Politika strachu jako byznys. Bratři Okamurové zrcadlem české společnosti

V českém politickém rybníčku pravděpodobně nenajdeme exotičtější rodinku, která by přes stejnou krev v žilách byla ideologicky tak zásadně odlišná. Dva politici, jeden architekt a pro všechny stejné příjmení. Tomio, Hayato a Osamu Okamurovi se stali objektem zájmu dokumentaristy Filipa Remundy a není se čemu divit. Co všechno film odhalil a kdo jsou bratři Okamurové? 

28.03.2019 - 07:00  
Tomio Okamura je na všech billboardech v rámci voleb do EP. Sám přitom nekandiduje
Zobrazit fotogalerii (3)

Předseda SPD Tomio Okamura je zcela jistě nejkřiklavějším politikem v České republice. Nejde tak o jeho extrémistické názory a poplašné zprávy, kterými neúnavně plní mediální i sociální prostor. Jeho osobitá zarputilost a velmi rychlá dikce z něj dělá mašinu na slova, ať už si o jejich významu myslíme cokoli. 

V druhém případě se na politické scéně objevuje pokorný, klidný křesťanský demokrat a nejstarší z bratrů Hayato Okamura. Ten ve jménu křesťanské morálky šíří hlavně tradiční ideály a spíše než nenávist a strach šíří lásku a pokoru. Třetím nejméně známým dílkem antického bratského příběhu je Osamu Okamura. 

Nejmladší z nich je úspěšným architektem a urbanistou, který neskrývá svoji homosexuální orientaci a pohled na svět a politiku je spíše liberální. Každý z nich reprezentuje zcela odlišný přístup k dnešní době, a přesto všichni patří do jedné rodiny. Jak je možné, že jedna krev plodí tak extrémně odlišné, ale velmi úspěšné osobnosti? 

Politika strachu jako business

Značka Tomio Okamura se začala na veřejnosti zhodnocovat díky jeho časté přítomnosti v České televizi, kde se vyjadřoval jako expert na cestovní ruch. Prvotní pokus uspět v rodném Tokiu mu byl znemožněn hlavně díky jeho původu. Jako poloviční Čech se v tvrdých podnikatelských strukturách, které lpí na čistém původu, neprosadil, a tak realizoval své sny v Praze. Znalost jazyka a urputná povaha ho brzy dovedla k úspěchu. Podnikal v překladatelství, gastronomii a následně jako investor. 

Dalším krokem k výraznějšímu zapsání ve veřejném prostoru mu umožnila znovu Česká televize, kde byl v reality show Den D jeden z investorů. Lidé si pomalu začali zvykat na jeho tvář a svoji popularitu se rozhodl využít k novému druhu podnikání. Tím se stala politika. Nejdříve jako senátor a dnes jako poslanec naplno převzal roli mluvčího extrémistických názorů na Evropskou unii a migrační krizi. 

Dnes je Tomio Okamura předsedou politického hnutí SPD. Jeho předešlé partajní angažmá skončilo fiaskem, ale nikoli finančním. Údajně se totiž postaral o vytunelování své bývalé politické strany. Zde se nabízí polemická otázka nad tím, zda je ideologie křiklavého Tomia pouze zastíracím manévrem k jeho pravé motivaci.

Tedy bohatnout díky politice strachu, kterou v našem veřejném prostoru úspěšně káže. Kult osobnosti je tak vybudován na boji proti imigraci a diktátu Evropské unie, což zatím nese kýžené ovoce. Lidé v jeho osobě vidí spasitele a obránce nacionálních hodnot. Paradoxem je, že největším extrémistou prosazujícím čistě národní zájmy je z poloviny Japonec. 

Božský klid

Rodinné portfolio na politickém nebi doplňuje nejstarší člen bratrské trojice Hayato Okamura. Ten se svým projevem, ale také náboženskou a politickou příslušností staví na opačný konec než jeho křiklavější bratr. 

Způsob, jakým se vyjadřuje k obecným tématům našeho světa, jen ilustruje křesťanskou morálku člena KDU-ČSL a hluboce věřícího občana. Není tak překvapením, že jsou oba dlouhá léta v konfliktu, protože zastávají zcela jiný pohled na svět a politiku. Tomio probouzí strach a nenávist, Hayato pochopení a sounáležitost. 

Vystudovaný teolog na religionista na Univerzitě Karlově se na rozdíl od svého bratra angažuje v imigrační politice velmi otevřeně. V minulosti se nebál pomoci křesťanským uprchlíkům z Iráku. Podle svých slov vnímá člověka bez ohledu na politické či náboženské přesvědčení.

Migraci tak nepoužívá jako strašáka, ale spíše jako příležitost pro prosazení křesťanských hodnot. Jeho vzorem je papež František, který je schopný oslovit křesťany, ateisty, ale také některé muslimy. 

Okamura s nadhledem

Osama Okamura je nejméně znáným členem rozdělené česko-japonské rodiny. Jak sám autor dokumentu Filip Remunda říká, celý snímek vznikl s ambicí naleznout paralelu mezi odlišností jednoho rodu s celou naší společností. 

Tři zcela rozdílné přístupy k životu tak podle něj reprezentují i důvody, proč jsou naši občané často tak zásadně názorově v konfliktu. Nejmladší bratr Osamu je úspěšný architekt a urbanista. Jeho prací je umět pochopit, jak funguje město, které je složené z rozdílných osobností sociálních i kulturních skupin. 

Se svými bratry v mnohém nesouhlasí, ale jedním slovem dodává, že chápe, čím oslovují konkrétní voliče. Jeho přístup k rodinnému konfliktu obsahuje nejvíce nadhledu. Se svými bratry totiž vztah staví na tom, v čem si rozumí, a nevykopává válečné barikády na základě vzájemného nepochopení. Nejméně viditelný člen exponované rodiny tak nabízí recept, jak lze řešit české společenské rozdíly, které vedou k těžko řešitelným konfliktům. 

Bratři Okamurové

Režisér Filip Remunda se překvapivě nestaví do pozice subjektivního soudce a přistupuje ke všem třem postavám rodinné ságy citlivě. Dokumentární snímek, který měl premiéru na festivalu Jeden svět, je točen v rámci pravidelného projektu Český žurnál, který znovu poběží v České televizi. 

Divákům snímek Bratři Okamurové poodhaluje polohy a názory tří mužů jedné krve, kteří - ač je spojuje jedno jméno - jsou silnými představiteli různých ideologických poloh, ve kterých se nachází celá česká společnost. 

V ideálním případě i divák k tomuto snímku přistoupí s nadhledem a ne jako extrémně vyhraněný soudce, protože jediná cesta k lepší společenské situaci vede přes pochopení i těch, s kterými nemusíme nikdy souhlasit.