Taťána Makarenko: My sami určujeme, jak úspěšní budeme

Nostalgické vzpomínání na soutěže krásy pod taktovkou Miloše Zapletala je, zdá se, minulostí. MISS CZECH REPUBLIC je jejím důstojným nástupcem. Za vším stojí prezidentka této soutěže Mgr. Taťána Makarenko. Cílevědomá mladá žena buduje značku, která má už dnes národní přesah. Navíc ještě studuje doktorát na Metropolitní univerzitě obor Mezinárodní vztahy a diplomacie. Co pro ni znamená krása, jak a kdo rozhoduje o úspěchu či neúspěchu dívek?

31.10.2019 - 07:00  
Veřejná sbírka její soutěže pomáhá České neonatologické společnosti
Zobrazit fotogalerii (4)

Taťáno, jaká byla vaše cesta k MISS CZECH REPUBLIC?
V roce 2010 jsem soutěž založila s názvem Miss Face Czech Republic. Měla jsem ambici udělat v ČR soutěž krásy, kde rozhoduje hlavně půvab a sympatie. Také jsem chtěla založit něco, co bude mít pravidla pro vstup do soutěže mírnější, jelikož sama jsem Ukrajinka a nemohla jsem nikdy soutěžit v soutěži Miss České republiky pana Zapletala, protože podmínkou vstupu byla česká národnost. Já jsem proto od začátku svého působení pravidla posunula a k účasti stačí udělený trvalý pobyt na území České republiky. Věková hranice je 17-25 let, dříve byla spodní hranice 18 let. A jelikož dnes ženy vypadají o hodně mladší, také horní hranice je posunuta. Světové soutěže to mají také tak.

Hledala jste inspiraci právě třeba v jiných soutěžích, snažila jste se z nich vzít to nejlepší?
Obecně vzato jsem naslouchala všem soutěžícím ve všech soutěžích krásy v ČR. I já sama jsem se od 16 let účastnila regionálních soutěží a odnesla si mnohé. Když jsem za sebou měla asi 8 soutěží v Česku, tak jsem si řekla, že organizaci zvládnu lépe spíš směrem k blahu soutěžících, ne pořadatelů. A tak jsem v osmnácti založila svoji soutěž. Práce mě naprosto pohltila, zcela jsem se jí oddala. Každým rokem úroveň soutěže rostla i díky tomu, že jsem se čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu věnovala tvoření něčeho, co má smysl.

Když mluvíte o smyslu…dokdy pro vás bude mít tato práce smysl?
Do té doby, dokud se budou hlásit krásné slečny. Dnes je to zhruba 4 tisíce přihlášek ročně, jedenáct castingů po celé republice v obchodních centrech. Kouzlo mé práce a mého týmu je v tom, že jsme kreativní, pracovití a myslíme to opravdu vážně, když říkáme, že krásu našich žen nelze podceňovat a je třeba se jí věnovat. Je třeba ze slečen dělat dámy, školit je a vzít si pod svá křídla začínající modelky, které díky platformě Miss získají přehled a rychlý posun ve své kariéře. Jelikož soutěž vede někdo, kdo se v branži pohybuje, kdo přesně ví, co má dělat, a kdo je přesně nasměruje, jakou cestou se mají vydat.

Taťána Makarenko
- narodila se v Belce v Oděské oblasti na Ukrajině
- do Česka přijela s maminkou, když jí bylo 9 let
- studuje na Metropolitní univerzitě Praha obor Mezinárodní vztahy a evropská studia
- hovoří anglicky, německy, rusky a španělsky

Čím vším tedy dívky projdou?
Učíme je mnohému. Celé know-how samozřejmě vyzradit nemohu, ale není to jen cat walk, focení a promenády v plavkách, jak se může zdát. Slečny projdou důkladným školením toho, co je pro mladou dámu, začínající modelku a reprezentantku České republiky jak zde u nás, tak v zahraničí, potřeba. V dnešní době se Miss a modelky stávají i influencerkami, a tím jsme opět oproti ostatním soutěžím o krok vpředu. Naše dívky dostávají důkladné školení, jak se sociálními sítěmi pracovat. Vítězky, ale i finalistky jsou v dnešní době velmi často oslovovány na propagaci produktů na jejich profilech. Je to další velmi dobrý nástroj, jak si modelky a Miss mohou vydělávat peníze. Dříve to takto nebylo. Čekalo se pouze na nabídky focení, přehlídky, případně účasti na různých eventech.

