Stát vyhodí 180 milionů jako kompenzace kožešinovým farmám. Nikdo neví proč, analýza neexistuje

Na českých kožešinových farmách bylo chováno zhruba 25 tisíc lišek a norků, zvířata byla usmrcována v plynových komorách nebo elektrickým proudem
17.05.2020 - 07:38  

Sněmovním zemědělským výborem už v únoru potichu prošel návrh na výrazný nárůst finančních kompenzací pro majitele zakázaných kožešinových farem. Do kapes původních chovatelů by tak mělo ze státní kasy přitéct necelých 180 milionů korun. Ministerstvo zemědělství, které doporučilo výboru návrh schválit, ale není schopné vysvětlit, jakým způsobem k navrhovaným kompenzačním částkám, mnohonásobně převyšujícím původní investice farmářů, přišlo. O návrhu budou v příštích týdnech hlasovat poslanci v rámci projednávání novely zákona na ochranu zvířat.

Zakázané kožešinové farmy mají díky pozměňovacímu návrhu poslankyně Margity Balaštíkové z hnutí ANO získat nárok na fixní kompenzace ve výši 6 900 Kč za norka a 5 400 Kč za lišku, což má státní rozpočet přijít celkem na 176 milionů korun.

Podle odůvodnění návrhu má jít o kompenzace investicí, které chovatelé několik let před nuceným ukončením provedli za účelem přizpůsobení klecí evropským standardům. Návrh však nijak neodůvodňuje, na základě jakých podkladů byly tyto částky stanoveny.

Více peněz, než majitelé chtějí

Navrhované kompenzace jsou přitom mnohonásobně vyšší, než by odpovídalo údajům, které v minulosti veřejně uváděli samotní chovatelé. Například majitel největší norkové farmy ve Velkém Ratmírově má nyní dostat z peněz daňových poplatníků 100 milionů korun, přestože dle svých slov do chovu investoval pouze 30 milionů korun (více v reportáži zde). Majitel druhé největší norkové farmy v Klopotovicích podle svých slov investoval 1,5 milionu korun a choval asi 4 300 norků. Podle návrhu zemědělského výboru má dostat téměř 30 milionů korun, tedy o 28 milionů korun více, než do farmy investoval.

Majitelka další velké farmy ve Vítějevsi, odkud byly zveřejněny záběry plynování norků a tahání lišek za ocas z klece, před třemi lety zhodnotila hodnotu své farmy na 4 miliony korun. Protože chovala 3 000 norků a 500-600 lišek, měla by dostat až 24 milionů korun, tedy o 20 milionů více, než na kolik sama ohodnotila svou farmu.

„Nikdy jsme se nebránili přiměřeným kompenzacím pro majitele zrušených kožešinových farem, jejich výše ale musí odpovídat reálné ekonomice těchto farem a musí být podložena seriózními analýzami. Zásadně odmítáme, aby se z těchto kompenzací stal zlatý důl, ze kterého několik bývalých chovatelů na úkor daňových poplatníků pohádkově zbohatne,“ říká Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat.

Jak k tomu došli? Těžko říct

Obránci zvířat zároveň upozorňují na podivnou roli ministerstva zemědělství, které návrh poslankyně Balaštíkové poslancům doporučilo ke schválení, aniž by si k navrhované výši kompenzací nechalo zpracovat jakoukoli ekonomickou analýzu. Neexistenci takové analýzy ministerstvo potvrdilo v odpovědi na žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Lze přitom předpokládat, že právě toto doporučení ministerstva přesvědčilo poslance zemědělského výboru, aby pro návrh hlasovali.

Situace je o to absurdnější, že v roce 2017 prosazovalo ministerstvo zemědělství v Senátu jako přiměřenou výši kompenzací, která "vychází z odhadů ministerstva", 3 000 Kč za norka a 3 900 Kč za lišku. Vzhledem k tomu, že drtivá většina chovaných kožešinových zvířat byli norci, jde tedy o částku více než o polovinu nižší, než bez jakéhokoli odůvodnění doporučuje nyní.

„To, že se nějaký poslanec nechá zlobbovat, aby do zákona propašoval znění přímo ušité na míru něčím soukromým finančním zájmům, není nic zas tak překvapivého. Mnohem víc mě zarazilo, že s tímto návrhem bez jakékoli kritické reflexe vyslovilo souhlas i ministerstvo zemědělství. Ministerstvo s veškerým svým odborným aparátem prostě jen tak kývlo na to, aby se téměř 200 milionů korun ze státního rozpočtu rozdělilo devíti soukromým subjektům, aniž by to mělo podložené jakoukoli analýzou toho, zda je tato částka přiměřená a odůvodněná. To je naprosto skandální,“ komentuje situaci Voršilka.

Podle něj lze jen spekulovat, jestli za tím stojí hloupost, šlendrián, korupce nebo něco jiného. „Nemohu vyloučit, že jde o cynický kalkul, kterým se agrární sektor snaží kožešinové kompenzace schválně předražit, aby se pak mohl bránit dalšímu zpřísňování ochrany zvířat a strašit, jak to bude zase drahé. Náznaky v tomto duchu vidíme již nyní, když se ministerstvo snaží všemi silami zabránit tomu, aby byl u nás schválen zákaz klecových chovů slepic, přestože tento zákaz podporuje drtivá většina české veřejnosti,“ dodal Voršilka.

Pro Česko to může znamenat sankce

Pokud by tento návrh poslanci nakonec schválili, mohlo by to pro Česko znamenat sankce za porušení práva EU. Evropské právo totiž zásadně zakazuje podporu soukromých subjektů ze státních prostředků, aby nedocházelo k jejich zvýhodnění na jednotném trhu.

„Stát by neměl lehkovážně rozhodnout, že nějakému podnikateli věnuje 100 milionů korun. Pokud kompenzace přestane plnit původní funkci smysluplné náhrady zmařených investic, může se jednat o nepřípustnou státní podporu, která je způsobilá narušit hospodářskou soutěž vnitřního trhu. Poskytování přímé státní podpory v jakékoliv formě je obecně zakázané, až na výjimky, u kterých je nutné splnit velmi přísná pravidla podléhající kontrole Komise EU. Nic takového se zde evidentně nestalo - návrh se nenápadně objevil v novele zákona bez odpovídající kvalifikované úvahy a prověření souladu s právem EU. Porušení evropských předpisů přitom může Českou republiku stát další nemalé peníze daňových poplatníků,“ hodnotí možné právní důsledky návrhu Daniel Cao, advokát a právní expert zmíněného spolku.

Na českých kožešinových farmách bylo chováno zhruba 25 tisíc lišek a norků, zvířata byla usmrcována v plynových komorách nebo elektrickým proudem pro využití v módním průmyslu. Po dlouhých debatách byl nakonec v roce 2017 schválen jejich zákaz, poslední kožešinové farmy tak skončily na začátku minulého roku. Za uzavření farem požadují majitelé od státu kompenzace.

KAM DÁL: Na babské rady zapomeňte. Pigmentové skvrny je třeba řešit hned a správně.