Královská obora má za sebou bohatou historii. Stromovka ale pořád není dokonalá

Praha zelená. Tak by se dalo s nadsázkou hovořit o naší metropoli. Oproti jiným městům Evropy je totiž četnost přírodních ploch opravdu rozsáhlá. Jedno z těch nejstarších a pro návštěvníky nejatraktivnějších míst se nachází na Praze 7. Královská obora, lépe známá jako Stromovka, zde existuje již od 13. století. Čím vším si za tu dobu prošla?

13.06.2019 - 07:00  
Královská obora je dnes oblíbeným cílem relaxace, ale také sportovních a kulturních akcí
Zobrazit fotogalerii (3)

Nedaleko centra Prahy spojuje pás anglického parku Výstaviště a pražský Bubeneč. Dnes se jedná o jedno z nejnavštěvovanějších míst města, kde bují aktivity relaxační, sportovní, kulturní, ale také vzdělávací.

Hned na první pohled schované prvky v Královské oboře poukazují na fakt, že se jedná opravdu o místo, kde lidská ruka úřadovala již v hluboké historii. Pojďme si tak projít příběh krásné Stromovky…

Královská obora

Vznik celého prostoru se historicky datuje do roku 1266, kdy oboru nechal ohradit Přemysl Otakar II., aby se zde oddával lovu, a pro tento účel vznikl také letohrádek, který je zde v pozměněné podobě dodnes.

Z tohoto důvodu získal tento kus pražské zeleně název Královská obora. Během husitských válek se však relativně upravený kus pozemku zásadně poničil, ale za vlády Vladislava Jagellonského byl oboře její původní účel navrácen.

Prostor byl veřejnosti uzavřen s výjimkou jednoho dne. Brány se tak obyčejným lidem do Královské obory otevřely vždy o svátku sv. Gotharda. Velké změny v podobě celého území byly provedeny za Ferdinanda I.

Byly zde vysázeny stromy z nedaleké Šárky a k tomu vytvořena cesta, jež propojila oboru s Pražským hradem. Ve stejné době byl založen Velký rybník, který v původním místě neexistuje. Radikální změny však přišly s jiným monarchou, který měl s Prahou velké plány.

Rudolfova obora

Panovník Rudolf II. si Prahu opravdu oblíbil a snažil se ze všech sil z města ve středu Evropy udělat jedno z kulturně nejzajímavějších míst na světě. Moderním jazykem bychom mohli jeho konání pojmenovat jako investice.

Největší změnou za jeho vlády prošel přirozeně Pražský hrad, ale také Královská obora díky němu zažila nejbohatší časy. Některé jeho nápady skoro až popíraly zákony fyziky. Jako například Rudolfova štola, která je dodnes vnímána jako zcela unikátní technické dílo. Tehdejší rybníky díky této inženýrské stavbě zásobovala Vltava. Stejně tak pozměnil podobu letohrádku, který tak získal renesanční podobu.

Války parkům nesvědčí. Své o tom ví obora Hvězda, ale také Stromovka. Během 18. století totiž vojáci potřebovali prostor, kde se usadit. Romantika šla stranou a místo procházek zde panovala vojenská síla. Poničený prostor následně dával do pořádku hrabě Kinský. Pomalu se blížíme do doby, kdy se definitivně Královská obora otevřela veřejnosti.

Pro lid

Pro veřejnost zásadní období nastalo za vlády Františka I. Behěm jeho korunovace se v Královské oboře konaly lidové slavnosti a císařským dekretem z roku 1804 následně potvrdil otevření prostoru veřejnosti.

Název Stromovka se pravděpodobně odvíjí od založení štěpnice roku 1850. V posledních letech se díky stále narůstající popularitě místa musela Královská obora zásadně revitalizovat. Tři rybníky dostaly novou, upravenou podobu a zároveň vznikly dva nové. Stejně tak velká část mobiliáře, cest dostala podobu odpovídající zdravé a prosperující společnosti.

V současné době před vedením Prahy stojí další úkoly, jako je dokončení rekonstrukce Královské dvorany z roku 1689, později známé jako Šlechtova restaurace.

Revitalizace prostoru za Výstavištěm, které zatím stále trpí pod nánosem několika let bezohledného konání, a také vytvoření nové lávky z Císařského ostrova do Tróji, která Stromovku plynule spojovala s dalším krásným místem v Praze.