Jak dlouho takové školení probíhá?
Tak dlouho, dokud je to třeba. Individuální přístup mě rozhodně odlišuje od ostatních. Jsem s děvčaty neustále a vím vše, co se v mé Miss stane a děje. Navíc celá Miss je platforma a nejde pouze o soutěž krásy, což vnímám jako velké plus, že se nám to podařilo takto vybudovat.

Jaká kritéria musí splňovat dívky, které mají naději na finále?
V prvé řadě je to charisma, půbav, sympatie, factor X. Samozřejmě se stále jedná o soutěž a ta musí mít svá pravidla a nemohou vyhrát všechny. V pravidlech sice nestojí určitá výška, ale je u nás zvykem mít pouze zhruba dvě dívky s výškou od 168-172. Toto beru jako nižší výšku. Vše nad je pro modeling absolutně dostačující. Avšak co může dívce přidat body, je fakt, že bude mít co nabídnout, bude mít přesah. V takovém případě je možné, že dívky s nižší výškou pustíme do finále. Poslední dobou máme ale dívky velmi vysoké a v minulém ročníku byla nejnižší výška 172 cm a nejvyšší 182 cm. Naším cílem je každoročně utvořit finálovou desítku, která bude konkurence schopná, která bude zajímavá, komečně krásná, ale i hodící se do modelingu. Bude průbojná a nebude mít problém vystupovat ze své konfortní zóny.

Na co musejí být soutěžící připravené, je to třeba i kritika?
Určitě ano, finalistky musí být připravené na konstruktivní kritiku, která je má posouvat dále. Musí být připravené na tvrdou práci, protože dívek je mnoho. Na modeling není třeba žádná škola, žádné vzdělání, může ho dělat každá, ale ne každá bude nahoře a ne každá se tam udrží. V modelingu, a potažno soutěži Miss, je důležitá povaha dívky a její charakterové vlastnosti. To odděluje dívky pouze krásné od dívek krásných a úspěšných.

Je pro vás těžké odmítat slečny, o kterých víte, že jsou sice fajn, ale zároveň by neměly šanci uspět?
Težké ve smyslu citů, které každá žena má. A jako ředitelka s dívkami rozhodně soucítím více než ředitel muž. Nikoho ale neodmítám v pravém slova smyslu. Některé dívky neprojdou castingy a některé neprojdou až do finálové desítky. To není odmítnutí, to je pouze: V tento den, tento měsíc a rok zde byly lepší, které tě překonaly. Pracuj na sobě a v případě zájmu přijď zas ukázat nám svůj posun. A to je fér.

Finální rozhodnutí o tom, která dívka postoupí do finale, je na vás?
Na castinzích je můj hlas naprosto roven všem ostatním hlasům. Nemám ráda žádné „dohody“ o postupu dívek. Pokud na to má, postoupí. Na semifinále se angažuji více z důvodu naprosto prostého. Já jsem ta, která s dívkami tráví nejvíce času, která je bude pod sebou mít tři roky a která se ve světě modelingu a hlavně soutěží krás pohybuje již 13 let a ví, zda se dívky do tohoto světa hodí, či ne. Hlavně umím koukat dopředu, což ne každý porotce zvládne.

Jak to myslíte?
Dám příklad: Lehká změna barvy vlasů, jiný make up, jiné držení těla, styling, vystupování a je na světě hvězda. Proporce obličeje, celého těla mi napoví mnohé. A i když bude s někým více práce, tak to neznamená, že bychom ho neměli vzít do finále a tu „proměnu“ neabsolvovat. Porototci vždy s odstupem času říkají, že jsem měla pravdu a že jsem dobrá.

