Chlapec po letech utekl ze zajetí únosce. Šťastný konec příběhu se ale bohužel nekonal

Chlapec se těšil k rodičům, ale návrat nebyl takový, jak si představoval...
  |   zajímavost

Některé děti mají v životě tolik smůly, že by jim alespoň další život měl všechno vrátit a doslova je hýčkat. Jenomže ne vždy se to podaří - jako v případě chlapce, jehož se v sedmi letech zmocnil únosce, aby jej dalších sedm let věznil daleko od rodiny. I když se později zdařil útěk, návrat dospívajícího mladíka do rodiny nebyl zdaleka tak idylický, jak bychom si představovali… 

Steven Stayner se narodil v roce 1965 v Mercedu v Kalifornii, ale spolu se svými čtyřmi sourozenci jako prostřední z nich pobyl ve své rodině jen do sedmi let. Pak přišel zvrat, který poznamenal nejen jeho dalších sedm let, ale celý zbytek života. Osudným se chlapci stalo setkání s prostoduchým Ervinem Murphym, který se nechal doslova naverbovat jako spolupachatel únosu tehdy již známým pedofilem a násilníkem Kennethem Parnellem.

Osudné setkání

Ervin si na Stevena počkal před školou a pod záminkou sbírky pro církevní účely mu nabídl, že jej odveze domů, kde by mohla Stevenova matka udělat dobrý skutek a přispět pro ni nepotřebnými věcmi. Důvěřivý chlapec nastoupil do auta a to byla jeho osudová chyba. 

Místo domů odvezl Kenneth a jeho spolupachatel Ervin chlapce do chaty, kde jej hlavní aktér únosu nejen držel, ale také po několika dnech prvně (a rozhodně ne naposledy) znásilnil. Ubohý chlapec netušil, kde je držen. Kdyby zjistil, že doslova jen několik stovek metrů opodál žije jeho dědeček, možná by se pokusil o útěk. To ale nemohl tušit. Kenneth mu navíc namluvil, že se jej rodina vzdala, protože si nemohla dovolit živit pět dětí, a proto Stevena svěřili do jeho péče. Vyděšené sedmileté dítě tomu pravděpodobně nakonec přece jen uvěřilo. 

Nové jméno, bydliště i škola

Zatímco policie pátrala po Stevenu Georgu Staynerovi, Kenneth chlapce přejmenoval na Dennise Georga Parnella a tak jej i v dalších letech zapisoval do různých škol v místech, kam se co chvíli stěhovali. Steven skutečně věřil, že má zůstat v Kennethově péči a nesnažil se o útěk. V dospělosti, když pak o svém životě u únosce hovořil, přiznal, že o útěku snad dokonce uvažoval, ale netušil, jak by to měl provést, koho oslovit, co udělat.

Cigarety a alkohol, ale i sexuální obtěžování

Navíc, jak sám vyprávěl, měl u Kennetha hodně volný život - mohl odcházet, kdy chtěl, a žádná přísná výchova také “u Parnellových” neexistovala. A tak se už jako malý naučil pít a kouřit a protože Kennet střídal nejen bydliště, ale i zaměstnání jako na běžícím páse, měl často práci, která vyžadovala jeho dlouhodobý pobyt mimo domov. Malý Steven (v té době vlastně Dennis) se musel postarat sám o sebe a o svého psa, kterého od únosce dostal a jehož si také zamiloval. 

Krutá Kennethova přítelkyně

Asi nejhorší období prožil Steven kolem svých devíti let, kdy se k Parnellovi nastěhovala jeho tehdejší přítelkyně Barbara. K sexuálním útokům Kennetha se přidalo také obtěžování jejich novou spolubydlící. Ta se naštěstí po půldruhém roce odstěhovala a Stevenův život se vrátil do kolejí, které už považoval prakticky za normální.

Jenomže rostl a z dítěte se začal měnit v dospívajícího mladíka. To se Kennethovi ani trochu nelíbilo, ale rozhodl se, že jej ještě využije k získání dalšího, mladšího chlapce. Steven později uváděl, že z něj měl být spolupachatel únosu, ale on vždy každou takovou akci sabotoval. Nakonec to Kenneth vzdal a sehnal si jiného pomocníka. S tím už bohužel slavil úspěch a jednoho dne přivezl domů pětiletého Timmyho Whitea. 

Únos malého dítěte a nešťastný návrat domů

To už bylo na Stevena moc a konečně se ve svých čtrnácti letech rozhodl k útěku od únosce a návratu k rodině. Nejprve se ale postaral o malého Timmyho, kterého svěřil do rukou policie a ta už se postarala o jeho předání šťasným rodičům. Zato sám Steven neměl po návratu domů na růžích ustláno, jak bychom si asi mohli představovat. Rodičům, kteří přece jen dbali na disciplínu svých dětí, se místo sedmiletého dítěte, které před lety ztratili, vrátil domů dospívající syn, zvyklý kouřit, pít alkohol a žít si svým vlastním životem. 

Snad se neměl nikdy vracet

I když se zdálo, že se vztahy v rodině časem na pár měsíců alespoň mírně upravily, Steven v pozdějších rozhovorech připouštěl pochybnosti, jestli se vůbec měl k rodičům vracet. Jeho psychika byla hodně narušena, ale otec zakázal lékařskou pomoc. Chlapec prý doktora nepotřeboval. A tak začal Steven řešit svoje problémy tak, jak byl zvyklý v životě s Kennethem - tedy alkoholem v míře, která překračovala únosnou mez pro jeho rodiče. A tak svého ztraceného a znovunalezeného syna vyhnali z domu. 

Nová rodina 

Nějakou dobu to ale vypadalo, že se Steven ze všeho vzpamatoval, ve svých dvaceti letech se oženil s o tři roky mladší Jody a společně postupně vychovávali tři děti. Dříve týraný chlapec, nyní dospělý živitel vlastní rodiny a zaměstnanec v pizzerii, se věnoval také práci s dětmi a šíření informací o nebezpečí, které je může v životě potkat. Vlastních zkušeností měl víc než dost.

Šťastný konec? Bohužel ne!

Mohli bychom si tedy myslet, že jeho život nakonec přece jen dopadl happy endem? Bohužel stejně tragický jako značná část jeho života byla i jeho předčasná smrt v pouhých devětadvaceti letech. Právě tehdy se při cestě z práce jeho motocykl srazil s autem a zatímco druhý řidič z místa nehody ujel, Stevena stála havárie život. Na jeho pohřbu se podle svědků objevilo na pět set lidí a nechyběl mezi nimi ani tou dobou již čtrnáctiletý Timmy, kterého Steven zachránil z Kennethova zajetí. 

Zdroj: wikipedia, people.com

KAM DÁL: Bolestivý konec z radioaktivního záření. Marie Curie Sklodowská obohatila svět i za cenu smrti své dcery

 

 


Zdraví a styl

Osobnosti