Z obyčejného prodejce vládce Turecka. Erdogan posiluje svůj kult osobnosti za každou cenu

Na světě aktuálně není zahraniční vůdce, který by vyvolával tak velkou pozornost jako prezident Turecka Tayyip Erdogan. Válka na severu Sýrie však není jediným důvodem, proč se tento muž stává středem zájmu celého světa. Panuje v Turecku fašistický vůdce?

24.10.2019 - 07:00  
Erdogan je dnes jedním z nejnebezpečnějších lidí světa
Zobrazit fotogalerii (3)

Politickou kariéru si vybudoval i díky roztomilému příběhu člověka, který nevzešel z vysoké společenské třídy, ale jako prodejce z ulice. Splněný turecký sen o vzestupu z bídy až do prezidentského paláce však jen pomáhá vytvořit kult osobnosti, který kolem sebe dnes Erdogan vytváří.

A že si tu prvotní bídu vykompenzoval poctivě. Dnes totiž žije v paláci za 16 miliard, kde je více než tisíc místností. Důležité však nakonec ani není, odkud vzešel a kde se nakonec ukládá ke spánku. Pro svět je alarmují fakt, že mocnou a silnou zemi, jakou je Turecko, už léta ovládá muž, který připomíná nebezpečného vůdce.

Alfa samec

Co si tak Erdogan může myslet o rovnosti mezi muži a ženami? Podle něj je to nemožné už rovnou z biologického hlediska. Muž je podle tureckého prezidenta prostě více než žena a sám Erdogan o tom často hovoří na veřejnosti.

Nepokoje v ulicích a demonstrace ženské síly tak nejsou žádným překvapením. Bohužel ta machistická vlastnost tureckého politika není jedinou, která v 21. století zaráží.

Nutno dodat, že se nynější prezident Turecka opravdu vypracoval na vrchol až z ulice. Tam totiž lidem prodával limonádu a pečivo. Otec také vládl v rodině pevnou rukou a jediná omluva, kterou příjmul, byla, když mu syn líbal boty.

Možná zde začaly zrát první myšlenky na to jednou si nechat líbat nohy.

Zrod hvězdy

Politicky byl zpočátku ovlivněn svojí islámskou vírou. Prezentoval se jako zapálený a radikální řečník. Když se však postupně ošlehal politickými zkušenostmi, došlo mu, že k úspěchu je nutné oslovit co nejvíce lidí.

Důležité v jeho příběhu bylo vítězství ve volbách na post istanbulského starosty. Obcházel v kampani kavárny, hospody, ale klidně také nevěstince. Získal si tak popularitu, kterou uměl zúročit. Navíc jako starosta nepropadl a vyřešil hned několik nešvarů, které dlouho město tížilo.

První islámský starosta tak sklízel úspěch a před sebou měl hned několik dalších pater, po kterých chtěl stoupat. Jeden zádrhel mu však přišel vhod.

Vězení

Jako věrný služebník islámu nemohl ve svém politickém postavení na svoji víru zapomenout. Za pronesené verše nacionalistického básníka Ziya Gokalpa putoval v roce 1998 na deset měsíců do vězení. Odseděl si nakonec pouze čtyři měsíce, ale k branám věznice ho doprovázelo tisíce příznivců. Kult osobnosti už se začal rodit.

Ve vězení se neučil upustit od radikalizmu a stával se z něj opravdový politik. Obklopil se schopnými lidmi, jež vycítili potenciál. Ten se také naplnil. Když v roce 2001 Erdogan založil Stranu rozvoje a spravedlnosti, získal s ní v nejbližších volbách dvě třetiny hlasů.

Z Turecka udělal ekonomicky moderní stát, který měl auru spojnice demokracie a islámu. Jak se dostane do rukou moc, někteří udělají všechno pro to, aby ji neztratili.

Kult dokonán

Tři volební období byl Erdogan premiérem. Následně vyšplhal na post nejvyšší a dnes je tedy prezidentem, který žije v paláci za 16 miliard. Politický úspěch však nevyzrál jen díky jeho osobnosti, ale hlavně brutálnímu způsobu potlačování všech, co se vyjádří negativně k jeho osobě a politice.

Brutální potlačení demonstrací, mrtví či zavření novináři, uvěznění opoziční politici. To všechno za pomoci ovládané justice vytváří pevný základ moci jednoho muže. Vše proti-islámské se stalo hlavním nepřítelem.

O arménské genocidě nesmí být v Turecku řeč, jinak hrozí vězení. Navíc se ve velkém rozvinula korupce. Údajně existuje možnost, že spolupracoval dokonce s Islámským státem.

Kurdy pokládá za teroristy, a tak je pro něj dnešní válečná situace v Sýrii hotovým darem z nebes. Rozsáhlé čistky nepohodlných osob naplno uplatnil po neúspěšném pokusu o vojenský puč v roce 2016.

V Turecku tak stále upevňuje moc muž, jehož osobnost je možná dneska největším nebezpečím pro celý svět. Údajné spojení islámu a demokracie totiž ani on nevnímá vážně.

Klíčová slova: