Stará skříň vydala děsivé tajemství: Viděla jsem mrtvého syna, dotýkal se mě, říká Anna (65) a popisuje detaily

Vztah, rodina, to vše bylo pryč
  |   povídka

Její život se jednoho listopadového dne obrátil vzhůru nohama. Syn paní Anny měl tragickou autonehodu a bohužel zemřel. Do té doby velmi činorodá žena se uzavřela do sebe, přestala se stýkat se známými. A jelikož její manžel od nich odešel už před mnoha lety, neměl jí kdo pomoci. Náhoda tomu ale chtěla, že se nakonec věci daly do pohybu.

O strašlivé tragédii stále ještě není schopna hovořit. „Je mi, jako kdyby se to stalo včera. Všechno se mi vybavuje. Když přišli...ne, opravdu ne. Nezlobte se,“ kroutí hlavou paní Anna a schovává hlavu do dalní. Každý musí rozumět tomu, že přijít o dítě je pro každou matku to nejhorší, co se může stát. 

Čekala jen staré vzpomínky

Se svým zármutkem už dnes dokáže žít. Ale nebylo to tak vždcky. Ještě před pár lety odmítala vyjít ven, jídlo si nechávala dovážet. Když měla zařídit věci, které vyžadovaly její přítomnot, prožívala trauma.Chodím už zase mezi lidi. Naštěstí mě kamarádi nezatratili, takže se mi teď snaží pomáhat. Jsem jim za to vděčná,“ sděluje Čtidoma.cz.

Co stojí za proměnou? Ač to zní neuvěřitelně, tak její syn. Když se totiž jednou konečně odhodlala a vstoupila do jeho pokoje rozhodnutá dát alespoň část věcí na charitu nebo je prostě vyhodit, logicky otevřela také skříň. „Čekala jsem jen trauma a vzpomínky. Ale přišlo i něco jiného. Byla jsem v šoku.“

Nikdy tě neopustím

Kus nábytku s jejím synem "vyrůstal". Měl ji zkrátka odmalička. „Nějak k ní přilnul, už ani nevím proč. A nechtěl ji vyhodit. Faktem je, že v tom pokoji byla jako pěst na oko. Jinak moderně zařízená místnost s oprýskanou skříní u zdi. Když jsem skládala nějaké věci, vypadl knoflík a zakutálel se pod skříň. Jak jsem hmatala, abych ho našla, mé prsty se otřely o nějaké rýhy.“

Anně bylo jasné, že jsou to zřejmě nápisy. S vynaložením velkého úsilí se jí podařilo skříň položit na bok. A začala číst vzkaz, který tam její syn kdysi vyryl. Miluju maminku, je ta nejlepší na světě.“ Vedle toho pak stálo: „Mami, nikdy tě neopustím.“

Cítila jsem ho v místnosti

Vzkazů našla celkem šestnáct, byly i na zadní stěně skříně. „Když jsem tam tak seděla, najednou jsem ho uslyšela. Vím, jak šíleně to zní. Ale opravdu jsem cítila, že můj syn je v místnosti se mnou. Měla jsem pocit, že chce, aby dál žila a přestala se trápit. Možná jsem si to celé vsugerovala, protože už mi začínalo hrabat. Nevím.“

V každém případě Anna poslechla své podvědomí. Vrátila se do života. „Když je mi nejhůř, vzpomenu si na ty vzkazy. Utěšuji se tím, že jsem mu dala spokojený život. Alespoň tu část, kterou stihl...“

KAM DÁL: Alena (26): Za přítele se stydím, nemůže si pomoct ani ve společnosti. Mé kamarádky mu vymyslely ošklivou přezdívku.


Hobby

Osobnosti