Co je pro vás vlastně krása, co to znamená ve vašem podání?
Krása je něco, co vám dělá dobře na duši. Někdo, s kým chcete strávit další hodiny svého času. Někdo, kdo vás neustále mile překvapuje a dokazuje, že je na svém místě. Krásný člověk je ten, který má pár věcí, který tvoří skvělý balíček charakteristických vlastností. Ale také sem bezpochyby spadají i ty fyzické vlastnosti. Líbí se mi ženy, které o sebe pečují. Takto bych to asi shrnula.

A když bychom se bavili o fyzické kráse žen?
Pak preferuji souměrný obličej, větší oči, menší až normální nos a normální až plnější rty. Dále už to záleží na věku ženy. U mladých žen je podle mě důležité, aby se zdravě stravovaly a chodily cvičit a byly vysportované. V neposlední řadě je důležité mentální zdraví. O to by každá nejen žena měla pečovat a nepodceňovat.

Jak Češi vnímají krásu a jak je vnímána v zahraničí? Určitě můžete porovnávat…
Myslím si, že každý kontinent vnímá krásu malinko jinak a z historického hlediska to je pochopitelné. Pokud se bavíme o Evropě, tak střed a východ Evropy na tom byl a asi ještě je procentuálně „lépe“, avšak s mísením ras a národností se v dnešní době velmi dobře na světových soutěžích umisťují i Nizozemky, Francouzky. Obecně jde o země, kde žilo a žije mnoho přistěhovalců. Češi na to, jak jsme malá země, si vedou velmi dobře. Máme dvě světové korunky krásy a mnoho umístění v nejlepší pětce. V zahraničí tedy naši krásu uznat a ocenit umí. V ČR je to trochu složitější. Jelikož je zde velké procento krásných dívek, tak je pro muže jednodušší najít si náhradu za krásnou dívku. Ať už mluvíme o rovině vztahů nebo rovině pracovní. V zahraničí se české slečny dobře etablují jako modelky a jen tak někdo je nenahradí, pokud je klient spokojen.

Cítíte se ještě jako modelka, nebo už jako manažerka, prezidentka soutěže?
Rozhodně prezidentka soutěže a manažerka dívek. Jako modelka nemám ani šanci stoupat nahoru, ani tvořit hodnoty. Ale jako talent manažerka a prezidentka soutěže ano. A je jen na mně, jaké cíle si vytyčím.

Je organizace MISS CZECH REPUBLIC práce na celý rok, nebo si můžete dát na určité období klid?
Rozhodně na celý rok, každý den. Ať už máme aktivní finalisty a soustřední s nimi, či máme po finále a je aktivních pět vítězek. Stále se něco děje a bylo by zde nadlouho vypisovat vše. Kdo nás sleduje na IG missczechrepublic, tak jistě ví, co děláme a že to děláme dvanáct měsíců v roce. „Velká“ Miss je organizace, která musí v dnešní době fungovat nepřetržitě, pokud z toho chce udělat kvalitní a fungující platformu, která má smysl a která má šanci přežít v tomto konceptu další dekády.

Spousta dívek se musí vypořádávat s negativními reakcemi, s kritikou i posměchem. Máte nějaký recept, jak se s tímto vypořádat?
Ano, ale to musí dle mě ve všech oborech a místech. Setkat se s šikanou nebo kyber šikanou může mladá žena či dívka kdekoliv. Logicky jsou ale dívky z Miss lidem více na očích a více lidí zná jejich pravá jména a jejich profily na sociálních sítích. Ale s tím se musí počítat a musí se obrnit silnou skořápkou. Vždy je něco za něco a sláva a úspěch jsou výměnou za soukromí, nepřátelské komentáře, kritiku, která může být neobjetivní, nekonstruktivní a cílená tak, aby ublížila. Vždy je třeba si vážit své rodiny a blízkých přátel. To jsou ti, co nás vždy zvednou na nohy, pokud to my samy nezvládneme či zvládáme hůře. A jak jsem již říkala, je také třeba si držet mentální zdraví. Vědět, proč co dělám, stát si za svým a cílit směrem dopředu. Nestát na místě a nejít dozadu jen proto, že se to někomu nelíbí či nás někdo kritizuje a nevěří v nás. Alfa a omega úspěchu jsme my sami. My určujeme, jak úspěšní budeme. 

Klíčová slova: