Z účtu Středočeského kraje nekontrolovaně odtekly miliony za externí právní služby

Některé smlouvy jsou opravdu zvláštní. Podívejte se dále do fotogalerie
Zobrazit fotogalerii (3)
09.07.2020 - 09:17  

V půlce června vstoupila ve Středočeském kraji v platnost směrnice číslo 156 o zadávání veřejných zakázek a veřejných zakázek malého rozsahu Středočeským krajem a jeho příspěvkovými organizacemi. Je to dobrá zpráva. Na druhou stranu je stále celá řada neznámých. Daňový poplatík netuší, kam jeho peníze putují. Některé toky financí jsou navíc hodně zvláštní.

Zmíněnou směrnici kladně hodnotí i středočeská opozice. „Je to určitě pokrok. Do nových pravidel se promítla část návrhů, jež jsme předložili už na začátku volebního období, a mohly tak platit už téměř čtyři roky,“ má jasno předseda středočeského STAN a starosta Dolních Břežan Věslav Michalik.

Zároveň ale dodává, že to zdaleka nestačí. „Co ovšem směrnice nepostihuje a co jsme navrhovali neúspěšně, je například transparentnost rámcových smluv nebo hospodaření Krajské správy údržby silnic. To je instituce s miliardovým rozpočtem, kde letos v únoru provedli razii detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu právě kvůli podezřelým zakázkám.“

Kontrola téměř není možná

Jen v letech 2017 – 2019 kraj například zaplatil na základě rámcových smluv externím advokátům zhruba 13 milionů korun. Zjistil to na základě žádostí o poskytnutí informací kolínský advokát Tomáš Kasal, který k tématu během několika měsíců shromáždil množství dokumentů.

Už při prvním pohledu je zjevná jejich velmi obtížná přezkoumatelnost, včetně ztížené možnosti zpětné kontroly, obdobně jako ve známém případě externích smluv v hodnotě 5 milionů korun, které kraj uzavřel v roce 2017 s externími pracovníky a které navíc dosud vyšetřuje policie.

Zaplatit 38hodinový pracovní den? Není problém!

Co se týče vybraných "výkazů" práce odvedené na zmíněné rámcové smlouvy, i tam panuje řada nejasností. Jedná se například o extrémní množství vykázaných hodin v krátkém čase, příp. není možné zjistit, jakou konkrétní službu daná advokátní kancelář kraji poskytla, protože v následném plnění zakázky v hodnotě přesahující milion korun se za bližší popis práce považuje stručné: "600 hodin konzultací".

„Jinými slovy: za pomoci čtvrt roku před volbami vydané směrnice 156 se vlk nažral a koza zůstala celá. Středočeský kraj tak může ještě teď v létě napsat objednávku podobnou té z 21. května 2019, v níž se advokátní kanceláři Volopich, Tomšíček & spol. zavazuje zaplatit 1 815 000 Kč (ano, skoro dva miliony korun) za 27 pracovních dní. To je honorář zhruba 67 222 Kč za jeden den práce. Hodinová sazba dle této konkrétní rámcové smlouvy je přitom 1 754,50 Kč/hod. Právní kancelář tedy na zakázce pracovala průměrně asi 38 hodin denně,“ kroutil hlavou starosta Kolína Michael Kašpar.

Velmi nestandardní smlouvy

Zrovna konkrétní rámcová smlouva s danou kanceláří, na jejímž základě kraj vystavil citovanou objednávku, přitom v sobě podle Tomáše Kasala obsahuje ustanovení umožňující vystavět rámec poskytování právních služeb ještě před jejich objednáním. „Kraj má možnost zeptat se předem na kalkulaci požadovaných služeb a odhad časové náročnosti – pokud by se mu to zdálo moc, službu může nezadávat. Pokud tak neučiní, vystavuje dodavateli bianco účet. Takové by mělo být základní formální kolečko pro každého zadavatele, ale tuto smluvní možnost se zřejmě nikdo neobtěžoval přečíst, natož naplnit,“ uvedl Kasal.

Za problematické považuje advokát i to, že kraj najímá externí právní služby i na běžnou agendu. Úřad má totiž vlastní robustní aparát v podobě právního oddělení a podobné služby by měl nakupovat jen v opravdu výjimečných případech. „I tak by měl každý dodavatel jako součást fakturace předložit podrobné zdůvodnění fakturované částky, a to nejen v rozsahu fakturovaných hodin, ale i konkretizace konkrétních činností, tak aby toto bylo přezkoumatelné.“

Případ nepohodlného právníka

Motivací Tomáše Kasala zjistit víc informací o pozadí rámcových smluv bylo i to, že loni přišel po letech oboustranně pozitivně hodnocené spolupráce o smlouvu o právní pomoci s krajskou kolínskou nemocnicí poté, co zastupoval Víta Rakušana v kauze anonymní hanlivé kampaně. Toto právní zastoupení začalo ve chvíli, kdy bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele.

Jakkoli policejní vyšetřování ukázalo, že za kampaní stojí středočeský radní za ANO Martin Herman, který pod krycím jménem Havlíček zaplatil šíření nepravdivých předvolebních letáků namířených právě proti lídrovi Změny pro Kolín Vítu Rakušanovi, zásadní "trest" dopadl právě na Tomáše Kasala. Okamžité ukončení spolupráce s ním totiž kolínské nemocnici po závěrech policejního vyšetřování doporučila Rada kraje, v níž zasedá i zmíněný Martin Herman. 

Advokát se tedy pustil do vlastního pátrání po tom, jaký typ smluv uzavírá samotný kraj s externími dodavateli z oblasti právních služeb. „Úřad stále prodlužoval lhůty a odmítal mi poskytnout stošestkové informace s naprosto nesmyslnými odůvodněními. Částečně odpověděl až po stížnostech a urgencích,“ sdělil. Za bezprecedentní pak považuje obstrukce kraje při žádosti podané na základě zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím, která se týkala konkrétně informací o externích právních analýzách a rozborech. „Kraj žádost kompletně a zcela nedůvodně ba až účelově odmítl. Podal jsem odvolání na Ministerstvo vnitra ČR, které následně prakticky zcela odmítlo námitky a důvody pro odepření informací ze strany kraje a žádost mu vrátilo k opětovnému projednání.“

Řešení? Jednoduché

A jakým způsobem pracují v těchto věcech sami starostové? „V obcích jsme v otevřenosti a transparentnosti mnohem dále než kraj. Pro naše starosty je komunikace s občany a médii automatická věc. Máme transparentní účty, rozklikávací rozpočty, zveřejňujeme smlouvy, zakázky soutěžíme v otevřených řízeních. Kdo chce informaci, dostane ji a nemusí o ni žádat podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Já jako starostka Mnichovic mám například veřejný diář, protože občané mají právo vědět, s kým jednám nebo kde jsem v pracovní době,“ říká Petra Pecková, kandidátka na hejtmanku právě za hnutí STAN.

Ta považuje otevřenost a transparentnost za jeden z nejdůležitějších bodů programu hnutí v nadcházejících krajských volbách. „Transparentní hospodaření kraje podpoříme mimo jiné zřízením krajského nominačního výboru, který bude dohlížet nad výběrovými řízeními a personálními nominacemi do orgánů právnických osob s majetkovou účastí kraje.“

KAM DÁL: Hejtman Vysočiny Běhounek: Podpásovky neplánuji, ale nabito mám. Jestli na mě někdo něco vytáhne, tak ho sejmu.