Přední epidemiolog Sucharit Bhakdi: Opatření vlád proti COVID-19 jsou groteskní, absurdní a velmi nebezpečná

Bhakdi upozorňuje, že vlády svými rozhodnutími přímo ohrozily své občany
Zobrazit fotogalerii (2)
05.04.2020 - 07:45  

Infekční epidemiolog světového významu, kterých na planetě najdete jen pár. Bývalý ředitel Ústavu pro lékařskou mikrobiologii a hygienu Sucharit Bhakdi před pár dny poslal otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkel. Upozorňuje v něm na nebezpečí plynoucí z opatření kvůli pandemii koronaviru, které dělají vlády napříč zeměkoulí. Podle něj jsou velmi nebezpečná a groteskní.

Podle současného emeritního profesora University Johanna Gutenberga v Mohuči se dá předpokládat, že z milionu nakažených lidí nemocí COVID-19 umře každý den 30 z nich. A takto to podle Sucharita Bhakdiho půjde sto dní v kuse.

„Jenomže si uvědomte, že dvacet, třicet, padesát i sto pozitivních pacientů denně umírá na jiné typy koronavirů,“ vysvětluje přední světový věděc. Nikoho tato čísla neznepokojují, nikdo je příliš neřeší. Přitom například jen chřipka si každý rok vyžádá po celém světě stovky tisíc životů, vážný průběh má 3-5 milionu lidí (v České republice je podle Státního zdravotního ústavu zhruba 1500 smrtelných případů ročně). O obětech nic nevíme, jejich příběhy nám nejsou servírovány pomalu v přímém přenose. 

Vlády ohrožují vlastní lidi

Bhakdi varuje, že vlády svými rozhodnutími přímo ohrozily své občany. „Přijatá opatření jsou groteskní, absurdní a velmi nebezpečná. Ekonomické dopady ohrožují existenci milionů lidí, ohrožena je základní zdravotní péče.“ Rodák z Washingtonu upozorňuje na to, že se odkládají operace, téměř se rezignovalo na preventivní prohlídky a tak dále.

Podle něj i toto bude mít fatální důsledky a přijatá opatření vedou k sebezničení. „Je to kolektivní sebevražda. A jen proto, že nám podsouvají strašáka, kterého si vytvořili.“ Bhakdi není v tomto názoru sám, přidávají se vědci z celého světa.

Chřipku také nikdo neřeší

Například profesor Joel Kettner z manitobské univerzity tvrdí, že nic takového neviděl. „Nemyslím pandemii, těch už mám za sebou třicet, každý rok jednu. Nazýváme ji chřipka, případně jiné virové onemocnění. Ale taková reakce, kterou přinesl COVID-19, to je něco neskutečného. Snažím se to pochopit, ale zatím marně.“

Další poukazují například na virus prasečí chřipky, který se šířil v roce 2009 a dodnes na něj není známý žádný lék. „Tenkrát ještě nebyl facebook, určitě nebyl tak rozšířený. COVID-19 má skvělé PR. Vlády ho ale nezastaví, to je úplně nesmysl,“ má jasno doktor Yoram Lass z Tel Avivu. Otázka tedy zní, kam až to necháme zajít?

KAM DÁL: Farmáře likviduje uzavření trhů, malé firmy skončí. Nakupování je přitom bezpečnější než v supermarketech.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru