážil pochybovat? Dnes již můžeme spekulovat o tom, že otcem jejího syna, který dostal jmého Rakota, byl jeden z ministrů, generálmajor Andriamihaja. Ani ten ale nevydržel dlouho na výsluní a v září roku 1830 jej královna nechala popravit údajně za čarodějnictví. Rozsudek byl vykonán - jak jinak - bez soudu a okamžitě.

Války na denním pořádku

Vláda kruté královny pokračovala plných třiatřicet let. Za tu dobu poznaly mnohé okolní státy sílu stále rostoucí armády, konaly se masové popravy, lidé byli bráni do otroctví. Kdo nezemřel v bitvě, umíral poté pomalu vlivem hladomoru.

Nebeská spravedlnost

Určitým typem “soudu” byla v té době na Madagaskaru praxe pojídání kuřecích kůží s jedem. Toto menu bylo servírováno těm, kteří měli být souzeni. Pokud se jim podařilo všechny kůže včetně jedu vyzvracet, byli nevinni. Pokud ale ne, byla jejich smrt “spravedlivým nebeským trestem” za  jejich provinění. Tímto způsobem zahynulo kolem tisícovky převážně nevinných lidí ročně.

Zabíjela i po smrti

Jak bylo příznačné pro celé období vlády královny Ranavalony I., stejně tak i její pohřeb přinesl další mrtvé. Královna zemřela ve spánku 16. srpna roku 1861. Její tělo, uložené ve stříbrné rakvi, mělo být pohřbeno v královské hrobce, avšak v průběhu pohřbu jiskra omylem zapálila připravený střelný prach a výbuch zabil řadu pohřebních hostů.

Radama II.

Smrt kruté a nelítostné královny byla pro její lid doslova vysvobozením. Na trůn po její smrti i přes odpor některých svých protivníků usedl její syn, který převzal jméno Radama II. a pro Madagaskar začaly lepší časy. Král zemi opět otevřel světu, zrušil většinu královniných příkazů a zákonů, lidem se opět volněji dýchalo. Dodnes je nepochopitelné, jak může mít jedna osoba takový vliv na osudy a životy milionů poddaných, jako měla královna Ranavalona, žena, která se svojí touhou po krvi a odplatě vyrovnala a předčila i ty nejkrutější muže.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru